Slavitah
Slavitah či Slavitěch (latinsky Sclavitag; † po 857) byl český kníže žijící v 9. století, syn vévody Vistracha.
| Slavitah | |
|---|---|
| Úmrtí | po 857 |
| Otec | Vistrach |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Je zmiňován roku 857 Fuldskými letopisy, kdy bylo vojskem pod velením eichstädtského biskupa Otgaria, komorníka Ruodolta a syna vévody Ernsta obsazeno po mnoho let odbojné město vévody Vistracha (civitas Wiztrachi).[1] Vistrachovo sídlo bylo dříve podmaněno Franky,[2] avšak Vistrach a Slavitah se zřejmě vzpírali placení tributu Frankům. Jan Hasil klade počátek odboje Slavitaha a Vistraha do 2. poloviny 40. let 9. století.[1] Slavitah, který ve městě neoprávněně vládl a provozoval „tyranidu“, byl vypuzen na žádost svých poddaných z města, následně uprchl a uchýlil se pod ochranu moravského knížete Rostislava.[3] Josef Žemlička v této události spatřuje útlum tradičních institucí.[4] Podle Jiřího Slámy Slavitah za své útočiště zvolil Velkou Moravu proto, že pro něj představovala bezpečnost před jakýmkoliv zásahem franského vojska.[5] Tento útěk umožnil Slavitahovu bratrovi, jenž žil ve vyhnanství u srbského Čestibora, usednout na knížecí stolec místo Slavitaha, jímž byl v minulosti z vlasti vyhnán.[6]
Archeologové Rudolf Turek[7] nebo Miloš Šolle[8] se domnívali, že Vistrachovo město leželo ve Vitorazsku na místě dnešní Vitorazi v Dolních Rakousích. Jiří Sláma však spíše zastával názor, že se hradiště nacházelo v severních Čechách a ztotožňuje se se Zabrušany poblíž Bíliny.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b HASIL, Jan. Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku. Praha, 2010 [cit. 18-08-2021]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Klápště. s. 132–133. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. Dostupné online. S. 304.
- ↑ CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 264 s. ISBN 9788074291753. S. 135.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Te ducem, te iudicem, te rectorem: (sněmovní shromáždění v časně středověkých Čechách - kontinuita či diskontinuita)?. Český časopis historický = The Czech Historical Review. Praha: 1993, roč. 91, čís. 3, s. 379. ISSN 0862-6111.
- ↑ a b SLÁMA, Jiří. Civitas Wiztrachi ducis. In: Na prahu českých dějin. Sborník prací Jiřího Slámy. Praha: Karolinum, 2006. [Původní vydání: HG 11, 1973, s. 3–30]. ISBN 80-246-1203-8. S. 33–45.
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: [s.n.], 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 171.
- ↑ TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitě dějin. 2. vyd. Praha: Academia, 200. 335 s. ISBN 80-200-0709-1. S. 142.
- ↑ ŠOLLE, Miloš. Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha: Vyšehrad, 1996. 239 s. ISBN 80-7021-200-4. S. 74.
Literatura editovat
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.