Veněra 6 (rusky: Венера-6) byla sonda ze sovětského programu Veněra na výzkum Venuše, vyslaná ze Země v roce 1969.

Veněra 6
COSPAR1969-002A
Katalogové číslo3648
Start10. ledna 1969, 05:51:52 UTC
KosmodromBajkonur
Nosná raketaMolnija-M
Typ oběžné dráhyheliocentrická dráha
Stav objektudopadla na povrch Venuše
Přistání17. května 1969
ZánikZánik
Zánik17. května 1969
ProvozovatelSSSR
VýrobceSSSR
Druhplanetární sonda
ProgramProgram Veněra
Hmotnost1128 kg
Parametry dráhy
Apoapsida0,98 AU
Periapsida0,71 AU
Sklon dráhy
Doba oběhu285 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstrukce editovat

Sonda byla velmi podobná své starší "sestře" Veněra 4, ačkoliv byla trochu silnější (štít). Její hmotnost byla 1128 kg a přistávací pouzdro 405 kg.[1]

Veněra 6 nesla mimo jiné medailón se znakem SSSR a basreliéf s V.I. Leninem na noční straně Venuše.

Průběh letu editovat

Po startu z kosmodromu Bajkonur se dostala na oběžnou (parkovací) dráhu kolem Země. S pomocí posledního stupně nosné rakety Molnija byla odtud navedena na meziplanetární dráhu. Dne 16. března 1969 bylo nutné provést korekci rychlosti letu (zvýšena o 37,4 metrů/sec), protože jinak by Venuši minula o 150 000 km. Orientace byla provedena podle Síria a Slunce.

Po příletu k Venuši se 17.5.1969 dostala do atmosféry planety zhruba 300 km od místa, kde tak učinila předchozí Veněra 5. Zde se od sondy odpoutala 405 kg těžká kapsle, obsahující vědecké přístroje a instrumenty. Úspěšně vracela informace o atmosféře planety po 51 minut, dokud ji ve výšce 11 km nerozdrtil atmosférický tlak 2,7 MPa. Teplota byla v tu dobu 320 stupňů.[1]

Informace z tří sond (Veněra 4, Veněra 5 a Veněra 6) pomohly sovětským vědcům připravit následující sondu Veněra 7 tak, že se mohla stát první kosmickou sondou, která přistála na jiné planetě.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 249. 

Externí odkazy editovat