Wikipedie

Seznam zvonů v Českých Budějovicích

seznam na projektech Wikimedia

Seznam zvonů v Českých Budějovicích obsahuje dochované i zaniklé zvony a cymbály na současném území Českých Budějovic.

Řazení je buďto abecední (podle názvu zvonu) nebo podle stáří zvonů (v seznamech s vyšším zastoupením zvonů bez známého jména). Pokud dostupné zdroje uvádějí více hodnot (průměr, výška, hmotnost), jsou uvedeny sestupně. V případě, že je některá z hodnot méně přesná (zjevně zaokrouhlené hodnoty, hrubé odhady), pak je uvedena pouze v poznámce.

Černá věž a katedrála svatého Mikuláše s kaplemi editovat

Areál původního kostela svatého Mikuláše se hřbitovem, kaplemi a následně i samostatnými zvonicemi (bezejmennou zvonicí a Černou věží).

Zvony editovat

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
Budvar
(Q106418785)		 Budvar na Černé věži 1995 – 1100 kg 120 cm e1 Rudolf Perner
(Q106418875)
Kategorie „Budvar (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Budvar (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
 Černá věž. Nahradil Poledník. Odbíjí každé poledne.[1]
Bumerin
(Q94251286)		 Bumerin na Černé věži 1723 – 3429 kg 182 cm 150 cm a0 Silvius Kreuz
Kategorie „Bumerin (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bumerin (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
 Černá věž. Největší zvon v jižních Čechách, blíží se mu pouze zvon v Dobrši a v Táboře. Původně zasvěcen sv. Mikuláši, Auraciánovi a Donátovi. Krom nich vyobrazuje i Pannu Marii Budějovickou. Využíván výjimečně.[1] Více v samostatném článku.
původní
Bumerin		 1507 1723 4627 kg kovář a puškař Mikuláš Původně podle některých autorů visel na Hodinové věži sv. Mikuláše,[2][1] podle novějších poznatků byl ulit pro zvonici u sv. Mikuláše.[3] 1576 přenesen na Černou věž. 1617 opraven Valentinem Arnoldem. Po prasknutí 21. března 1723 přelit Sylviem Kreuzem.[1]
Maria 1684 – 163 kg 64 cm 53 cm e2 Paul Georg Haag
(Q106411632)		 Černá věž. Též označovaná jako Stará Oktáva (zvoní o oktávu výš než Poledník a Budvar), nebo Seďa či Klekáník. Zasvěcený svatému Mikuláši a svatému Auraciánovi. Výška 53 cm. Nápis +GOS MICH PAVL HAG IN PVDWE ANNO 1684 + SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS+ (=Ulil mne Pavel Hag v Budějovicích roku 1684. Svatá Maria oroduj za nás.)[4] Odbíjí nedělní poledne s Martou, Budvarem a Oktávou.[1]
předchůdce
Marie		 1676 1684 131 kg Paul Georg Haag
(Q106411632)		 Černá věž. Praskl. Přelitím s přídavkem kovu jednoho z (r. 1641) roztavených zvonů z Hodinové věže dal vznik zvonu Maria.[1]
Marta
(Q96024596)		 Marta na Černé věži 1723 – 1742 kg 145 cm 120 cm cis1 Silvius Kreuz
Kategorie „Marta (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Marta (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
 Černá věž. 1942 zrekvírována a sňata, po válce zachráněna ze hřbitova zvonů na Maninách a 1947 vrácena na věž. Zasvěcená sv. Vítu a sv. Martě. Výška 120 cm. Nápisy: +SANCTE DEVS SANCTE FORTIS SANCTE IMMORTALIS MISERERE NOBIS + SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT (=Svatý Bože, svatý silný, Svatý nesmrtelný smiluj se nad námi. Silvius Kreuz z lince mě ulil), S(ANCTUS). VITVS (=Svatý Vít) a +CAROLVS SEXTVS TER AVGVSTVSd CVM ELECTA CONIVGE SVA ELISABETHA REGIA PROLE GRAVIDA CORONANTVR PRAGAE QVINTA ET OCTAVA SEPTEMBRIS DEO VERO LAVS ET GLORIA (=Pátého a osmého dne září Karel Šestý třikráte Rozmnožitel se vznešenou manželkou svou Alžbětou královským plodem obtěžkanou, korunováni jsou v Praze. Bohu pravému buď sláva a čest).[4] Odbíjí nedělní poledne s Budvarem, Oktávou a Marií.[1]
předchůdce
Marty		 1506 1723 Bartoloměj Pražský Původně podle některých autorů visel na Hodinové věži sv. Mikuláše,[2][1] podle novějších poznatků byl ulit pro zvonici u sv. Mikuláše.[3] Nápis „me coagulavit Magister Bartholomaeus nomen habet in Nova Civitate Pragensi … AD. MDVI.“.[3] 1573 přenesen na Černou věž, 4. října 1723 shozen z věže a následně přelit pro dosažení harmonie s přelitým zvonem Bumerin.[1]
Oktáva 1724 – 434 kg 91 cm 76 cm a1 Silvius Kreuz Černá věž. Zrekvírována a sňata, ale roku 1947 zachráněna ze hřbitova zvonů na Maninách a vrácena na věž. Výška 74 cm. Srdce váží 21 kg. Nápisy: SILVIVS CREVZ GOSS [MICH IN LINZ ANNO 1723+] (=Silvius Kreutz lil mě v Linci roku 1723) HONORI / ET / VENERATIONI / DIVIS / CAROLO ELISABETHÆ / ET / MARGARETHÆ / IN / ANNO ISTO / FVSA (=Ke cti a chvále svatých Karla, Alžběty a Markéty onoho roku lit) a Sylvius Creutz macht mich in Lintz.[4] Odbíjí nedělní poledne s Martou, Budvarem a Marií.[1]
původní
Oktáva		 1723 1724 Silvius Kreuz Černá věž. Původní Oktáva se nepovedla, oproti Bumerinu byla o tón posunutá, takže ji město reklamovalo a Kreuz již rok po jejím vzniku přelil (v dílně Linzi).[1]
Poledník
(Q106419216)		 Poledník při rekvizici 1917 1723 1917 1071 kg 121,5 cm 98 cm e1 Silvius Kreuz
Kategorie „Poledník (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Poledník (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
 Průměr podle Zeithammera.[5]. Černá věž, zrekvírován. Nahrazen Budvarem. Nápisy: AB IGNE FVLGERE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE IESV CHRISTE SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT (=Od ohně, blesku a pohromy vysvoboď nás Pane Ježíši Kriste. Silvius Kreyz mě ulil.) a +CVM BINIS ALYS ETIAM HOC SVM TEMPORE FVSA (=S jinými dvěma jsem také v tom čase byl ulit).[4]
předchůdce
Poledníku		 1506 1723 Bartoloměj Pražský Původně podle některých autorů visel na Hodinové věži sv. Mikuláše,[2][1] podle novějších poznatků byl ulit pro zvonici u sv. Mikuláše.[3] Nápis „me coagulavit Magister Bartholomaeus nomen habet in Nova Civitate Pragensi … AD. MDVI.“.[3] 1573 přenesen na Černou věž, 1723 přelit pro dosažení harmonie s přelitým zvonem Bumerin.[1]
Stříbrný 1630 – 795 kg 102 cm 90 cm fis1 Vojtěch Arnold Černá věž. Nápisy: REX GLORIÆ / VENI NOBIS CVM PACE / MDCXXX (=Králi slávy, přijď k nám s pokojem 1630.), MARIA / HILF MIR VON NOT / O MARIA a ADALBERTVS ARNOLD HAT MICH GEGO.[4] Za prvoválečných rekvizic nebyl zabaven s odůvodněním, že je „stříbrný“.[6] Nevyužíván.[1]
předchůdce
Stříbrného		 ? 1630? 873 kg Zvon od neznámého zvonaře, jehož přelitím vznikl Stříbrný zvon.[4]
Umíráček 1705 – 65 kg 45 cm 35 cm a2 Silvius Kreuz Černá věž. Zvon nechali odlít a darovali c. k. zbrojovný ouřadník Baltasar Mardetschläger s chotí Annou. Nápisy: IESVS MARIA IOSEPH S(ANCTA): BARBARA REIN SOLLEN ALLEN STERBENDEN GNEDIG VND PARMHERZIG SEIN SILVIVS CRVCE GOSS MICH IN PVDWEIS ANNO 1705 (=Ježíš, Maria, Josef, svatá Barbora buďtež všem umírajícím milostivi a smilujte se nad nimi. Silvius Creutz lil mě v Budějovicích roku 1705.) a PALTH:FRA:MARDETSCHLEGER K: K: M: V: A: ZEIG–WART VND DES: E: ANNA BAR: ROS: HABEN MICH MACHEN LASSEN ANNO 1705 (=Dali mne zhotovit roku 1705). Patrně naposledy zvonil oficiálně při pohřbu biskupa Josefa Hloucha roku 1972.[4]
na Hodinové věži 1531? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641 (i s věží).[1]
na Hodinové věži 1531? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641 (i s věží).[1]
na věžičce chrámu ? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641.[7]
na věžičce chrámu ? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641.[7]
na věžičce chrámu ? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641.[7]
v kapli sv. Jakuba ? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641.[1]
v kapli sv. Jakuba ? 1641 Zničen při požáru 24. července 1641.[1]
zvony ~1724 – Silvius Kreuz Zhotoveno neupřesněné množství malých zvonů pro kapli svatého Jakuba. Měly vzniknout i další zvony k potřebě města, které Kreuz ulil bezplatně.[8]

Cymbály editovat

cymbál obrázek vznik zánik hmotn. průměr tón odlil galerie popis
Velký cymbál 1538 – 672 kg 97 cm gis1 konvař Štěpán
(Q110409578)		 Původně odlit pro Hodinovou věž sv. Mikuláše, koncem listopadu 1577 přesunut na Černou věž. 672 kg podle Zeithammera,[5] 732 kg podle Strouhové.[4] Nápis: BEATVS SERVVS QVI CVM DOMINVS VENERIT INVENIT EVM VIGILANTEM + VIGILATE ERGO QVIA NESCITIS DIEM NEQVE HORAM. 1 . 5 . 3 . 8.[4]
Malý cymbál 1583 – 43 cm a2 ? Původně odlit pro Hodinovou věž sv. Mikuláše, přesunut na Černou věž.

Bílá věž, kostel Obětování Panny Marie a klášter editovat

Areál Dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí.

Zvony editovat

Protože se u řady zvonů nedochovalo jejich jméno, jsou řazeny chronologicky.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
zvony ? 1463 Neupřesněné množství zvonů zaniklo při požáru 14. dubna 1463 v pravděpodobně dřevné zvonici.
prozatímní zvon 1463 ? Krátce po požáru 1463 byl pořízen prozatímní zvon.
zvon 1 1464 ≤1728 Velký zvon pořízený po požáru 1463 byl umístěn v provizorní dřevěné zvonici, cca v 80.-90. letech přesunut na vznikající Bílou věž.
zvon 2 1464 ≤1728 Zvon pořízený po požáru 1463 byl umístěn v provizorní dřevěné zvonici, cca v 80.-90. letech přesunut na vznikající Bílou věž.
zvon 3 1464 ≤1728 Zvon pořízený po požáru 1463 byl umístěn v provizorní dřevěné zvonici, cca v 80.-90. letech přesunut na vznikající Bílou věž.
malý zvon 1495 ? Doloženo pořízení malého zvonu neurčeného účelu a umístění.
velký zvon 1728 1785 1481 kg 130 cm Jiří Václav Kohler
(Q109080619)		 12. listopadu 1728 posvěceny nové zvony vzniklé po požáru Bílé věže a 22. září 1740 umístěny na rekonstruované věži. Prodán na materiál po zrušení kláštera.
Svatý Dominik 1728 1917 740 kg 112 cm 87 cm Jiří Václav Kohler
(Q109080619)		 12. listopadu 1728 posvěceny nové zvony vzniklé po požáru Bílé věže a 22. září 1740 umístěny na rekonstruované věži. Nápis CANE MICANTA VERA QVIES EX SIDERE SPERATVR. Zrekvírovaný 19. června 1917. Podle Strouhové bylo rozhodnuto o rekvizici 1916, 9. září t. r. byl zvon rozpůlen a shozen z věže.[4] Hmotnost 800 kg.[4] Nápis: G(EORGIUS). W(ENCESLAUS). I. KOHLER / CANE MICANTE VERA QVIES EX SIaDERE SPERATVR.[4]
Svatý Petr Mučedník 1728 – 370 kg 88 cm
85 cm		 72 cm
70 cm		 a1 Jiří Václav Kohler
(Q109080619)		 12. listopadu 1728 posvěceny nové zvony vzniklé po požáru Bílé věže a 22. září 1740 umístěny na rekonstruované věži. Nápisy: G(EORGIUS). W(ENCESLAUS). I. KOHLER a A FVLMINE ET GRANDINE EX VRGENTE LIBERET NOS SANCTVS PRAESENS.[4] Dochoval se doposud, nejstarší zvon na Bílé věži. Nižší rozměry pocházejí z druhoválečného rekvizičního soupisu.[6]
Maria et Alphonsus ? 1917 Sanktusníkový zvon, též zvaný dušičkový, zrekvírovaný 19. června 1917.
Klekáníček ? 1942 96 kg Starý sanktusníkový zvon, přestál rekvizici 19. června 1917. Zrekvírován 1942.
P. M. Budějovická a sv. Alfons P. M. Budějovická a sv. Alfons 1927 1942 1850 kg 141 cm 132 cm d1 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Bílá věž.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.
Neposkvrněné početí a sv. Antonín Paduánský Neposkvrněné početí a sv. Antonín Paduánský 1927 1942 836 kg 112 cm 104 cm fis1 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Bílá věž.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.
Sv. Václav a sv. Jan Nepomucký P. M. Budějovická a sv. Alfons 1927 1942 329 kg 80 cm 80 cm h1? Rudolf Perner
(Q110640221)		 Bílá věž.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.
Sv. Josef a sv. Anna sv. Josef a sv. Anna 1927 1942 225 kg 72 cm 64 cm cis2 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Bílá věž.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.
Sv. Terezie Ježíškova sv. Terezie Ježíškova 1927 1942 219 kg 72 cm 69 cm d2 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Bílá věž.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.
Sv. Vojtěch sv. Vojtěch 1927 1942 45 kg Rudolf Perner
(Q110640221)		 Sanktusník kostela. Zvonařem darován. Veden jako umíráček.[6] Svěcen 19. června 1927.[9] Zrekvírován 1942.

Cymbály editovat

cymbál obrázek vznik zánik hmotn. průměr tón odlil galerie popis
Velký cymbál – zakoupen 1924–1925
Malý cymbál – zakoupen 1924–1925

Kostel svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele editovat

Staroměstský kostel vzniklý připojením kostela sv. Jana Křtitele k původně románskému kostelu sv. Prokopa.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
Sv. Jan a sv. Prokop 1546 - 784 kg 96 cm 72 cm konvař Štěpán
(Q110409578)		 Nápis: TENTO ZWON SLIT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV A SWATEMV JANV SWATEMV PROKOPV 1546. Obraz Panny Marie, sv. Jana a krucifix. Ulit snad s použitím mědi, kterou kotlářský mistr Jiří na svatého Václava roku 1507 odkázal staroměstskému kostelu s přáním ulití zvonu. Výška 74 cm.[10] Podle[11] jen 550 kg. V roce 1804 byl zvon otočen.[12] V druhoválečných soupisech uváděn jako zvon signální.[6]
Jan Křtitel 1548 - 240 kg 75 cm 59 cm konvař Štěpán
(Q110409578)		 [11][6] Nápis: anno MDXLVIII: da pacem domine in diebus nostris quia non est alius quis pugnet pro nobis nisi tu deus noster alleluia 1548 (česky V roce 1548 – dej pokoj, Pane, za dnů našich, poněvadž není jiný, který by bojoval za nás, leč Ty, Bože náš. Alleluja. Vyobrazení malého krucifixu.[10]
zvon 17. st. ~1917 84 cm Valentin Arnold Výška 70 cm. Nápis kolem čepce: † Baltazar † Melchior † Caspar † Lucas † Marcus † Mathaeus. Částečně puklý. Zrekvírován za první světové války.[10]
zvon 1609 1804 Valentin Arnold Posvěcen 3. února 1610 pražským arcibiskupem Karlem z Lambergů.[10] Přelit Josefem Pernerem (1747–1809).
zvon 1804 ~1917 112 kg 56 cm Josef Perner
(Q110183728)		 Vznikl přelitím zvonu od Valentina Arnolda. Výška 45 cm. Barokní ornamenty, zvonařský znak a německý nápis (česky Josef Perner v Budějovicích 1804) Zrekvírován za první světové války.[10]
Panna Maria 1927 1942? 63 cm 58 cm Rudolf Perner
(Q110640221)		 Celková hmotnost obou zvonů z roku 1927 byla 252 kg.[13] Větší z dvojice. Vyobrazení Panny Marie a prosba o mocnou přímluvu. Pořízen na návrh Chrámového družstva jako náhrada rekvírovaného zvonu. Za účasti veřejnosti posvěcen 12. června 1927 biskupem Šimonem Bártou pod lipami staroměstského hřbitova.[10] Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
Sv. Antonín Paduánský 1927 1942? 58 cm 46 cm Rudolf Perner
(Q110640221)		 Celková hmotnost obou zvonů z roku 1927 byla 252 kg.[13] Menší z dvojice. Vyobrazení sv. Antonína Paduánského a prosba o mocnou přímluvu. Pořízen na návrh Chrámového družstva jako náhrada rekvírovaného zvonu. Za účasti veřejnosti posvěcen 12. června 1927 biskupem Šimonem Bártou pod lipami staroměstského hřbitova.[10] Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).

Kostel svatého Jana Nepomuckého editovat

Kostel na Vídeňském předměstí.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr tón odlil galerie popis
Sv. Jan Nepomucký Svatý Jan Nepomucký, Perner, 1925 1925 ~1942 823 kg 113 cm fis1 Rudolf Perner a syn
(Q110640221)
(Q2173571)		 Vyobrazen svatý Jan Nepomucký a nápisy: Zvon tento byl ulit léta Páně 1925 a Ke cti a slávě boží, víře k rozmachu, nevěře k postrachu´.
Svatý Šimon Svatý Šimon, Perner, 1925 1925 ~1942 487 kg 94 cm a1 Rudolf Perner a syn
(Q110640221)
(Q2173571)		 Vyobrazen svatý Šimon a nápisy: Zvon tento byl ulit léta Páně 1925 od staromistra Rudolfa Pernera a jeho syna v Českých Budějovicích a Budiš zde na věčnou paměť psáno, že dílo toto Jeho bisk. Milostí Šimonem Bártou bylo věnováno a po něm zvonu jméno Šimon dáno.
Svatý Antonín Padovský Svatý Antonín Padovský, Perner, 1925 1925 ~1942 339 kg 83,6 cm h1 Rudolf Perner a syn
(Q110640221)
(Q2173571)		 Vyobrazen svatý Antonín Padovský a nápisy: Sancte Antoni Pad., ora pro nobis! a Laboratus sum a domino Rudolfo Perner et filio eius Budvicii.
Svatá Maria Svatá Maria, Perner, 1925 1925 ~1942 251,5 kg 75,5 cm c2 Rudolf Perner a syn
(Q110640221)
(Q2173571)		 Vyobrazena Panna Maria a nápisy: Huc fuge seccator, nam contra daemonem Jesus hunc et Domina Virgo Maria dedit! a Me fudit magister Rudolfus Perner et filius Boh. Budvicii anno jubilei 1925.
Umíráček ? ? 100 kg V sanktusníku. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A.[6] Z dostupných zdrojů nelze určit, zda je totožný nebo rozdílný od níže uvedeného sanktusníkového zvonku.
Svatý Jan Nepomucký Sv. Jan - nový zvon 1948 - Rudolf Manoušek mladší
(Q55806979)		 Nápis: ZA MÍR A BLAHO NAŠÍ VLASTI DRAHÉ Ó SV. JENE V NEBI ORODUJ MCMXLVIII Z DARU OSADNÍKŮ – ULIL R. MANOUŠEK JUN. ČESKÁ U BRNA.
sanktusníkový zvonek Nepřístupný.

Kostel svatého Václava editovat

Kaple někdejšího biskupského gymnázia, dnes kostel v Kostelní ulici.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
sv. Václav 1870 1942? ~138 kg 66,5 cm 55 cm c2 Perner Jediný zvon kostela, který přečkal rekvizice za první světové války.[14] Za druhoválečných rekvizic zařazen do skupiny A.[6]
sv. Alois 1930 1942? 118,5 kg 61 cm 50 cm es2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 [14][13]
klekáníček 1931 1942? 29,5 kg 37 cm ~23 cm c3 Rudolf Perner
(Q2173571)		 [14][13]
1735 - 95 kg Johan Begl
(Q110398039)		 [15] Druhoválečný rekviziční soupis jej neuvádí, pravděpodobně zavěšen po válce.

Kostel svatého Vojtěcha editovat

Meziválečný kostel ve Čtyřech Dvorech.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
Sv. Vojtěch 1939 1941 800 kg 105 cm 100 cm g1 R. Manoušek [6]Cena 38 363 Kč za oba zvony. Nápis: Svatý Vojtěchu / božskou útěchu / z víry a svobody / z míru a úrody / vyprošuj nám. Rekvírován 3. března 1941.[16]
Sv. Antonín Paduánský 1939 1941 500 kg 95 cm 90 cm a1 R. Manoušek [6]Nápis: Svatý Antoníne / pros ať štěstí rodinné / v našich vlastech nehyne. Rekvírován 3. března 1941.[16]
? 1942 Manoušek Podle[17] existovaly tři předválečné zvony a zanikly až roku 1942 (podle[18] byly odebrány v červenci 1942).
Nejsvětější Trojice 4. 9. 1993 - Rudolf Perner IV.
(Q106418875)		 Český a německý nápis: Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého / 1700 Plzeň / 1760 České Budějovice / 1946 v největší nouzi poválečné doby bylo v Pasově / obnoveno zvonařství / Rudolfa Pernera (*1899) / a jeho syna Rudolfa (*1929) / 1993 v duchu hlubokého sepětí rodu Pernerů s Čechami / a ve vzpomínce na zemřelé odlil tyto zvony / Rudolf Perner (*1969)[17]
Sv. Antonín Paduánský 4. 9. 1993 - Rudolf Perner IV.
(Q106418875)		 Český a německý nápis (s citátem Adalberta Stiftera): Zvony pro sv. Vojtěcha věnuje na znamení duchovního sepětí a víry zvonař Rudolf Perner a Rotary Club z Pasova: Co se kdy dobrého či zlého přihodilo člověku, způsobili lidé.[17]

Kostel svaté Anny editovat

Kostel někdejšího kapucínského kláštera, dnes využíván jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
? ~1917 Dva ze tří zvonů podlehly prvoválečným rekvizicím.[6]
? ~1917 Dva ze tří zvonů podlehly prvoválečným rekvizicím.[6]
Maria a Josef 1878 1942? ~100 kg 53 cm 60 cm ~e2 Perner Nápis: „Ad maiorem Del gloriam, Immaculatae Virgini Mariae et sancto Josepho Rector Dr.(?) P. S. Episcopalis Clericorum Seminarii Budvicii anno 1878“. Reliéf svatého Josefa. V sanktusníku. Unikl prvoválečným rekvizicím.[6] Pravděpodobně rekvírován za druhé světové války (skupina „A“ ~ jistá rekvizice).

Kostel svaté Rodiny editovat

Kostel někdejšího sirotčince, dnes studentský kostel v ulici Karla IV.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
? 1917 O existenci zvonu vypovídal nápis na zvonu z roku 1927 (níže).
1927 1942? 402 kg 88 cm 73 cm b1 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Nápis: „Válka vzala 1917 láska dala 1927.“[6]
? 1942? 36 cm 30 cm Perner [6]

Kostel Panny Marie Bolestné editovat

Dobrá Voda spadala mezi lety 1952–1990 pod České Budějovice.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
„největší“ ? 16. září 1916 Zabaven při prvoválečných rekvizicích.[19]
Panna Marie Bolestná 1799 - 120 kg 59 cm[20]
60 cm[6]		 43 cm[20]
46 cm[6]		 Josef Perner Jako jediný (prostřední) ze tří zvonů přečkal prvoválečné rekvizice.[19] Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny C, následně vyškrtnut.[6] Dnes využíván jako umíráček.[20]
Umíráček ? 16. září 1916 Zabaven při prvoválečných rekvizicích.[19]
svatý Antonín 6. března 1924 1942 350 kg 65 cm 80 cm cis2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Náhrada největšího zvonu. Datum odpovídá vysvěcení.[21] Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
Ke cti s slávě Boží 6. března 1924 1942 125 kg 59 cm 49 cm f2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Náhrada Umíráčku. Datum odpovídá vysvěcení.[21] Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
? 1932 1942 495 kg 95 cm 70 cm a1 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Nápis „Déšť růží pošlu na zem“. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
Svatý Václav 1948 - 37 cm 29,5 cm zvonařství Perner
(po znárodnění)		 [20]
Jan Pavel II. 2006 - 245 kg 72 cm 56,5 cm d2 Rudolf Perner
(Pasov)		 [20]
Svatá Barbora 2006 - 117 kg 58 cm 43,5 cm fis2 Rudolf Perner
(Pasov)		 [20]
Svatá Anežka Česká 2007 - 345 kg 84 cm 64 cm h1 Rudolf Perner
(Pasov)		 [20]

Kostel Panny Marie Růžencové editovat

Kostel v areálu Petrinů na Žižkově třídě.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
1899 1942? 171 kg 66 cm 56 cm d2 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Nápis: „Beatus homo…“. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
1924 1942? 288 kg 78 cm 65 cm c2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Nápis: „Misericordias Domini…“. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
1924 1942? 121 kg 59 cm 49 cm f2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Nápis: „Haec est virgo…“. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).

kostel Božského srdce Páně editovat

Kostel v areálu kongregace sester Nejsvětější Svátosti.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
zvon 1903? 1917? Rudolf Perner?
(Q110640221)		 Druhoválečné rekviziční záznamy uvádějí, že kostel měl dva zvony, z nichž jeden byl rekvírován za první světové války.[6]
Karel 1903 1942? 285 kg 77,5 cm ais2 Rudolf Perner
(Q110640221)		 Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
zvon 1937 1942? 183,5 kg 70 cm cis2 Rudolf Perner
(Q2173571)		 Nápis: „Omnia ad majorem Dei gloriam 1887–1937“. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
Maria zvon 1500-1525 - 66 cm dílna Žlutice? Zvon z první čtvrtiny 16. století s latinskými nápisy (modlitba Ave Maria gratia plena a iniciály jmen čtyř evangelistů) byl původně umístěn v kostele sv. Petra a Pavla v Prunéřově, roku 1942 rekvírován, 1946 restitučně vrácen, 6. 5. 1948 zavěšen v Českých Budějovicích, 1966 prunéřovský kostel zbořen.[22]

Špitální kostel svatého Václava editovat

Zaniklý kostel ve špitálním areálu u současné křižovatky Krajinské a Hradební.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr tón odlil galerie popis
zvon 1610 1641 Valentin Arnold Zvon poškozen požárem 1641.[23] Podle jiného zdroje bylo při požáru roztaveno více neupřesněných zvonů.[7]
zvon 1651 1683? Šimon Urndorfer
(Q109081579)		 Přelití zvonu poškozeného požárem 1641.[8]
zvon 1683 1724 Paul Georg Haag
(Q106411632)		 Přelití staršího zvonu (Urndorferova?).[23]
zvon 1724 ? Jiří Václav Kohler
(Q109080619)		 Přelití Haagova zvonu. Od zrušení kostela roku 1786 nezvěstný.[23]

Kaple svatého Vojtěcha (kaple Všech svatých země české) editovat

Návesní kaple ve Čtyřech Dvorech (Husova třída).

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr tón odlil galerie popis
zvon 1869 1923 30 kg Perner Zvon zaplatil Vojtěch Lanna. Praskl v prosinci 1932.[16]
Jan-Pavel zvon 1923 1941 35 kg 39 cm b2 Perner a syn Vznikl přelitím prasklého, za který obec dostala 450 Kč, k čemuž za nový připlatila 1081,10 Kč. Rekvírován 2. března 1941.[16] Podle rekvizičních záznamů měl dosahovat hmotnosti 60 kg, průměru a výšky 45 cm, tónu As a nést nápis: „Sv Jene a Pavle orodujte za nás“.[6]
zvon >1945 - Nahradil rekvírovaný zvon.[24]

Kaple Nanebevzetí Panny Marie (kaple Panny Marie Lurdské) editovat

Návesní kaple v Mladém.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
zvon 1873 ~1942? 40 kg 31 cm 23 cm Perner und Söhne Mladé. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A.[6] Podle [24] pocházel z roku 1883.
zvon 1887 ~1942? 60 kg 47 cm 40 cm Perner und Söhne Mladé. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A.[6] Podle [24] pocházel z roku 1883.

Kaple svaté Otýlie editovat

Hřbitovní kaple.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
zvon 1902 1942? 100 kg 57 cm 70 cm Rudolf Perner
(Q110640221)
zvon ? - Zavěšen někdy po druhé světové válce.

Evangelický kostel editovat

Původně německý evangelický kostel v ulici 28. října.

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
zvon 1899 ~1917 Věnován paní Winklerovou. Údaje podle nápisu na zvonu z roku 1928.
zvon 1928 -(?) 75 kg 75 cm 75 cm Nápis: „Gewidmet von Frau Winkler 1899, im Weltkrieg abgeliefert, im J. 1928 neu gegossen. Ein feste Burg ist unser Gott. Kampf- u. Friedensglocke“. Za druhoválečných rekvizic zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]

Piaristická kolej (biskupství) editovat

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
sv. Josef Kalasánský 1768 ? 5 c 40 l
~328 kg		 Antonín Pogl
(Q110489382)		 Vyroben z městem darovaných moždířů. 14. srpna 1768 vysvěcen zlatokorunským opatem Bohumírem Bylanským. Latinský nápis.[25]
Pomoc Panny Marie 1768 ? 3 c 30 l
~200 kg		 Antonín Pogl
(Q110489382)		 Vyroben z městem darovaných moždířů. 14. srpna 1768 vysvěcen zlatokorunským opatem Bohumírem Bylanským. Latinský nápis.[25]
sv. Jan Nepomucký 1768 ? 1 c 90 l
~108 kg		 Antonín Pogl
(Q110489382)		 Vyroben z městem darovaných moždířů. 14. srpna 1768 vysvěcen zlatokorunským opatem Bohumírem Bylanským. Latinský nápis.[25]

Školní zvony editovat

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
seminářský budíček a oznamovatel 1935 -(?) 6 kg 21 cm 17 cm Rudolf Perner
(Q2173571)		 [23]Někdejší biskupské gymnázium při kostele sv. Václava. Zavěšen na chodbě. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]
Gymnázium Česká 1899 - Rudolf Perner
(Q110640221)		 Opraven a opětovně rozezněn 22. června 2017.[26]
ústav hluchoněmých #1 ? - 0,5 kg 14 cm 14 cm Signální zvon. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]
ústav hluchoněmých #2 ? - 0,5 kg 10 cm 11 cm Signální zvon. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]
internát německého učitelského ústavu 1896 1942? 23 kg 36 cm 30 cm Rudolf Perner
(Q110640221)		 Caludiova (dnes Jeronýmova) 10. Pro školní zvonění. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
reálné gymnasium ? - 2 kg 10,5 cm 9,5 cm Claudiova 16. Signální zvon. Za druhoválečných rekvizic zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]
piaristický zvon 1762 ? 20. ledna 1762 umístili piaristé na věžičku Schatzelova domu nově pořízený školní zvonek. Později přesunut na zámek v Doubravici.[25]
sv. Roch 1768 ? 1 c 13,5 l
~68 kg		 Antonín Pogl?
(Q110489382)		 5. října 1768 vysvěcen zlatokorunským opatem Bohumírem Bylanským.[25] Původně určen pro zvoničku na střeše zámku v Doubravici. Jelikož piaristy přenesený původní školní zvon s trojicí nových neladil, směnili ho s městem a v Doubravici skončil starší zvon z roku 1762.

Městské, obecní a požární zvony editovat

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
na Pražské bráně 1558 ? [27]
na pranýři ? Zmiňován v souvislosti s požárem 24. července 1641.[7]
zvonec z popraviště ? 37 cm Podle Zeithammera byl k roku 1904 uložen v městskému muzeu.[5]
zvonkohra na radnici 1995 – 8–60 kg
Σ 376 kg		 a–e²
-{b, c}		 Rudolf Perner
(Q106418875)		 V lucerně hodinové věže radnice, obsahuje 18 zvonů. Instalována 6. října 1995 k příležitosti výročí 730 let města.[28]
požární zvon radniční Požární zvon na radnici byl použit při požáru Suchého Vrbného v roce 1844.[29]
v Českém Vrbném 1828 ? 34 cm 26 cm a Zvon v obecní kovárně používaný k odbíjení denních časů. Prvoválečné rekvizice přestál, neboť byl jediným zvonem v místě. Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A.[29]
v Haklových Dvorech #1 ? ~1942? 38 kg Zvonička v boční zdi. Za druhoválečných rekvizic zařazen do skupiny A.[6]
v Haklových Dvorech #2 ? ~1942? 45 kg Zvonička ve štítové zdi. Za druhoválečných rekvizic zařazen do skupiny A.[6] Pravděpodobně zvonice bývalé kovárny (dnes dům č. 2013).
v Nemanicích #1 1848 ~1942? 32 cm 26 cm Návesní zvonička (dřevěná věžička). Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A.[6]
v Nemanicích #2 Zvonice ? - Ve zvoničce v ulici K Rybníku.

Ostatní editovat

zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie popis
cymbál v Tabáčce (velký) ≥1894 V lucerně na vrcholu věže Tabáčky. Datum odpovídá vzniku věžních hodin.
cymbál v Tabáčce (malý) ≥1894 V lucerně na vrcholu věže Tabáčky. Datum odpovídá vzniku věžních hodin.
hřbitovní v Mladém 1927 ~1942 83 kg 49 cm 41 cm Perner und Söhne Uváděn ve zvonici. Pravděpodobně ve hřbitovní kapli svaté Karoliny.
v kostele Nejsvětější Trojice 1830 1942? 12,5 kg 36 cm 32 cm Perner Při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A,[6] (tj. jistá rekvizice).
na Pernerově domě Znak na Pernerově domě ? Zvon ve vrcholové nice štítu domu Kněžská 370/16, kde od roku 1776 působil rod Pernerů (po zvonaři Antonu Böglovi, či Pöglovi). [17] Pouze plastický znak (reliéf poloviny zvonu).
Umíráček zvon v Jihočeském muzeu Ve sbírce Jihočeského muzea. Původ: Čechy.
v akciovém pivovaru 1895 9,72 kg 27,5 cm 27 cm Rudolf Perner
(Q110640221)		 Při prvoválečných rekvizicích ušetřen jako „příliš nepatrný“, při druhoválečných rekvizicích zařazen do skupiny A, následně vyškrtnut.[6]
v kapli sv. Karla Boromejského <1936 ? 402 kg Rudolf Perner
(Q2173571)		 [13] Kaple na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy z přelomu 19. a 20 poškozena bombardováním za 2. světové války.
v kapli sv. Jana Nepomuckého Kaliště. V otevřené zvonici.
v kapli sv. Václava 1841 ~1942 33 cm 27 cm Johann Adalbert Perner
(Q110820845)		 Kněžské Dvory. Majitelé Tereza Bauerová a Josef Bauer.[6]
v kapli sv. Václava 1855? ~1942 Suché Vrbné. Kaple zanikla 3. dubna 1955.[24]
v třebotovické kapli V otevřené zvonici.
ve starobinci 1897 ~1942? 150 kg 63 cm 60 cm Rudolf Perner
(Q110640221)		 Starobinec u boromejek, Lannova 20. Prvoválečné rekvizice přečkal, protože šlo o jediný zvon objektu. Za druhoválečných zařazen do skupiny A.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r ERBAN, Vít. České Budějovice - Černá věž: Historie zvonů [online]. zvony.ic.cz [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c JUNGMANNOVÁ, Pavla. Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách. České Budějovice: Kopp, 2003. 175 s. ISBN 80-7232-213-3. S. 64. 
  3. ↑ a b c d e ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 83, 87-88. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová. s. 66, 92-93, 106-136.
  5. ↑ a b c ZEITHAMMER, Leopold Maria. České Budějovice a okolí. České Budějovice: vlastním nákladem, 1904. 274 s. Kapitola XIV. Staré stavitelské a jiné památky v Č. Budějovicích, s. 197, 2023. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941-1942. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 5., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013. ISSN 1804-3186. S. 124–128.
  7. ↑ a b c d e KOVÁŘ, Daniel. Požáry, povodně, kobylky… Přírodní pohromy v dějinách Českých Budějovic. České Budějovice: Veduta, 2005. 125 s. ISBN 80-86829-14-6. S. 33. 
  8. ↑ a b PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - zvonařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f KOVÁŘ, Daniel; LAVIČKA, Roman. Dominikánský klášter v Českých Budějovicích. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. 239 s. ISBN 978-80-85033-80-9. S. 212. 
  10. ↑ a b c d e f g děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 25. 10. 1931, roč. 1, čís. 9, s. 3–4. 
  11. ↑ a b BOUCHAL, Rostislav. České Budějovice - kostel sv. Václava [online]. boroko.cz, 2012 [cit. 2022-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ děkanství Č. Budějovice. Ze staroměstského chrámu páně. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 07. 02. 1937, roč. 7, čís. 2, s. 5. 
  13. ↑ a b c d e PERNER, Rudolf. Bronzové zvony. Hlas lidu. 1936-06-26, roč. 30, čís. 108, s. 15. 
  14. ↑ a b c děkanství Č. Budějovice. Kostel sv. Václava. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 22. 02. 1931, roč. 1, čís. 1, s. 10. 
  15. ↑ BOUCHAL, Rostislav. České Budějovice - kostel sv. Václava [online]. boroko.cz, 2012 [cit. 2022-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  16. ↑ a b c d ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 85, 224, 242-243. 
  17. ↑ a b c d MAREŠ, Jan. Dům se zvonem stojí v Kněžské ulici. Výhledy. 1993, čís. 23, s. 3. 
  18. ↑ Farnost sv. Vojtěcha. Historie farnosti - Z historie kostela svatého Vojtěcha [online]. Farnost sv. Vojtěcha, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  19. ↑ a b c Pamětní kniha obce Kališť, s. 236
  20. ↑ a b c d e f g ERBAN, Vít. Dobrá Voda u Českých Budějovic [online]. zvony.ic.cz [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Pamětní kniha obce Kališť, s. 277
  22. ↑ LUNGA, Radek; ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy 1 [online]. Artefactum / Ústav dějin umění Akademie věd, 2020. S. 673–675. ISBN 978-80-88283-42-3. 
  23. ↑ a b c d NOVOTNÝ, Miroslav; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - zvony [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. S. 82. 
  25. ↑ a b c d e KOVÁŘ, Daniel. Výstavba českobudějovické rezidence piaristů v letech 1763–1780. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 4., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2010. ISSN 1804-3186. S. 51–57.
  26. ↑ OTTA, Edwin. V Nové ulici po letech rozhoupou historický zvon. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-06-22 [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ SCHINKO, Jan. Pražskou bránu radní chvíli bránili, nakonec ustoupili. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-12-09 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - zvonkohra [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. Požár Suchého Vrbného v květnu 1844. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 2., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2006. ISSN 1804-3186. S. 178–180.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_zvonů_v_Českých_Budějovicích&oldid=23766092“