Politologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 81 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q36442) |
doplnění informací |
||
Řádek 1:
'''Politologie''' (složeno z [[Řečtina|řec.]] ''polis'' – obec, stát [''polites'' – občan] a ''logos'' – slovo, výklad) je [[
Politologie se zabývá popisem a hodnocením politických jevů, jako je např. fungování [[stát]]u a [[politický systém|politického systému]], [[politická moc|mocenských]] organizací a [[autorita|autorit]], [[politická ideologie|politické ideologie]], význam a chování veřejnosti ve vztahu k politice a také [[mezinárodní vztahy]].
==
Moderní politologie se rozvinula v 19. století společně s rozvojem moderních liberálních demokracií. Důraz se začal klást na studium [[Politický systém|politických systémů]]. [[Raymond Aron]] v této souvislosti mluvil o primátu politiky, tedy o skutečnosti, že vše co odlišuje moderní společnosti je politického charakteru. Politologie jako moderní společenská věda byla při svém vzniku ovlivněna [[Pozitivismus|pozitivismem]], tedy odklonem od normativního k [[Empirie|empiricko]]-[[Analýza|analytickému]] přístupu.<ref name=cabadapol>CABADA, L. a kol. ''Úvod do studia politické vědy''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. Kapitola: Politická věda jako samostatná společenskovědní disciplína, s. 19-37.</ref>
Český pojem politika zahrnuje obrovskou sumu významů, v angloamerických státech proto existují tři výrazy, které jsou v politologii užívány pro přesnější terminologii.
* ''[[Polity]] (formální, institucionální dimenze politiky)'' – popisuje politické ideje a ideologie, z nichž je odvozen institucionální charakter politického systému. Vymezuje hranice prostoru, v němž dochází k uskutečňování vlastní politiky. Také ze termín definovat jako jednací rámec politiky či určení podmínek, za kterých se politika uskutěčňuje, tedy skrze ní dochází k regulaci vztahů mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. ▼
* ''[[Politics]] (procesní, dynamická dimenze politiky, jedná se o oblast činnosti)'' – rozumí se jí politická vůle, kde se utkávají zájmy a jedni vítězí zatímco druzí odchází poraženi. Za aktéry politických střetů jsou považováni jednotlivci, státy, skupiny a jiné entity. ▼
* ''[[Policy]] (obsahová, věcná dimenze politiky, jedná se o program činnosti)'' – (tzv. policy research) - je nejnovější odbor politologie zaobírající se jednak souvislostí mezi institucionálními podmínkami a politickým procesem a jednak obsahem a následky státně-politických rozhodnutí▼
Politologie je nejmladší společenskou vědou a proto docházelo ke sporům jak k ní přistupovat. [[Maurice Duverger]] navrhl tři přístupy, které byly vědeckou společností přijaty.<ref name=cabadapol />
# Politologie jako průsečík věd - vychází z teze, že politika souvisí s každým aspektem společnosti a státu.
# Politologie jako reziduální věda - vychází z teze, že by se politologové měli zabývat jen tím, čím se nezabývají ostatní společenští vědci. Tj. strukturou politických stran, volbami apod.
# Politologie jako syntetická věda - vychází z teze, že je politologie nadstavbou ostatních společenských věd. Tedy, že jejím úkolem je shrnout a zobecnit poznatky ostatních věd.
=== Vnitřní členění politologie ===
Na následujícím členění oborů politologie se dohodli experti na konferenci [[UNESCO]] konané v [[Paříž]]i roku 1948.<ref name=cabadapol />
# Politické instituce (ústava, forma vlády, regionální a lokální forma vlády, veřejná správa, ekonomické a sociální funkce vlády, komparace politických institucí)
#Strany, skupiny a veřejné mínění (politické strany, skupiny a sdružení, účast občanů na vládě a správě, veřejné mínění)
# [[Mezinárodní vztahy]] ([[mezinárodní politika]], [[mezinárodní organizace]], [[mezinárodní právo]])
=== Politologické disciplíny ===▼
* Obecná politologie a politická metodologie – dějiny politologie a politologických oborů▼
* Politická teorie a [[politická filosofie]] – dějiny a současnost politických teorií
* [[Srovnávací politologie]] (komparativní politologie) – porovnávání zemí a jejich politických systémů za účelem nalezení společných bodů a nových východisek k dalšímu zkoumání▼
* [[Politická sociologie]] – sociologická hlediska politických jevů▼
* [[Politická psychologie]] – [[Psychologie|psychologická]] hlediska politických jevů▼
* [[veřejná politika|Veřejná]] a správní politika – hodnocení organizací politické správy▼
* [[Politická ekonomie]] – zkoumá společná [[Ekonomie|ekonomická]] a politická východiska, ekonomický pohled na politiku, vztah ekonomických a politických institucí▼
* [[Politická geografie]] – zabývá se utvářením mocenských vztahů v prostoru▼
* [[Geopolitika]] – vysvětluje vliv [[geografie|geografických]] faktorů na [[politika|politiku]] a [[historie|historii]] lidstva▼
* [[Politická antropologie]] – zkoumá politické vztahy ve společnosti a člověka jako politickou bytost▼
* [[Mezinárodní vztahy]] – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů▼
* [[Státověda]] – zkoumá vznik, fungování a znaky státu a vztahy mezi institucemi▼
=== Členění politologie ===
* ''Normativní politologie'' - filosofickými metodami dochází od obecných východisek ke konkrétním závěrům, hodnotí a zvažuje, co by mělo být přítomno ve společnosti a v politice▼
* ''Deskriptivní (pozitivní) politologie'' - popisuje politické jevy, politickou praxi, politické instituce a mocenské autority ▼
* ''Predikativní (prognostická) politologie'' - snaží se o předpovídaní budoucích politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje▼
== Kořeny politologie ==
Základy politologie pochází ze starších společenských věd.<ref name=cabadapol />
# [[Sociologie politiky]] - studium státní správy, od druhé poloviny 19. století. Z osobností lze zmínit [[Max Weber|Maxe Webera]].
# [[Politická filosofie]] - normativní kritika dobových politických uspořádání. Dnes se jedná o normativně-[[Ontologie|ontologický]] podobor politologie.
# [[Právní věda]] - zejména [[státověda]] a [[ústavní právo]]. Mezi významné právníky, kteří ovlivnili politologii patří [[Jean Bodin]], z českého prostředí například profesor [[Vladimír Klokočka]].
# Další vlivy - [[politická ekonomie]], [[mezinárodní ekonomie]], [[historie]], [[geografie]], [[etnografie]], [[kulturní a sociální antropologie]] a [[psychologie]].
=== Politická filosofie ===
První pokusy o racionálně založený pohled na politické jevy ve společnosti je možné pozorovat v antickém [[Řecko|Řecku]] v učení [[Sofisté|sofistů]]. [[Sókratés]] jako první řecký filosof prosazoval nutnost vědění pro politické vůdce, kteří nadto měli být filosofy. Na tento názor navázal [[Platón]] v dialogu ''[[Ústava (Platón)|Ústava]]'' naukou o ideálním státě.
Řádek 23 ⟶ 74:
== Dějiny politologie ==
S inspirací v [[antická filosofie|antické filosofii]] ([[Platón]], [[Aristotelés]]) a v pozdější [[politická filosofie|politické filosofii]] vznikla na přelomu 19. a 20. století politologie jako moderní společenská věda. Její význam byl zprvu zřetelný spíše jen v [[Spojené státy americké|USA]], kde navázala na tehdejší závěry empirické [[sociologie]], rozvinula tak zkoumání v praktických politických jevech za použití metod sociologických průzkumů, [[Statistika|statistiky]] a [[sociometrie]].
První katedra politické vědy (resp. ''Government Politics'') byla založena na [[Columbia University|Kolumbijské univerzitě]] roku [[1857]] (resp. [[1880]] - samostatná katedra a současně první politologická revue). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na Harvardské univerzitě. Roku [[1903]] byla založena [[Americká asociace politických věd]] (American Political Science Association) a o tři roky později začal být vydáván časopis American Political Science Review. Anglosaská politologie dominovalo po celou první polovinu 20. století.<ref name=cabadapol />
V [[Evropa|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce [[1871]] vznikla ve [[Francie|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království|Velké Británii]] a v [[Německo|Německu]].▼
▲V [[Evropa|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce [[1871]] vznikla ve [[Francie|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království|Velké Británii]] (1895 - [[London School of Economics|London School of Economics and Political Science]] a v [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]] (především zaměřeni na státovědu).<ref name=cabadapol />
Vymezení politologie od ostatních věd bylo dokončeno až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V roce [[1949]] byla založena [[Mezinárodní asociace pro politickou vědu]] (International Political Science Association).▼
▲Vymezení politologie od ostatních věd bylo dokončeno až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V roce [[1949]] byla založena [[Mezinárodní asociace pro politickou vědu]] (International Political Science Association). Roku 1970 ve [[Florencie|Florencii]] vzniklo Evropské konsorcium pro politický výzkum (EPCR).<ref name=cabadapol />
=== Politologie v Česku ===
▲== Členění politologie ==
V Česku byla politologie ovlivněna německými vlivy, tedy se především zabývala státovědou a ústavním právem. Z období [[První republika|První republiky]] lze zmínit osobnosti jako byli [[František Weyr (právník)|František Weyr]] nebo [[Edvard Beneš]]. Druhým směrem, který se v českém prostředí vyvinul byla tzv. morální filosofie ([[Tomáš Garrigue Masaryk]] nebo [[Emanuel Rádl]]).<ref name=cabadapol />
▲=== Zkoumání v politologii se orientuje třemi podstatnými směry ===
▲* ''Normativní politologie'' - filosofickými metodami dochází od obecných východisek ke konkrétním závěrům, hodnotí a zvažuje, co by mělo být přítomno ve společnosti a v politice
▲* ''Deskriptivní (pozitivní) politologie'' - popisuje politické jevy, politickou praxi, politické instituce a mocenské autority
▲* ''Predikativní (prognostická) politologie'' - snaží se o předpovídaní budoucích politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] s nástupem [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] bylo studium politologie zakázáno. Jedinou výjimkou bylo období tzv. [[Pražské jaro 1968|pražského jara roku 1968]], kdy byl na pouhý jeden rok otevřen studijní obor politologie. V následném období [[normalizace]] byl obor opět zakázán.<ref name=cabadapol />
▲=== Politologické disciplíny ===
▲* Obecná politologie a politická metodologie – dějiny politologie a politologických oborů
▲* Politická teorie a [[politická filosofie]] – dějiny a současnost politických teorií
▲* [[Srovnávací politologie]] (komparativní politologie) – porovnávání zemí a jejich politických systémů za účelem nalezení společných bodů a nových východisek k dalšímu zkoumání
▲* [[Politická sociologie]] – sociologická hlediska politických jevů
▲* [[Politická psychologie]] – [[Psychologie|psychologická]] hlediska politických jevů
▲* [[veřejná politika|Veřejná]] a správní politika – hodnocení organizací politické správy
▲* [[Politická ekonomie]] – zkoumá společná [[Ekonomie|ekonomická]] a politická východiska, ekonomický pohled na politiku, vztah ekonomických a politických institucí
▲* [[Politická geografie]] – zabývá se utvářením mocenských vztahů v prostoru
▲* [[Geopolitika]] – vysvětluje vliv [[geografie|geografických]] faktorů na [[politika|politiku]] a [[historie|historii]] lidstva
▲* [[Politická antropologie]] – zkoumá politické vztahy ve společnosti a člověka jako politickou bytost
▲* [[Mezinárodní vztahy]] – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů
▲* [[Státověda]] – zkoumá vznik, fungování a znaky státu a vztahy mezi institucemi
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] z roku 1989 bylo studium politologie obnoveno. Hlavními tématy politologických studií byly [[transitologie]] (přechody z nedemokratických režimů k demokraciím), stranické systémy, teorie demokracie, komparace a mezinárodní vztahy. Dnes je v Česku politologie již plně konsolidovanou vědou.<ref name=cabadapol />
▲=== Trojdimenzionální angloamerické členění politiky ===
▲* ''[[Polity]] (formální, institucionální dimenze politiky)'' – popisuje politické ideje a ideologie, z nichž je odvozen institucionální charakter politického systému. Vymezuje hranice prostoru, v němž dochází k uskutečňování vlastní politiky. Také ze termín definovat jako jednací rámec politiky či určení podmínek, za kterých se politika uskutěčňuje, tedy skrze ní dochází k regulaci vztahů mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní.
V Česku se politologická pracoviště formují na půdě univerzit. Z významných českých politologů lze jmenovat profesory [[Jan Filip (právník)|Jana Filipa]], [[Petr Fiala (politolog)|Petra Fialu]], [[Maxmilián Strmiska|Maxmiliána Strmiska]], [[Miroslav Novák (politolog)|Miroslava Nováka]], [[Blanak Říchová|Blanku Říchovou]] a docenty [[Vít Hloušek|Víta Hlouška]], [[Lubomír Kopeček|Lubomíra Kopečka]], [[Ladislav Cabada|Ladislava Cabadu]] či [[Přemysl Rosůlek|Přemysla Rosůlka]] a další.<ref name=cabadapol />
▲* ''[[Politics]] (procesní, dynamická dimenze politiky, jedná se o oblast činnosti)'' – rozumí se jí politická vůle, kde se utkávají zájmy a jedni vítězí zatímco druzí odchází poraženi. Za aktéry politických střetů jsou považováni jednotlivci, státy, skupiny a jiné entity.
▲* ''[[Policy]] (obsahová, věcná dimenze politiky, jedná se o program činnosti)'' – (tzv. policy research) - je nejnovější odbor politologie zaobírající se jednak souvislostí mezi institucionálními podmínkami a politickým procesem a jednak obsahem a následky státně-politických rozhodnutí
== Politologické školy ==
Řádek 83 ⟶ 118:
* Srb, V.: ''Stručný průvodce politickou vědou aneb klíč k politické teorii.'' Nezávislé centrum pro studium politiky, Kolín 2006. ISBN 80-86879-05-4
* Tóth, R., Krno, S., Kulašik, P.: ''Stručný politologický slovník.'' UNIAPRESS, 1991. ISBN 80-85313-18-9
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
| |||