Alaninový cyklus: Porovnání verzí

Ve [[sval]]ech dochází k degradaci [[Bílkovina|proteinproteinů]]ů a z nich uvolněných [[Aminokyselina|aminokyselin]]. Většina těchto aminokyselin může sloužit jako prekurzor pro syntézu [[glukóza|glukózy]] v procesu [[glukoneogeneze]] (což jsou všechny kromě [[leucin]]u a [[lysin]]u) nebo mohou být degradovány. Prvním krokem je jejich [[transaminace]], přičemž příjemce aminoskupiny může být kromě [[2-oxoglutarát]]u a [[oxalacetát]]u také [[pyruvát]]. Právě transaminace pyruvátu dává vzniknout deaminovaným 2-oxokyselinám a [[L-alanin]]u. 2-oxokyseliny jsou dále odbourávány, přičemž většina z nich jsou schopné dát vzniknout zase [[pyruvát]]u. L-alanin je pak krví dopravován do [[játra|jater]].

V játrech dochází ke klasické [[transaminace|transaminaci]] [[L-alanin]]u pomocí [[2-oxoglutarát]]u za vzniku [[pyruvát]]u a [[L-glutamát]]u. Pyruvát pak může sloužit k výstavbě [[glukóza|glukózy]] a L-glutamát k syntéze [[močovina|močoviny]] v [[močovinový cyklus|močovinovém cyklu]]. Díky alaninovému cyklu jsou [[sval]]y schopné nepřímo [[glukoneogeneze]], aniž by měly příslušné [[enzym]]atické vybavení. Během potřeby (např. hladovění) rozkladem svých [[Bílkovina|proteinproteinů]]ů a zpracováním uvolněných [[Aminokyselina|aminokyselin]] přispívají díky alaninovému cyklu k zásobení těla glukózou.