František Bidlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: +bibliogr.údaj;typo |
Literatura, citát |
||
Řádek 9:
[[kniha|knihy]]. Po celý jeho život se jednalo o silně levicově zaměřeného člověka, aktivně tvořil pro [[komunismus|komunistický]] deník ''[[Rudé Právo]]'', jakož i pro časopisy ''[[Avantgarda (časopis)|Avantgarda]]'', ''[[Trn (časopis)|Trn]]'', ''[[Rozsévačka]]'' a ''[[Tvorba (časopis)|Tvorba]]''. V letech [[1927]] až [[1929]] působil jako pracovník
agitačního oddělení předválečné [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Od roku [[1933]] také pracoval pro další známé [[tiskovina|tiskoviny]] – ''[[Magazin dp]]'' resp. ''[[Družstevní práce]]'', ''[[Svět práce]]'', ''[[Literární noviny]]'', '' [[Panorama (časopis)|Panorama]]''. Jednu dobu také pracoval i jako [[odpovědný redaktor]] mnichovského [[časopis]]u ''[[Simplicus]]''. Z jeho knižních ilustraci jsou nejznámější obrázky ke knihám od [[Emil Vachek|Emila Vachka]], [[Vítězslav Nezval|Vítězslava Nezvala]], [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]], [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] za [[nacismus|nacistické]] okupace byl zejména kvůli svým předválečným [[antifašismus|protifašistickým]] [[plakát]]ům a [[karikatura|karikaturám]] [[vězení|vězněn]] v [[Malá pevnost Terezín|terezínské malé pevnosti]]. [[Smrt|Zemřel]] na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] na následky svého onemocnění [[skvrnitý tyfus|skvrnitým tyfem]], kterým se nakazil během věznění v [[Koncentrační tábor Terezín|Terezín]]ě.
== Citát ==
{{Citát|Před koncem války, kdy už nebylo pochyby, jak válka dopadne, František vykládal v restauraci U Procházků na dnešním Mírovém náměstí, co bude s Hitlerem, až válka skončí. Jeden z přítomných byl udavač a Bidlo v půli ledna byl předvolán na gestapo. Už se nevrátil a už jsme ho nikdy nespatřili. Odvezli ho do Terezína. Na samém konci války onemocněl pak tyfem a difterií. Když vyřazovali nemocné vězně a vraždili je, František ze všech sil se pokoušel povstat ze svého prkna a dělat zdravého...Bidlův bratr, vysoký úředník ministerstva železnic, vymohl si v posledních dnech na gestapu, že může převézti svého nemocného bratra z Terezína na Bulovku...a tam Bidlo zemřel, právě 9.května, v krásný májový den, kdy do Prahy dojela sovětská vojska a město jásalo. |[[Jaroslav Seifert]] <ref> [[Jaroslav Seifert|SEIFERT, Jaroslav]]. ''Všecky krásy světa''. Praha : Československý spisovatel, [[1982]], str. 554 </ref>}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]. ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str. 408
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol. | vydání = 2 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 467 | isbn = 80-85983-44-3 | strany = 46}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 95}}
* [[Jaroslav Seifert|SEIFERT, Jaroslav]]. ''Všecky krásy světa''. Praha : Československý spisovatel, [[1982]], str. 242, 549–554
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 478–585 | isbn = 80-7277-309-7 | strany = 482–483}}
| |||