Gargamelle

bublinková komora

Gargamelle byla obří bublinková komora v CERNU, určená především pro detekci neutrinových interakcí. Postavena byla ve Francii, v průměru má téměř 2 metry, na délku 4,8 metru. V Gargamelle bylo téměř 12 kubických metrů Halonu 1301 (CF3Br). Použití těžké kapaliny, spíše než obvyklejšího kapalného vodíku znamenalo vyšší pravděpodobnost neutrinové interakce, stejně jako snadnější identifikaci mionů oproti pionům.

Gargamelle, nyní v muzeu CERNu Mikrokosmos.

Koncepce a výstavba obří bublinkové komory jako Gargamelle a BEBC byla založena na základě poznatků získaných prostřednictvím výstavby a provozu 30cm vodíkové komory, která přišla do provozu v CERNu v roce 1960, a následně o čtyři roky později zprovozněné dvoumetrové vodíkové komory.[1]

Gargamelle byla provozována od roku 1970 do roku 1978 s mionovými neutrinovými paprsky produkovanými urychlovačem Proton Synchrotron. Tyto experimenty vedly k jednomu z nejdůležitějších objevů v CERNu, experimentálnímu pozorování slabých neutrálních proudů, které bylo oznámeno v červenci 1973,[2] krátce po jejich teoretické predikci.

Pro experiment bylo analyzováno zhruba 83000 neutrinových události a bylo pozorováno 102 neutrálně nabitých událostí. Podpisem neutrálně nabité události byl ojedinělý vrchol, z nějž byly produkovány pouze hadrony.

Jméno komory se odvíjí od obryně Gargamelle v díle Françoise Rabelaise, šlo o matku obra Gargantuy.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gargamelle na anglické Wikipedii.

  1. WENNINGER, Horst. In the tracks of the bubble chamber. CERN Courier. CERN. S. 26-29. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. public.web.cern.ch [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-16. 

Externí odkazy editovat