Pokrývač je řemeslník, který pokrývá střechu, to znamená že pokládá krytinu na dřevěnou konstrukci střechy vytvořenou tesařem. Podle konstrukce střechy může být použita buď tvrdá krytina skládaná (keramická: např. tašky, kamenná: např. břidlice, nebo ze syntetického materiálu, např. eternit), dále plátová krytina (například měděný plech), kterou připravuje s klempířem, a konečně měkká krytina např. štípaný dřevěný šindel, rákosový nebo slaměný došek), v mimoevropském lidovém stavitelství také např. kravské lejno se slámou.

Středověký pokrývač v cechovní knížce z Norimberka, 1426–45
Otisk pečeti cechu zedníků a pokrývačů v Chomutově
Pokládka slaměných došků roku 1947

Cechy editovat

Městští pokrývači se v minulosti sdružovali do cechů. Pracovali buď samostatně, nebo ve společném cechu se zedníky, tesaři, klempíři a bednáři.

Cechovní znamení editovat

Ve znaku, na pečetích i na praporu cechu pokrývačů bývala vyobrazena jejich dvě (dnes už historicky) typická nářadí: kružidlo pro rozměření pokládky krytiny a pokrývačské kladívko, sloužící pro lámání krytiny a prorážení otvorů.

Patroni editovat

Patrony pokrývačů jsou

  • svatý Vincenc Ferrerský (1350–1419), byl římskokatolický kněz a kazatel. Mezi jeho zázraky patří uzdravení pokrývačů, spadlých ze střechy.
  • Panna Maria Loretánská, jejíž domek včetně střechy přenesli andělé přes moře do Itálie.

Zajímavost editovat

V době normalizace mezi léty 1970–1989 se termín užíval v přeneseném slova smyslu pro osoby, které v publikacích nebo ve scénářích propůjčovaly své autorské jméno zakázaným spisovatelům, zejména chartistům, a tak je skryly/pokryly.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Elisabeth HALLAMOVÁ: Světci: kdo jsou a jak vám pomáhají; více než sto padesát svatých od sv. Anežky po sv. Zitu. Praha: Volvox Globator, 1996, 184 s. ISBN 80-7207-028-2.

Externí odkazy editovat