Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 5 731 bajtů, před 6 lety
== Profesorská činnost na helsinské univerzitě ==
 
V roce 1851 byl jmenován prvním profesorem nově vytvořené katedry finského jazyka a literatury na univerzitě v Helsinkách. Bohužel hned následující rok umírá na [[tuberkulóza|tuberkulózu]]. Jeho práce zabývající se gramatikou [[samojedské jazyky|samojedských jazyků]] zůstaly nedokončeny. V rozmezí let 1852 a 1858 vyšla posmrtně jeho díla ''Reseminnen från åren 1838-1844'', ''Reseberättelser och bref åren 1845-1849'', ''Föreläsningar i finsk mytolog'', ''Ethnologiska föreläsningar öfver altaiska folken'' a ''Smärre afhandlingar och akademiska dissertationer''. Mezi lety 1853 a 1862 vydal v němčině [[Franz Anton Schiefner]] dvanáctidílnédvanáctisvazkové souborné vydání ''Nordische Reisen und Forschungen von Dr. M. Alexander Castrén'' (česky: Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna).
 
=== Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna ===
 
Dvanáctisvazkové souborné vydání
 
1] Vzpomínky z cest z let 1838-1844.--[2] Zprávy a dopisy z cest z let 1845-1849.--[3] Přednášky o finské mytologii.--[4] Etnologické přednášky o altajských národech, samojedské pohádky a [[Tataři|tatarské]] hrdinské [[sága|ságy]].--5. Drobné spisy.--[6] Pokus o vytvoření [[gramatika|gramatiky]] a stručného slovníku jazyka osťáckého. --[7] Gramatika samojedských jazyků.--8. Slovníky samojedských jazyků.--9. Hlavní rysy tunguzské gramatiky a stručný slovník.--10. Pokus o vytvoření gramatiky a stručného slovníku jazyka [[burjatština|burjatského]].--[11] Pokus o vytvoření gramatiky jazyka kojbalského a karagazského, jakož i stručného slovníku z tatarských nářečí [[Minusinsk|minusinského]] kraje.--12. Pokus o vytvoření gramatiky jazyka jenisejských Osťáků a jazyka kottského jakož i stručných slovníků těchto jazyků.
 
==== 4. svazek: Etnologické přednášky o altajských národech, samojedské pohádky a tatarské hrdinské ságy ====
 
Ze švédštiny do němčiny přeložil Carl Gustav Borg. Castrén své etnologické přednášky v žádném případě nevypracoval kompletně a nezanechal je ve stavu připraveném do tisku.
 
Jeho profesura na univerzitě v Helsinkách byla potvrzena rychleji, než očekával. Měl okamžitě začít na univerzitě přednášet. Jeho úvodní přednáška se konala 6. května 1851 a poté následoval přednáškový kurz o etnologii altajských národů, přičemž Castrén přednášel čtyřikrát týdně v průběhu května.
 
Své přednášky psal téměř bez přípravy, mezi tím vyřizoval úřední záležitosti. Vzhledem k blížícímu se konci jarního semestru měl v úmyslu přednášet pouze o etnografii finských a čudských jazykových rodin, o čemž sepsal pojednání, které později s malými obměnami použil pro přednášky.
 
Druhou část svazku tvoří samojedské pohádky a hrdinské ságy Tatarů, které Castrén převedl do švédštiny.
 
Obsah knihy
* Přednášky o altajských národech
** Úvod (str. 1 – 21) – vymezení předmětu přednášek, filologie, lingvistika, etnografie, názory fyziologů a filologů na původ altajských národů, dělení jazyků do tří skupin (jednoslabičné, [[aglutinační jazyk|aglutinační]] a [[flektivní jazyky|flektivní]] jazyky)
** Tunguzské národy (str. 21 – 33) – původ, rozdělení a způsob života ruských Tunguzů, čínští Tunguzové, zprávy čínských kronikářů, Tunguzové pod mongolskou a čínskou nadvládou, nástup dynastie Mandžu, vliv čínské kultury
** [[Mongolština|Mongolské národy]] (str. 33 – 53) – rozšíření mongolského kmene na území Vysoké Asie, jižní Sibiře a Ruska, dělení na Východní Mongoly, Burjaty a Kalmyky, nejstarší dějiny, zmínky v čínských kronikách, čtyři kalmycké ([[Ojrati|ojratské]]) kmeny – [[Džúngarové]], [[Torguti]], [[Chošudi]], [[Dörvöti]]
** [[Turkické národy]] (str. 53 – 79) – nejstarší dějiny, dynastické posloupnosti, [[Ujgurové]], [[Uzbekové]], [[Seldžukové]] a další turkické kmeny, přehled zmiňovaných dynastií, stručné pojednání o původu a dějinách turkických kmenů v Evropě ([[Skythové]], [[Hunové]], [[Avaři]], [[Alani]], [[Roxolani]], [[Chazaři]], [[Kumáni]] aj.)
** Samojedské národy (str. 79 – 87) – názory fyziologů na původ samojedských národů, jazyková blízkost s finštinou, dělení samojedských národů (Jurakové – dnešní [[Něnci]], Tavgijští Samojedi – dnes [[Nganasanština|Nganasani]], Osťáko-Samojedi – dnes [[Selkupové]], Jenisejští Samojedi – dnes [[Enci]], Kamasínci)
** Jenisejští Osťákové – sajánský původ, způsob života, náboženství
** Finové (dnes [[ugrofinské národy]]) – první zmínky, rozdělení finských národů
*** [[Ugrické jazyky|Ugrické národy]] – dějiny, příbuznost s turkickými Ujgury
**** Osťákové (dnes [[chantyjština|Chantyjci]]) – etnografický popis, zvyky, způsob života
**** Vogulové (dnes [[mansijština|Mansijci]]) – blízce příbuzní s Osťáky, území, náboženství
**** [[Maďaři]] – nejstarší osídlení v oblasti [[Ural|Uralu]], dobytí [[Panonie]], pozdější dějiny
 
*** [[Finsko-volžské jazyky|Volžské národy]]
**** [[Čeremisové]] (dnes [[Marijci]]) – pod nadvládou Bulharů a kazaňského chanátu, pojednání o názvem mara, [[merja]] a [[muromština|muroma]]
**** [[Mordvinci]] – zmínky u gótských, byzantských a ruských kronikářů, mongolská a ruská nadvlády, dělení na dvě skupiny ([[mokša]] a [[erzja]])
 
*** [[Permské jazyky|Permské národy]]
**** Permové, [[zyrjanština|Zyrjané]] (dnes mluvčí jazyka [[Komi]]), Voťáci (dnes obyvatelé [[udmurtština|Udmurtska]]) – původní Bjarmaland u [[Bílé moře|Bílého moře]], povodí řeky [[Kama|Kamy]], rozdíl mezi Permy ve skandinávských ságách a permskými národy u ruských kronikářů, obchodní cesty, podrobení permských kmenů, moskevská nadvláda, biskup Stěfan Permský
 
*** Finové v užším smyslu – první zmínky, územní rozšíření finských kmenů, hlavní větve ([[Karelové]], Tavastové, Votové, [[kvenština|Kvenové]], [[Čudové]], [[Estonci]], [[Livové]] aj.), nejstarší osídlení v Bjarmalandu, křížová výprava krále Erika Emundssona, vztahy Karelů a novgorodských Rusů, mír v [[Nöteborg|Nöteborgu]] [[1323]]
 
* Samojedské pohádky a tatarské hrdinské ságy
** Samojedské pohádky (str. 157 – 181)
** Tatarské hrdinské ságy (str. 181 – 257)
 
 
Castrén se oženil s Lovisou Natalií Tengströmovou (1830-1881), jejíž otec, arcibiskup Johan Jakob Tengström, působil jako profesor teoretické a praktické [[filozofie]].
4

editace