Aminoglykosidy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám af:Aminoglikosied |
m typo |
||
Řádek 36:
Aminoglykosidy mají několik antibiotických mechanismů. Mezi jejich základní účinky patří inhibice [[proteosyntéza|proteosyntézy]] citlivé bakterie, čímž se zastaví její růst a rozmnožování. Přesněji jde o tyto účinky:
*křížení (interference) s translačními mechanismy, což způsobuje růst počtu chyb v syntéze. Výsledkem je předčasné ukončení syntézy<ref name=Flavio>[http://pharmacologycorner.com/protein-synthesis-inhibitors-aminoglycosides-mechanism-of-action-animation-classification-of-agents/ Pharmacology Corner → Protein synthesis inhibitors: aminoglycosides mechanism of action animation. Classification of agents] Posted by Flavio Guzmán on 12/08/08</ref>
*inhibice ribozomální translokace, která
*narušení struktury stěny (membrány) bakterie<ref>{{cite journal |last1=Shakil |first1=Shazi |last2=Khan |first2=Rosina |last3=Zarrilli |first3=Raffaele |last4=Khan |first4=Asad U. |title=Aminoglycosides versus bacteria – a description of the action, resistance mechanism, and nosocomial battleground |journal=Journal of Biomedical Science |volume=15 |issue=1 |pages=5–14 |year=2007 |pmid=17657587 |doi=10.1007/s11373-007-9194-y}}</ref>
*zastavení růstu a
Které mechanismy a v jakém období terapie převáží záleží na dávce léčiva. Samotné plazmatické hladiny léčiva, které jsou důležité pro správný efekt antimikrobiální terapie (monitorování plazmatické hladiny), souvisí s tzv. pozdním efektem antibiotické léčby. Totiž, po zaniknutí terapeutické hladiny v plazmě, která je důležitá pro [[baktericid]]ní účinek aminoglykosidů, zůstává ještě dostatečné množství aminoglykosidů mimo plazma, kde působí proti opětovnému rozmnožení bakterií (chová se jako [[bakteriostatikum]]). Příčinou baktericidního účinku je narušení vnější bakteriální stěny, zatímco za bakteriostatický účinek je zodpovědné navázání antibiotika na zmíněnou ribozomální podjednotku 30S. Toto navázání přetrvává podstatně déle než přítomnost léčiva v plazmě. To vysvětluje závislost dávky jak na typu účinku na bakterii (baktericidní vs. bakteriostatický), tak na pozdní antibiotický efekt.
Řádek 55:
==Klinické užití vs. toxicita==
V oblasti antibiotické léčby gramnegativů mají aminoglykosidy stálé své místo. Jejich používání je odůvodněno i výskytem rezistencí na novější antibiotika spolu s tím, že aminoglykosidy si stále udržují účinnost proti většině gramnegativů v mnoha oblastech světa.<ref>{{cite journal |last1=Falagas |first1=Matthew E |last2=Grammatikos |first2=Alexandros P |last3=Michalopoulos |first3=Argyris |title=Potential of old-generation antibiotics to address current need for new antibiotics |journal=Expert Review of Anti-infective Therapy |volume=6 |issue=5 |pages=593–600 |year=2008 |pmid=18847400 |doi=10.1586/14787210.6.5.593}}</ref> Užívání aminoglykosidů je ale spojeno s vážnými vedlejšími účinky spojenými s jejich ototoxicitou a nefrotoxicitou (ohrožují sluchové ústrojí a ledviny). Empirickým řešením tohoto rizika je pečlivé rozvržení a kontrolování dávkování se stanovením takové dávky, která je terapeuticky účinná a přitom nejméně toxická. K hlubšímu porozumění a překonání problému toxicity aminoglykosidů bude potřeba dalších výzkumů. Ideálem by bylo objevit další aminoglykosid, který by si zachoval svojí silnou účinnost proti gramnegativům, ale
V případě velmi závažné ototoxicity se aminoglykosidy dělí na ty, které spíše zasahují [[vestibulární aparát|vestibulární ústrojí]] (gentamicin), což zapříčiňuje závratě, a na ty, co zasahují samotný sluch. Rizika spojená s ototoxicitou se zvyšují dlouhodobým užíváním, nepřiměřeným dávkováním a akumulací léčiva uvnitř organismu z důvodu zpomalení jeho vylučování ledvinami (poruchy ledvin či užívání kličkových diuretik).
| |||