Čhamdo
Čhamdo (tibetsky ཆབ་མདོ་, Wylie chab-mdo; anglicky Qamdo nebo Chamdo; čínsky 昌都, pinyin: Changdu) je městská prefektura v Tibetské autonomní oblasti. Po Lhase a Žikace je třetím největším městem v TAO.
| Čhamdo ཆབ་མདོ་ | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°8′18″ s. š., 97°10′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 3230 m n. m. |
| Stát |  Čína |
| Autonomní oblast | Tibetská |
| Administrativní dělení | 1 městský obvod a 10 okresů |
  Čhamdo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 108 962 km² |
| Počet obyvatel | 715 300 (2011) |
| Hustota zalidnění | 6,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 2014 |
| Oficiální web | www |
| Označení vozidel | 藏B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Městem, které leží v nadmořské výšce 3230 metrů, protékají řeky Dzaču a Ngomču, jejichž soutok uprostřed města vytváří řeku Lancang. Čhamdo se nachází asi 500 km východně od Lhasy. Díky horskému terénu se však vzdálenost po silnici protáhne na více než 1 000 km. Čhamdo hraničí na východě s provincií S'-čchuan, na jihu s provincií Jün-nan a Ňingthri, na východě s Nagčhu a na severu s provincií Čching-chaj. Nejvyšší hora měří 5 460 metrů a nejnižší místo má 3 100 metrů.
Historie editovat
Podle tradičního dělení Tibetu se Čhamdo nachází v provincii Kham a historicky bývalo i jejím správním střediskem. V 15. století zde byl postaven významný klášter Gandän Čhampaling. V roce 1912 byl zničen, ale v roce 1917 byl znovu obnoven a dnes zde žije asi 800 mnichů.
Během anexe Tibetu Čínou v roce 1950 se Čhamdo stalo prvním velkým městem obsazeným čínskou armádou. V té době byl hlavním místodržícím a velitel Čhamdských vojenských jednotek Ngaphö Ngawang Džigme, který po vpádu Číňanů uprchl. Během několika dnů byl dopaden a donucen kapitulovat. O rok později v Pekingu podepsal Sedmnáctibodovou dohodu, čímž se Tibet legitimně vzdal nároku na nezávislost.
Kultura editovat
Turistika editovat
Oblast Čhamdo byla po většinu okupace Čínou nepřístupná zahraničním turistům. Od roku 2010 je okres Čhamdo oficiálně uzavřený pro zahraniční návštěvníky. V okrese Riwočhe se nachází stejnojmenný klášter, založený ve 13. století školou Kagjüpa. Dnes v klášteře žije asi 300 mnichů. Klášter se nachází blízko hranice TAO a provincie Čching-chaj, proto sem mohou zavítat i zahraniční turisté.
Demografie editovat
V roce 2011 byl počet obyvatelstva 715 300, z toho 124 400 žije v hlavním městě Čhamdo - městském obvodu Kharo. Tibeťané představují až 95% celkového počtu obyvatel celé oblasti, dále zde žijí Nasiové, Miaové, Pajové (národnosti žijící v jižní Číně), Číňané a další.
Doprava editovat
Čhamdo protíná silnice G317, která je nazývána Čchuan-Zang kung-lu (川藏公路 S’-čchuansko - Tibetská). Silnice vede z Čcheng-tu do Nagčhu, byla vybudována v 50. letech 20. století za účelem jednoduššího postupu čínské armády při okupaci Tibetu. Ze severu na jih protíná město silnice G214, která vede z města Si-ning na jih provincie Jün-nan. 123 km jižně od města Čhamdo leží ve výšce 4 300 metrů nad mořem letiště Čhamdo Pangda. První civilní let byl uskutečněn v roce 1995. Délka ranveje měří přes 5 km, čímž se stala nejdelší na světě. Letiště obsluhuje lety především do města Čcheng-tu a Lhasy. Do roku 2013 bylo nejvýše položeným letištěm na světě. Po dokončení letiště v Nagčhu se stane třetím nejvýše položeným letištěm na světě.
Administrativní dělení editovat
V roce 1959 ustanovila na území čínská vláda okres Čhamdo. V roce 1970 ustanovila čínská vláda na území zahrnující okres Čhamdo prefekturu Čhamdo se správním městem Čhamdo. V roce 2014 byla prefektura přejmenována na městskou prefekturu, která se skládá z městského obvodu Kharo a dalších 10 okresů.
| Mapa | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||
| # | název | Tibetsky | Wylie | Čínsky | pchin-jin | obyvatelstvo (2010) | rozloha (km²) | |
| 1 | městský obvod Kharo | མཁར་རོ་ཆུས། | mkhar ro chus | 卡若区 | Kǎruò Qū | 116 500 | 10 794 | |
| 2 | okres Džoda | འཇོ་མདའ་རྫོང་ | 'jo mda' rdzong | 江达县 | Jiāngdá Xiàn | 76 026 | 13 164 | |
| 3 | okres Godžo | གོ་འཇོ་རྫོང་ | go 'jo rdzong | 贡觉县 | Gòngjué Xiàn | 40 434 | 6 323 | |
| 4 | okres Riwočhe | རི་བོ་ཆེ་རྫོང་ | ri bo che rdzong | 类乌齐县 | Lèiwūqí Xiàn | 49 870 | 6 355 | |
| 5 | okres Tengčhen | སྟེང་ཆེན་རྫོང་ | steng chen rdzong | 丁青县 | Dīngqīng Xiàn | 69 888 | 12 408 | |
| 6 | okres Dragjab | བྲག་གཡབ་རྫོང་ | brag g-yab rdzong | 察雅县 | Cháyǎ Xiàn | 56 789 | 8 251 | |
| 7 | okres Pašö | དཔའ་ཤོད་རྫོང་ | dpa' shod rdzong | 八宿县 | Bāsù Xiàn | 39 021 | 12 336 | |
| 8 | okres Dzogang | མཛོ་སྒང་རྫོང་ | mdzo sgang rdzong | 左贡县 | Zuǒgòng Xiàn | 44 320 | 11 837 | |
| 9 | okres Markham | སྨར་ཁམས་རྫོང་ | smar khams rdzong | 芒康县 | Mángkāng Xiàn | 81399 | 11 576 | |
| 10 | okres Lhorong | ལྷོ་རོང་རྫོང་ | lho rong rdzong | 洛隆县 | Luòlóng Xiàn | 47 491 | 8 048 | |
| 11 | okres Pälbar | དཔལ་འབར་རྫོང་ | dpal 'bar rdzong | 边坝县 | Biānbà Xiàn | 35 767 | 8 774 | |