Sedimentární geologie

Sedimentární geologie je věda zabývající se studiem sedimentárních hornin a struktury v nich obsažené. Stanovuje podmínky vzniku hornin ze studia složení a struktur. Svými výsledky přispívá k poznání prostředí, ve kterém daný sediment vznikal. V geologii popisuje sedimentace proces ukládání pevných látek. Usazeniny, které tak vzniknou, se nazývají sedimenty.

Sedimentární hornina – pískovec

Vznik sedimentárních hornin

• Zvětrávání hornin
• Transport zvětralého materiálu transportními činiteli jako je voda, vzduch či ledovec, zvětralý materiál má podobu klastických částic nebo roztoku.
• Sedimentace přeneseného materiálu v prostředích různého charakteru, může jít o usazování pevného materiálu nebo o srážení minerálů z roztoku.
• Zpevňování (diageneze) usazeného materiálu, a to buď stlačením (kompakcí) vlivem tíhy materiálu nebo tzv. cementací, při níž dochází k vysrážení některého minerálu. Takto vzniklá hornina je např. pískovec nebo slepenec ze štěrku.

Textury sedimentárních hornin

Většina sedimentárních hornin je typická vrstvenou texturou související s jejich vznikem, častá je i textura pórovitá, kde velikost pórů je v řádech milimetrů. Sedimenty lze jednoduše dělit na štěrkovité, hlinité, jílovité a písčité. Stupeň zpevnění původních zemin (štěrkovitých, písčitých a jílovitých) má velký vliv na fyzikální, mechanické i deformační a hydraulické vlastnosti hornin. Způsob, jakým pojivo vyplňuje prostor mezi zrny, je rovněž důležitým texturním hlediskem klastických sedimentů. Rozlišují se tyto základní typy pojiva:

• kontaktní – zrna jsou spojena jen na styku, v hornině je velké množství pórů a hornina je propustná pro vodu podle průlin mezi zrny
• povlakové – zrna jsou obalena po celém obvodu pojivem, ale mezi zrny jsou zachovány póry, označuje se též obalný tmel
• pórové – vyplňuje póry mezi dotýkajícími se zrny
• výplňové – vyplňuje póry mezi zrny, která již dříve byla stmelena starším pojivem (např. dotykovým), jedná se proto o mladší generaci tmelu, která může přispět ke zpevnění horniny
• bazální – pojivo převažuje nad klastickými částicemi, které jsou v něm roztroušeny a vzájemně se nedotýkají
• korozní – zrna jsou korodována tmelem a mají proto nepravidelný až zubovitě laločnatý povrch
• regenerační – vzniká orientovaným obrůstáním klastických zrn tmelem stejného složení, tím dochází k dokonalému spojení a ke zvýšení pevnosti horniny

U organogenních sedimentů se nejčastěji vyskytuje textura organogenní, jsou-li v hornině zachovány celé schránky organizmů, které se podílely na jejím vzniku.

Sedimentační prostředí

Sedimentace probíhá jak na pevnině, tak v mořích, ale převažuje mořská sedimentace. Podle toho kde k sedimentaci dochází se mění způsob sedimentace i charakter sedimentu. Na souši jsou rozhodujícím faktorem klimatické podmínky např. prudké střídání teplot, déšť či vítr. V mořích probíhá usazování chemickou i biochemickou cestou, ale i mechanickým tříděním klastických částic přinesených z pevniny.

Externí odkazy

• http://www.gweb.cz/geologie/geologie/ (10. 2. 2013)
• http://www.geologie.estranky.cz/clanky/sed.html (10. 2. 2013)
• http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?sedimenty (10. 2. 2013)
• http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/petro/textury.html (10. 2. 2013)