Churritské písně
Jako Churritské písně se označují staré skladby zaznamenané klínovým písmem na hliněných tabulkách.[1] Byly objeveny v 50. letech 20. století při vykopávkách u města Ugarit v severní Sýrii. Všechny tabulky jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Damašku.
Tabulky editovat
Churritské písně tvoří celkem 36 chvalozpěvů.[2]
Jejich vznik se datuje okolo roku 1400 př. n. l.[3]
Ačkoliv se našlo tabulek 36, pouze jedna je v tak dobrém stavu, že se na ní dochovala celá píseň.[4] Jde o tabulku zaznamenávající Hymnus pro Nikkalu, známý také jako h.6. a jedná se o dosud nejstarší objevené kompletní hudební dílo.
Autoři editovat
Pět skladeb je podepsaných, jejich tvůrci se jmenovali Ammiya, Tapšihuno, Puhiya a Urhiya (ten je podepsán na dvou tabulkách). Všechna tato jména jsou churritská.[5]
Hymnus pro Nikkalu editovat
Hymnus pro Nikkalu, známý také jako h.6. a jedná se o dosud nejstarší objevené kompletní hudební dílo. Jeho autor je neznámý. Přeložit text této písně do současného jazyka trvalo několik let a to hlavně z důvodu, že churritský jazyk není zatím zcela rozluštěný. Komplikace představovalo také obroušení tabulky a poškození textu na některých místech. Výsledek překladatelské práce byl zveřejněn v roce 1975. Jde o chvalozpěv oslavující semitskou bohyni úrody Nikkal. Podařilo se také zjistit, že skladba byla napsána pro devítistrunný sammum (typ semitské či babylonské lyry).[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hurrian songs na anglické Wikipedii.
- ↑ YON, MARGUERITE. The city of Ugarit at Tell Ras Shamra. Winona Lake, Ind.: Eisenbrauns 1 online resource (viii, 179 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-57506-514-4, ISBN 1-57506-514-2. OCLC 747412046
- ↑ STOLBA, K. MARIE. The development of western music : a history. 3rd ed. vyd. Boston, Mass.: McGraw Hill xviii, 734 pages s. Dostupné online. ISBN 0-697-29379-3, ISBN 978-0-697-29379-4. OCLC 37917877
- ↑ DUCHESNE-GUILLEMIN, Marcelle. Sur la restitution de la musique hourrite. [s.l.]: Société Française de Musicologie, 1980. S. 10.
- ↑ PRATT, Waldo Selden; BOYD, Charles Newell. Grove's Dictionary of Music and Musicians. [s.l.]: Franklin Classics Trade Press, 2018. 454 s. ISBN 0344053881.
- ↑ a b WEST, Martin Litchfield. The Babylonian musical notation and the Hurrian melodic texts. 2. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1994.