Otevřít hlavní menu

Skřipcový tkací stroj (angl.: projectile loom, něm.: Projektilwebmaschine) je zařízení se systémem zanášení útku s pomocí skřipce tj. ocelového člunečku (viz snímek). [1]

Princip tkaní na skřipcovém strojiEditovat

 
Skřipec s útkovou nití

V dutině skřipce je vsazena kleština, kterou se před vstupem do prošlupu zachytí útková nit. Skřipec (hmotnost cca 20-40 g) dostává pak od torzní tyče přes pákový mechanizmus zrychlení na cca 25 m/sec. [2] Během průchodu mezi osnovními nitěmi je veden kanálem z lamel, které se po dobu prohozu do osnovy zasunou. Útková nit se po zanesení do osnovy na obou stranách odstřihne a konce se zahýbají s pomocí zvláštního zařízení do tkaniny. Skřipec je po prohozu útku přiveden dopravním pásem (pod strojem) zpět k výchozímu postavení. Protože vracení skřipce do počáteční polohy je mnohem pomalejší než prohoz, musí být při tkaní v oběhu 15-20 člunečků. [1]

Výkon a použití skřipcových strojůEditovat

Standardní stroje se vyrábějí v šířkách do 655 cm s maximálně 18 listy prošlupního ústrojí, s výkonem zatkaného útku (v roce 2015) do 1570 m/min. [3] Stroje pro zvláštní použití mají pracovní šířku až 10 metrů při výkonu 1300 m/min. [4]

Na strojích se dají zpracovávat všechny druhy přízí včetně kovových. Ekonomicky výhodná je zejména výroba nadměrně širokých tkanin (opony, závěsy), technických textilií (geotextilie) a tkaní velkých partií ve 2-3 standardních šířkách na jednom stroji (např. jeansy). [5]

Z historie skřipcových strojůEditovat

 
Montážní hala u výrobce skřipcových strojů v roce 1959

Nejstarší známý patent podal Němec Pastor v roce 1911. [6] Vývoj skřipcových strojů byl potom dlouhou dobu silně ovlivněn švýcarskou firmou Sulzer. Ve 30. letech 20. století bylo u Sulzera zhotoveno několik prototypů podle vynálezu Němce Rossmanna (1923) a v roce 1953 tam začala sériová výroba. Do začátku 21. století bylo ve světě instalováno asi 150 000 těchto strojů. [7]

Označení sulzer se stalo mezi odborníky synonymem pro skřipcový tkací stroj. [6] Vedle Sulzera existovalo v minulosti jen několik menších výrobců (např. v bývalém Sovětském svazu). [8]

V roce 2012 převzala od Sulzera kompletní výrobu a prodej skřipcových strojů italská firma Itema. [9]

Aktuální informace o počtu celosvětově vyráběných skřipcových strojů se dají jen hrubě odhadovat ze společné statistiky jehlových a skřipcových strojů (23 000 v roce 2013). [10]

ReferenceEditovat

  1. a b Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 489- 493
  2. Research of Dynamics [online]. scholar, 2013 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. P7300HP [online]. itema, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  4. JP-4000 [online]. Jürgens, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ballistic Weft Insertion [online]. itu.edu, 2017 [cit. 2017-09-16]. (anglicky) 
  6. a b Schneider: Weberei: Verfahren und Maschinen für die Gewebeherstellung, Springer-Verlag 2013, str. 24-30, ISBN 9783642928246
  7. Der letzte Akt [online]. Die Weltwoche, 2001 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. 
  8. Sulzer STB Loom [online]. S Tex Korea, 2013-05-25 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. History [online]. itema, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Current Scenario [online]. Suvin Advisor, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-20. (anglicky)