Skupina kosmonautů CKBM

Orbitální stanice Almaz

Skupina kosmonautů CKBM vznikla roku 1972 v Čelomějově Centrální konstrukční kanceláři strojírenství (CKBM) v Reutovu. Vedení podniku počítalo s lety svých zaměstnanců na orbitální stanici Almaz v kosmické lodi TKS. Vývoj lodi TKS se protahoval, proto k Almazům, vypuštěným jako Saljut 2, Saljut 3 a Saljut 5, létaly upravené Sojuzy. Program TKS byl nakonec z finančních důvodů roku 1981 zrušen, nicméně skupina existovala až do dubna 1987. Nikdo z jejích členů se do vesmíru nedostal.

Historie skupinyEditovat

Sestavování skupiny kosmonautů CKBM (od 1983 NPO Mašinostrojenija) začalo roku 1967, přihlásilo se přes 300 inženýrů. Vybraní kandidáti z řad inženýrů společnosti prošli prověrkou zdravotního stavu v Institutu lékařsko-biologických problémů, souhlas Meziresortní lékařské komise (GMK) k výcviku dostali 20. května 1968 Oleg Nikolajevič Berkovič (do 1969) a Leonard Dmitrijevič Smiričevskij (do 1971), 16. října 1968 Viktor Nikolajevič Jeremič (do 1971), Valerij Grigorjevič Makrušin a Eduard Dmitrijevič Suchanov. V létě 1970 byla na lékařské testy vyslána druhá skupina kandidátů. 25. února 1971 souhlas GMK k výcviku dostali Alexej Anatoljevič Grečanik s Dmitrijem Andrejevičem Jujukovem. Po získání souhlasu lékařů byli kandidáti zařazeni do speciální skupiny zkušebních inženýrů. Její členové absolvovali fyzickou, parašutistickou a potápěčskou přípravu, trénink ve stavu beztíže. Spolupracovali při zkouškách a vývoji stanice Almaz a lodi TKS.[1][2]

Z členů speciální skupiny získal kvalifikaci zkušebního kosmonauta (космонавта-испытателя) 22. března 1972 Valerij Makrušin a 27. března 1973 Dmitrij Jujukov. 26. července 1973 získal souhlas GMK a byl zařazen mezi zkušební inženýry Valerij Alexandrovič Romanov.[2]

Roku 1975 generální konstruktér Vladimir Čelomej rozhodl o rozšíření počtu kosmonautů na šest lidí. Skupina byla rozšířena především o inženýry z pobočky v Filách. 31. srpna 1977 tak získal souhlas GMK k výcviku Vladimír Mkrtyčovič Gevorkjan a 1. listopadu 1977 Valerij Alexandrovič Chatulev. V prosinci 1978 získali kvalifikaci zkušební kosmonaut Grečanik, Romanov, Gevorkjan a Chatujev.[3]

 
Kosmická loď TKS

Valerij Makrušin, Valerij Romanov a Dmitrij Jujukov byli v prosinci 1978 určeni do posádek lodí TKS. Ale zanedlouho (roku 1981) byl celý program letů lodí TKS zrušen.

Mezitím od roku 1978 probíhalo další kolo rozšiřování skupiny. Souhlas GMK k výcviku a zařazení mezi zkušební inženýry získali postupně Anatolij Merkurjevič Čech (do 1982) v červenci 1979, Boris Nikolajevič Morozov 31. října 1979, Sergej Vladimírovič Čelomej (do 1983, syn Vladimira Čeloměje) a Sergej Andrejevič Čučin 14. dubna 1981, Sergej Erislavovič Kondratěv a Lev Nikolajevič Tararin roku 1981. Vzhledem k ukončení programu TKS se nikdo z této šestice kosmonautem nestal.[4]

Skupina byla zrušena příkazem ministra všeobecného strojírenství č.138 z 8. dubna 1987.[1]

Kosmonauti CKBM/NPO MašinostrojenijaEditovat

Kosmonauti CKBM[2][3]
Jméno Narození/úmrtí Ve skupině od Ve skupině do
Valerij Grigorjevič Makrušin 14. ledna 1940
2003
22. března 1972 8. dubna 1987
Dmitrij Andrejevič Jujukov 26. února 1941 27. března 1973 8. dubna 1987
Alexej Anatoljevič Grečanik 25. března 1939 1. prosince 1978 8. dubna 1987
Vladimír Mkrtyčovič Gevorkjan 28. května 1952
13. dubna 2008
1. prosince 1978 8. dubna 1987
Valerij Alexandrovič Romanov 18. srpna 1946 1. prosince 1978 8. dubna 1987
Valerij Alexandrovič Chatulev 26. února 1947 1. prosince 1978 1980

ReferenceEditovat

  1. a b IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-03-11]. Kapitola ЦКБМ (НПО машиностроения). Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c ASTROnote [online]. [cit. 2009-03-11]. Kapitola Первый отбор в группу. 
  3. a b ASTROnote [online]. [cit. 2009-03-11]. Kapitola Второй отбор в группу. 
  4. ASTROnote [online]. [cit. 2009-03-11]. Kapitola Третий отбор в группу. 

Externí odkazyEditovat

CHLYNIN, Sergej Pavlovič. Эпизоды космонавтики [online]. Rostov na Donu: [cit. 2009-03-11]. Kapitola Отряд космонавтов-испытателей НПО Машиностроения. Dostupné online. (rusky)