Svátost smíření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 90:
[[Starokatolická církev]] naopak nezná praxi soukromé zpovědi, ale přímo do nedělních bohoslužeb je vsunuto po vzbuzení lítosti nad hříchy (obvykle se tak děje po [[kázání]]) hromadné [[rozhřešení]] přítomných, včetně předsedajícího bohoslužbě, který si tak de facto dává rozhřešení sám sobě. Tato praxe je rovněž z hlediska katolických církví sjednocených s [[Řím]]em neplatná.
 
V evangelikálních společenstvích neexistuje praxe zpovědi jako takové. Nevylučuje se praxe vyznání hříchů před druhým člověkem eventuelně před skupinou lidí. Převládá ale spíše to, že člověk svěří své hříchy v modlitbě milosrdnému a odpouštějícímu Bohu individuálně, bez účasti druhých, vzbudí lítost, prosí za odpuštění a věří, že je mu odpuštěno.
 
== Odkazy ==