Římské monumentální sloupy
Římské monumentální sloupy.
První římský čestný sloup je Trajanův sloup z roku 113 po Kristu, který dodnes formuje představu o typu tehdejší římské architektury z hlediska vzhledu i politické funkce. Většina starověkých monumentálních sloupů.se nachází v císařských hlavních městech Řím a Konstantinopol.
Seznam zahrnuje čestné a vítězné sloupy postavené během Římské říše. Tyto monumenty byly postavené z kamenných monolitů. Také z kruhových prvků, které mají uvnitř dutého interiéru až k vrcholu sloupu točité schodiště.
Seznam editovat
Seznam je seřazen podle data stavby. Všechny rozměry jsou uvedeny v metrech. Konstrukce sloupů je založena na římských mírách, které používali staří architekti k určení harmonických stavebních proporcí.[1]
| Obrázek | Letopočet
vzniku |
Název | Město | Místo | Výška nad základem | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
113 po Kristu | Trajánův sloup | Řím | Trajanovo forum | 35,07 m | Pratyp
čestných sloupů |
 |
161 po Kristu | Sloup | Řím | Campus Martius | 14,75 m | Zachován
pouze sokl |
 |
193 po Kristu | Sloup | Řím | Campus Martius | 39,72 m[2] | Napodobuje
Trajánův sloup |
 |
Mezi 268 a 337 po Kristu | Gótský
sloup |
Konstantinopol | Gülhane-Park | 18,5 m | Nejstarší památka římské éry
v Istanbulu dodnes zachovalá bez úhony. |
 |
297 po Kristu | Pompeiův
sloup |
Alexandrie | Alexandrijský Akropolis | 26,85 m[3] | Tetrarchický monument s reprezentativní
funkcí a vypsaným věnováním Diokleciánovi bez uvedení důvodu stavby |
 |
330 po Kristu | Konstantinův
sloup |
Konstantinopol | Forum des Konstantin | 35 m | K slavnostnímu
zasvěcení Konstantinopole jako Nového Říma |
 |
362 ? po Kristu | Julianův
sloup |
Ankara | Hükümet Meydanı | 15 m | Säule unbekannter Bestimmung und Zeitstellung spätrömischer Zeit |
_detail.JPG) |
Mezi 381 a
387 po Kristu |
Theodosiův
sloup |
Konstantinopol | Forum des Theodosius | Asi 40 m[4] | Triumfální sloup postavený pravděpodobně za vítězství Theodosia a jeho syna Arcadia roku 386. Jeho zbytky jsou uloženy v
istanbulském archeologickém muzeu |
 |
421 po Kristu | Arcadiův sloup | Konstantinopol | Forum des Arcadius | Více než
50 m |
Triumfální sloup u příležitosti vítězství Arcadia nad Góty, stavba zahájena v roce 401, dokončena roku 421 Theodosiem II.
Demontován v roce 1715 vyhláškou turecké vlády. |
 |
455 po Kristu | Marcianův
sloup |
Konstantinopol | Marciánovo Forum | 17 m | Čestný sloup
postavený městským prefektem Tatianem na počest císaře Marciana. Vytesán z červené a šedé egyptské žuly. |
 |
543 po Kristu | Justiniánův
sloup |
Konstantinopol | Platz des Augustaeum | 70 m[5] | Čestný sloup
Justiniana I Druhé využití měl s jezdeckou sochou Theodosia I. nebo Theodosia II. Stržen Turky v XVI. století. |
 |
608 po Kristu | Fokův sloup | Řím | Forum Romanum | 13,6 m | Čestný sloup, který je poslední stavbou starověku na Foru Romanu |
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Liste römischer Säulenmonumente na německé Wikipedii, Liste des colonnes triomphales romaines na francouzské Wikipedii a Список римских триумфальных колонн na ruské Wikipedii.
Literatura editovat
- Jean-Pierre Adam: À propos du trilithon de Baalbek: Le transport et la mise en oeuvre des mégalithes, ve: Syria, Sv. 54, Č. 1/2 (1977), S. 31–63 (50f.)
- Giovanni Becatti: La colonna coclide istoriata. Problemi storici iconografici stilistici. L'Erma di Bretschneider, Rom 1960.
- Mark Wilson Jones: One Hundred Feet and a Spiral Stair: The Problem of Designing Trajan's Column, in: Journal of Roman Archaeology, Bd. 6 (1993), S. 23–38.
- Mark Wilson Jones: Principles of Roman Architecture, Yale University Press, New Haven 2000, ISBN 0-300-08138-3, S. ?-?.
- Martina Jordan-Ruwe: Das Säulenmonument. Zur Geschichte der erhöhten Aufstellung antiker Porträtstatuen. Habelt, Bonn 1995, ISBN 3-7749-2721-9.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Římské monumentální sloupy. na Wikimedia Commons
