Sergij (Fomin)
Sergij (světským jménem: Vitalij Pavlovič Fomin; * 24. srpna 1949, Krasnozavodsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita voroněžský a liskinský.
Jeho Vysokopřeosvícenost Sergij | |
---|---|
Metropolita voroněžský a liskinský | |
Církev | Ruská pravoslavná církev |
Diecéze | Voroněž |
Jmenování | 7. května 2003 |
Předchůdce | Mefodij (Němcov) |
Zasvěcený život | |
Sliby | 26. srpna 1973 |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 21. září 1973 světitel Volodymyr (Sabodan) |
Kněžské svěcení | 22. září 1973 světitel Volodymyr (Sabodan) |
Biskupské svěcení | 30. ledna 1983 světitel Pimen |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Vitalij Pavlovič Fomin (Виталий Павлович Фомин) |
Země | Rusko |
Datum narození | 24. srpna 1949 (75 let) |
Místo narození | Krasnozavodsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
Národnost | ruská |
Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se 24. srpna 1949 v Krasnozavodsku.[1]
Po střední škole nastoupil na Moskevský duchovní seminář, který dokončil roku 1970 a poté pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii.[1]
Dne 26. srpna 1973 byl představeným Trojicko-sergijevské lávry archimandritou Ieronimem (Zinovjevem) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Sergij na počest svatého Sergeje (Radoněžského). Dne 21. září 1973 jej biskup dmitrovský Volodymyr (Sabodan) rukopoložil na hierodiakona a o den později na jeromonacha.[1]
V letech 1974–1977 prošel doktorským studiem na Moskevské duchovní akademii a v Trojicko-sergijevské lávře měl za úkol doprovázet zahraniční delegace. Poté pracoval referent Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu (OVCV MP).[1]
Roku 1978 byl povýšen na igumena a do roku 1982 byl představitelem Ruské pravoslavné církve na Křesťanské světové konferenci v Praze. Roku 1981 byl povýšen na archimandritu a v letech 1982–1984 působil jako zástupce předsedy OVCV MP.[1]
Roku 1983 jej Svatý synod zvolil biskupem solněčnogorským a vikářem moskevské eparchie.[1]
Dne 30. ledna 1983 proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Pimen, metropolita tallinský a estonský Alexij (Rüdiger), metropolita minský a běloruský Filaret (Vachromejev), metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), arcibiskup volokolamský Pitirim (Něčajev), arcibiskup sverdlovský a kurganský Platon (Udovenko) a arcibiskup zarajský Jov (Tyvonjuk).[1]
Od 26. prosince 1984 byl představitelem Ruské pravoslavné církve při Světové radě církví a 9. září 1988 byl povýšen na arcibiskupa.[1]
Dne 31. ledna 1991 se stal předsedou Synodního oddělení pro církevní charitu a sociální služby.[1]
V letech 1996–2003 sloužil jako vedoucí pro záležitosti Moskevského patriarchátu a stálý člen Svatého synodu s ponecháním funkce předsedy synodního oddělení.[1]
Dne 19. února 1999 byl povýšen na metropolitu.[1]
Dne 7. května 2003 byl převeden na voroněžskou katedru.[1]
Dne 5. března 2010 ho Svatý synod osvobodil od funkce předsedy synodního oddělení[2] a 26. prosince 2013 mu byl změněn titul na voroněžský a liskinský. Současně se stal hlavou nově zřízené voroněžské metropole.[3]
Dne 30. května 2014 Svatý synod potvrdil jeho funkci představeného Divnogorského monastýru.[4]
Od prosince 2013 do června 2016 dočasně spravoval borisoglebskou eparchii a od srpna 2020 do prosince 2022 rossošskou eparchii.[1]
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergij (Fomin) na Wikimedia Commons
- (rusky) Moskevský patriarchát