Korovnice pupenová
Korovnice pupenová (Adelges laricis) je mšice poškozující listy sáním. Hmyz vytváří při sání na řapíku listu topolu hálku. Korovnice zelená je řazena do čeledě korovnicovití (Adelgidae), řádu polokřídlí (Hemiptera).[2] V ČR jsou korovnice nejvýznamnější skupinou savého hmyzu vyskytujícího se na jehličnatých dřevinách. Svou přítomnost často prozrazují nápadnými a charakteristickými příznaky, jako jsou bílé chomáčky až povlaky vylučovaných voskových vláken, tvorba hálek či deformace jehličí a výhonů.
 Korovnice pupenová | |
|---|---|
 Korovnice pupenová (Adelges laricis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Čeleď | korovnicovití (Adelgidae) |
| Rod | Adelges |
| Binomické jméno | |
| Adelges laricis (Vallot, 1836)[1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
EPPO kód editovat
ADLGLA[3]
Synonyma patogena editovat
České názvy editovat
Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením korovnice pupenová Adelges laricis používáno více rozdílných názvů, například korovnice modřínová.[4]
Popis editovat
Mšice světle zelené až tmavě černé barvy. Partenogenetické samičky měří 0,1 – 0,2 cm, dospělci oboupohlavního pokolení dorůstají pouhého 0,5 mm. Larvy jsou podobné bezkřídlým samičkám.
Hostitel editovat
Smrk, modřín.
Příznaky editovat
Šišticovité, kulovité, komůrkaté hálky na bázích mladých výhonů smrku, hnědé špičky jehlic, vatovité chomáčky na jehlicích a větvičkách.Hálky jsou bledě zelené až žlutavé, drobné asi jako lískový oříšek. Vosková vlákna produkují pouze generace mšic sající na jehlicích. Generace sající na kůře vosk neprodukují.[5]
Význam editovat
Zhoršení zdravotního stavu následkem sekundárních infekcí.[L 1] Vzhledem k tomu, že tvorbou hálek zanikají na smrcích celé pupeny, dochází často k různým deformacím koruny a výraznému snížení estetické hodnoty stromu. Na modřínech způsobuje korovnice svým sáním zpomalený růst výhonů, žloutnutí a kolénkovité ohýbání jehlic. [5]
Biologie editovat
Korovnice zelená má úplný, dvouletý generačním cyklem, během něhož jsou vystřídáni dva hostitelé – smrk a modřín.
Z přezimovaného vajíčka se líhne a paarazituje na smrku fundatrix(„zakladatelka“) a gallicolae (= cellares) včetně alatae migrantes, stadia přelétávajícího na modřín. Na modřínu saje letní generace a přelétá zpět na smrk. Zde se líhne a klade vajíčka jediná oboupohlavní generace sexuales (samec a samice). [5]
Ekologie editovat
Lesy, parky , zahrady.
Ochrana rostlin editovat
Z obranných opatření přichází v úvahu chemické ošetření napadených stromů. Zpravidla ale nebývá nutné.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- ↑ TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.
Reference editovat
- ↑ Biolib - korovnice pupenová (Adelges laricis)
- ↑ Sacchiphantes viridis, biolib
- ↑ EPPO, ADLGLA
- ↑ biolib.cz
- ↑ a b c ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu korovnice pupenová na Wikimedia Commons - (anglicky)eol.org
