Pěnové sklo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ iw |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
Tento materiál má vynikající [[tepelný izolant|termoizolační]] vlastnosti a je možné jej použít ve [[stavebnictví]] v mnoha oblastech. Kromě termoizolačních a protipožárních vlastností jde o materiál, který má vynikající i hydroizolační vlastnosti (je nenavlhavý), navíc je zcela nehořlavý, tvarově stálý, nezapáchající, odolný proti mrazu, odolný proti biologickému poškození bakteriemi (neshnije) nebo narušení hmyzem či hlodavci, je i odolné proti mechanickému namáhání (je jen velmi obtížně stlačitelné), nepropouští vůbec žádné plyny ani páry. Má i velmi vysokou [[životnost]] a je i zpětně 100% [[Recyklace|recyklovatelný]] na původní výchozí materiál – [[sklo]].
Jde o mikroskopické částečky [[Sklo|skla]] o velikosti 10 až 90 [[mikrometr]]ů, za tepla lisovanou skleněnou moučku smíšenou s uhlíkovým práškem. Podstata této výrobní [[technologie]] je známa již z poloviny 30. let 20. století. Při výrobě skla i [[Recyklace skla|recyklaci skla]] téměř vždy dochází k tomu, že vzniká velké množství malých skleněných střípků. Tyto střípky se dají rozemlít (rozdrtit) v [[Kulový mlýn|kulovém mlýně]] na velmi drobnou skleněnou moučku (zrna o velikosti v řádech desítek mikrometrů respektive desítek setin milimetru), která se smíchají s jemně mletým [[uhlík]]ovým prachem. Po zahřátí takto vzniklé, pokud možno co nejvíce homogenní, směsi na teplotu okolo
Pěnové sklo je považováno za ekologicky čistý materiál, pokud je vyráběno z odpadního recyklovaného skla může být i ekonomicky velice výhodné (některé zdroje uvádějí až 4× levnější než klasický pěnový [[polystyrén]]). Pěnové sklo je obvykle dodáváno buďto jako skleněný štěrk nebo jako stavební desky (kvádry různých rozměrů). Desky se dají velmi dobře rozdělovat běžnými [[pila]]mi řezáním na potřebnou velikost a případně i dále tvarově upravovat.
| |||