Seznam mukačevských řeckokatolických eparchů
seznam
Seznam eparchů (biskupů) řeckokatolické rusínské mukačevské eparchie[1]
Biskupové a apoštolští administrátoři
editovatPo Užhorodské unii v roce 1646
editovatBiskupové byli považování za apoštolské vikáře, závislé na latinském biskupovi v Jágeru
- Bazil Tarasovič, 1634–1648
- Peter Partenius Petrovič, 1649–1665
- Josyf Vološinovskyj, 1670–1673
- Porfyrij Kulčynskyj, 1681–1686
- Jan Josef De Camellis, 1690–1706
- Josyf Hodermarskyj, 1706–1716
- Hennadij Jurij Bizancij, 1716–1733
- Simeon Stefan Olšavskyj, 1733–1737
- Havrijl Blažovskij, 1738–1742
- Manuil Olšavskij, 1743–1767
- Ivan Bradač, 1767–1771
Po vytvoření mukačevské eparchie (1771)
editovat- Ivan Bradač, 1771–1772
- Ondřej Bačinský, 1773–1809
- Mychajlo Bradač, apoštolský administrátor, 1812–1815
- Oleksij Povčij, 1816–1831
- Vasyl Popovyč, 1837–1864
- Stefan Pankovyč, 1866–1874
- Ivan Pastelyj, 1876–1891
- Julij Fircak, 1891–1912
- Antal Papp, 1912–1924
- Petro Gebej, 1924–1931
- Alexander Stojka, 1932–1943
- Miklós Dudás, apoštolský administrátor, 1943–1946
- bl. Teodor Romža, 1944–1947
V období komunistické totality (1947–1991)
editovatV roce 1949 komunistická Ukrajinská sovětská socialistická republika zrušila řeckokatolickou církev a její majetek předala církvi pravoslavné. V eparchii působili tajní biskupové:
- Alexander Chira, 1945–1983
- Petro Oros, 1944–1953
- Konstantyn Sabov, 1977–1982
- Ivan Semedi, 1978–1991
- Josyp Holovač, 1983–1991
- Ivan Margityč, 1987–1991
16. ledna 1991 Svatý stolec potvrdil platnost všech tajných svěcení.
Po pádu komunismu
editovat- Ivan Semedi, 1991–2002
- Milan Šášik, apoštolský administrátor, 2002–2010
- Milan Šášik, 2010–2020
- Nil Lušak, apoštolský administrátor, 2020–2024
- Teodor Macapula, od 2024
Pomocní biskupové
editovat- Mychajlo Bradač, 1808–1812
- Josyp Holovač, 1991–2000
- Ivan Margityč, 1991–2002
- Djura Džudžar, 2001–2003
- Nil Lušak, od 2012
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PELESZ, Julian. Geschichte der Union der ruthenischen Kirche mit Rom. [s.l.]: Woerl, 1881. Dostupné online. S. 1088.