Kolonizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
revert |
||
Řádek 1:
'''Kolonizace''' (z [[latina|lat.]] ''colonus'', rolník) znamená osidlování dosud nevyužívaného nebo málo osídleného prostoru, později také zakládání nebo dobývání vzdálených [[Kolonie|kolonií]] ([[kolonialismus]]). Lidská kolonizace se obvykle dělí na vnitřní (místní, např. mýcení lesů) a vnější. Příčinou kolonizace bylo zejména přelidnění a hledání či dobývání nové zemědělské půdy, budování vzdálených obchodních stanic a osad a konečně dobyvačná expanze zejména evropských států v novověku. V přeneseném smyslu se od 19. století hovoří i o kolonizaci bakteriální, rostlinné nebo živočišné jako o pronikání do nových míst, kde daný druh dosud nesídlil
[[Soubor: The Meeting of Cortés and Montezuma.jpg |thumb|upright=1.2|[[Hernán Cortés|H. Cortés]] se setkává s [[Montezuma II.|Montezumou]] roku 1520]]
[[Soubor: Huex codex 1a loc.jpg |thumb|upright=1.0|Ilustrace k soudní žalobě mexických domorodců proti španělské správě ([[1531]])]]
Řádek 5 ⟶ 6:
[[Soubor: Nederlandse troepen op Celebes.jpg |thumb|upright=0.8|Holandští vojáci na [[Celebes]]u (1830) ]]
[[Soubor: Yoruba art European 2 Tropenmuseum.jpg|thumb|upright=0.7|[[Jorubové|Joruba]] a Evropan (domorodá řezba, [[Nigérie]], kolem 1920)]]
== Zemědělská kolonizace ==
Vnitřní kolonizace, příprava a obdělávání zemědělské půdy, začíná se vznikem usedlého [[zemědělství]] jako klučení a mýcení lesů a podobně. Zemědělský způsob života sice umožňuje obživu podstatně více lidem na stejném prostoru než způsob sběračsko-lovecký, vytváří však také velké demografické přebytky a tím přelidnění. Zemědělské osady tak stále hledaly vhodnou půdu pro kolonizaci ve svém okolí a když byla vyčerpána, podnikali mladí lidé i výpravy do vzdálenějších krajin.
Tento pohyb lidí a usídlování v okrajových částech říší podporovali také panovníci. [[Chammurapiho zákoník]] počítá s tím, že vojáci dostávali půdu na hranicích, aby říši bránili a římští císařové usazovali vysloužilé vojáky jako kolóny v okrajových částech říše. Přelidněné řecké obce kolonizovaly západní pobřeží Malé Asie, ostrovy v Egejském moři, Sicílii a jižní Itálii.<ref>''Encyklopedie antiky'', str. 304.</ref> Od vrcholného středověku naopak panovníci méně rozvinutých částí Evropy zvali kolonisty z přelidněného západu, aby kolonizovali neobydlené kraje jejich zemí a zakládali tam i města, která významně zvyšovala jejich příjmy. Tak vznikla od 12. století i převážně německá kolonizace českých zemí, která vyvrcholila zakládáním měst ve 13. a 14. století a pokračovala v horských krajích až do 16. století. Také kolonizace Severní Ameriky od 17. století začala jako kolonizace zemědělská a v 19. století osidlovali ruští carové evropskými kolonisty Rusko a [[Sibiř]].
== Obchodní kolonizace ==
Od 8. století př. n. l. začali [[Fénicie|féničtí]] obchodníci zakládat obchodní stanice a osady po celém pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], kde s místními obyvateli směňovali své výrobky a dováželi za ně suroviny a obilí. Od 6. století je začali následovat také Řekové, kteří osídlili i pobřeží Černého moře. Z úspěšných obchodních stanic postupně vznikala města a v jejich okolí se usidlovali přistěhovalí zemědělci. Ve 2. století př. n. l. se fénické osady, vedené [[Kartágo|Kartágem]], střetly s expandujícím [[Starověký Řím|Římem]] a po jeho vítězství ovládli středomořský obchod Římané. Síť svých osad rozšířili až do Británie a současně kolonizovali [[Balkán]], západní i střední Evropu. Koncem císařské doby už byl Řím závislý na dovozu oblílí z Egypta a dalších kolonií.<ref>''Encyklopedie antiky'', str. 304.</ref>
Obchodní stanice na východě měli od 10. století Benátčané a ve vrcholném středověku pěstovali v dnešním [[Libanon]]u cukrovou třtinu. Nový rozmach koloniálního obchodu začal díky lepším lodím v 15. století, kdy [[Portugalsko]] obsadilo [[Ceuta|Ceutu]] (1415) a [[Azory]] (1427) a do poloviny 16. století vybudovali síť osad kolem Afriky do Indie, Číny a Japonska (založení [[Nagasaki]] 1553). Jejich osady postupně dobyli a ovládli Holanďané a od 18. století Angličané.
==Dobyvatelská kolonizace==
{{Hlavní článek|Kolonialismus}}
[[Soubor:World 1920 empires colonies territory.png|thumb|upright=1.2|Koloniální rozdělení světa kolem roku 1920]]
Jinak probíhala kolonializace Střední a Jižní Ameriky, kde španělští a portugalští mořeplavci narazili na zbytky vyspělých říší s vyvinutým zemědělstvím a velkým bohatstvím. Když poměrně malé skupiny dobrodruhů dobyly a zničily jejich centra, mohly ovládat rozsáhlá území a dovážet odtud množství drahých kovů. Od 17. století začali Španělé a Portugalci zakládat velké [[plantáž]]e cenných plodin a dovážet tam otroky zejména ze západní Afriky.
Kolonizaci Severní Ameriky zahájili Španělé už roku 1535 a jejich „[[Nové Španělsko]]“ zahrnovalo vedle Mexika i jižní a jihozápadní části dnešních USA. Francouzští kolonisté založili 1609 kanadský [[Québec|Quebec]] a vybudovali rozsáhlou síť pro obchod s kožešinami na severu a bavlnou na jihu. Roku 1682 založili nynější [[St. Louis]] a 1718 [[New Orleans]]. V 18. století tak ovládli rozsáhlé území od západní Kanady až po [[Mexický záliv]]. Britská kolonizace Severní Ameriky začala zemědělským osidlováním východního pobřeží ([[Virginia]] 1607), kde britští, švédští, později němečtí a další kolonisté postupně vytlačili a vyhubili domácí obyvatelstvo a nakonec ovládli celou Severní Ameriku s výjimkou [[Aljaška|Aljašky]], kterou obsadili Rusové. V průběhu 18. a 19. století evropské koloniální mocnosti - především [[Spojené království|Velká Británie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Holandsko]], [[Francie]] a nakonec i [[Německo]] a [[Belgie]] - ovládly velkou část světa a téměř celou Afriku. Kolonialismus vyvrcholil počátkem 20. století, než se v jeho druhé polovině velmi rychle rozpadl a zhroutil.
== Kolonizace Vesmíru ==
Zájem o jiné světy vyvolal svými romány francouzský vědec a spisovatel [[Camille Flammarion]] (1842-1925). S myšlenkou osidlování [[Měsíc]]e a dalších planet přišel ruský filosof [[Nikolaj Fjodorovič Fjodorov]] koncem 19. století a podnítil tak ruský zájem o stavbu raket. Ty nabyly ve 20. století velký vojenský význam, který vedl i k podpoře kosmického výzkumu. V této souvislosti se v literatuře začalo znovu psát o vesmírných cestách, člověk vstoupil na Měsíc a vznikly i kosmické stanice s dlouhodobou posádkou. Přesto se osidlování Měsíce - a tím spíše vzdálenějších těles - nezdá dnes příliš pravděpodobné vzhledem k obrovským nákladům a malé naději na nějaký hospodářský prospěch. Nicméně zůstává oblíbeným tématem románů a filmů.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
Řádek 19 ⟶ 43:
* [[Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku]]
* [[Kolonizace Měsíce]]
=== Externí odkazy ===
*[http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1315 Starověká kolonizace]
*[http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2008020006 Středověká kolonizace]
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. ''
{{Portály|Kolonialismus}}
[[Kategorie:Kolonialismus]]
[[Kategorie:Zemědělství]]
|