Sbírka pivovarských mikroorganismů RIBM 655
Historie vzniku sbírky editovat
Sbírka pivovarských kvasinek Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. (dále VÚPS) vznikla v roce 1946 jako součást sbírky kvasinek a kvasinkovitých mikroorganizmů pod vedením RNDr. Anny Kockové-Kratochvílové, DrSc., od roku 1953 působí samostatně. Kolekce je od roku 1964 členem Federace Českých a slovenských sbírek mikroorganismů a je mezinárodně registrovaná s názvem RIBM (Research Institute of Brewing and Malting) pod číslem 655. Svým zaměřením na produkční kmeny pivovarských kvasinek je ojedinělá v oblasti Střední a Východní Evropy. Roku 1996 se Sbírka pivovarských kvasinek stala (jako jedna z velmi specificky zaměřených a průmyslově využitelných sbírek) součástí „Národního programu ochrany genofondu mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu a jejich využití v referenční diagnostice“. Program je veden Radou genetických zdrojů mikroorganismů, která sleduje závazné zachování funkční existence sbírek mikroorganismů odpovídajícího charakteru.
Struktura sbírky editovat
Sbírka RIBM obsahuje dvě oddělené sbírky, Sbírku pivovarských kvasinek a Sbírku bakterií, divokých a vinařských kvasinek. Sbírka v současné době zahrnuje přes 300 kmenů kvasinek a bakterií. Nejvýznamnější část sbírky tvoří kolekce kulturních pivovarských kvasinek Saccharomyces pastorianus a S. cerevisiae, shromažďovaných průběžně od roku 1953 z českých i zahraničních pivovarů. Sbírka divokých a vinařských kvasinek obsahuje kmeny rodů Saccharomyces, Torulaspora, Zygosaccharomyces, Dekkera, Williopsis, Pichia, Schizosaccharomyces, Saccharomycodes, Candida a Kloeckera. Ve Sbírce bakterií jsou uloženy kmeny rodů Lactobacillus, Leuconostoc, Pediococcus, Tetragenococcus, Lactococcus a striktních anaerobů Pectinatus.
Způsob uchování sbírek pivovarských a divokých kvasinek editovat
Sbírky pivovarských a divokých kvasinek jsou vedeny na sladinových agarech pod zaparafinovanou vatovou zátkou a současně na sladinových agarech převrstvených sterilním parafinovým olejem. Tyto osvědčené způsoby vedení kultur umožňují dodání kmene žadateli rychle a v aktivním stavu na šikmém agaru, případně rozkvašené do 1,5 l mladiny, což usnadňuje převedení produkčního kmene do výroby. Od roku 2006 jsou kmeny pivovarských kvasinek uchovávány v kryozkumavkách s ochranným médiem v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Uložení v tekutém dusíku (kryoprezervace) je považováno za optimální způsob dlouhodobého uchovávání kvasinek v životaschopném stavu. Bakterie mléčného kvašení jsou paralelně uchovávány v polotučném mléce, v kapalném dusíku a v lyofilizovaném stavu.
Sbírkové kmeny jsou primárně využívány pro výzkumné projekty řešené VÚPS a dalšími výzkumnými organizacemi. Kmeny jsou dále využívány pro výuku a diplomové a doktorské práce na vysokých školách.
Reference editovat
RIBM 655 – SBÍRKA PIVOVARSKÝCH KVASINEK
Sbírka kvasinek VUPS. RIBM 655 - sbírka pivovarských kvasinek http://primo.uzei.cz:1701/primo_library/libweb/action/dlDisplay.do?vid=uzei&docId=uzp01000083993&fromSitemap=1&afterPDS=true