Selhání vlády

ekonomická neefektivita státu způsobená jednáním vlády

K selhání vlády dochází, když jednání vlády zhoršuje ekonomickou efektivitu, což se může projevit například jako neefektivní alokace zboží či peněz, nestabilita nebo neefektivnost výroby. Selhání vlády stojí v kontrastu ke selhání trhu. Chronické selhání vlády může vézt ke zhroucení státu.

PříčinyEditovat

ByrokracieEditovat

Vláda má tendenci neustálé rozpínavosti svého vlivu, protože nemá oproti podnikatelským subjektům ziskovou kontrolu. Má na své jednání monopol, nepodléhá hospodářské soutěži a riziku podnikatelského bankrotu. Projekty se realizují dle získané podpory, nikoliv dle skutečné efektivity.

Kvalita informací a časové hlediskoEditovat

Vláda má k dispozici pouze omezené množství informací, na základě kterých pak rozhoduje o jednotlivých opatřeních. Dále dochází k časovému nesouladu mezi okamžikem, kdy je potřeba něco řešit a okamžikem, kdy vládní opatření začnou platit.

Politické rozhodováníEditovat

Politici prosazují dílčí společenské zájmy v důsledku působení nátlakových skupin na úkor celku. Politici preferují krátkodobé programy před dlouhodobými a odkládají bolestivé reformní kroky do budoucnosti. Preferují se programy na dnešní spotřebu oproti budoucí.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Samuelson P. A., Nordhaus W. D. Ekonomie. Vyd. 2. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1995. 769-770 s. ISBN 80-205-0494-X.