Wikipedie

Saab 37 Viggen

švédský stíhací letoun

SAAB 37 Viggen („Blesk“) byl švédský jednomístný jednomotorový víceúčelový bojový letoun schopný operovat z nouzových ploch. Vyvinut byl společností Saab, určený k provádění bitevních, stíhacích a průzkumných úkolů. Mezi požadavky na letoun byla schopnost operovat z nouzových letištních ploch (například rovné úseky dálnic); ke zkrácení dojezdu při přistání Viggen využíval reverzaci tahu motoru. Viggen byl vybaven sklápěcí svislou ocasní plochou pro snížení výšky při ukrytí v síti švédských podzemních hangárů.[1] Ve své době patřil mezi nejpokročilejší evropské bojové letouny.

AJ/JA 37 Viggen
Určenívíceúčelový bojový letoun
VýrobceSaab
Šéfkonstruktéring. Erik Bratt
První let8. února 1967
Zařazeno21. června 1971
Vyřazeno25. listopadu 2005
UživatelŠvédské letectvo
Výroba1970-1990
Vyrobeno kusů329 + 7 prototypů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj editovat

 
Kokpit letounu AJSF 37 Viggen
 
Verze Sk  37E Stör-Viggen
 
AJ 37 Viggen vystavený v muzeu v Linköpingu
 
Saab AJSF 37 Viggen (37957) jednotky 1. Division 21. Flygflottilj, Letecké muzeum Kbely

V roce 1961 vypsal švédský letecký úřad specifikace na letoun nazvaný „standardizovaná létající platforma“. Nový stroj měl po nevelkých úpravách ve výrobě splňovat s jediným drakem a motorem požadavky na bitevní lety v přízemních výškách, přepadové stíhání, průzkum a ve dvoumístné verzi cvičné lety.

Úkol byl svěřen společnosti Svenska Aeroplanaktiebolaget (SAAB) v Linköpingu a jeho šéfkonstruktéru ing. Eriku Brattovi. Základní návrh byl hotov v únoru 1962, když předtím letecký úřad rozhodl o pohonné jednotce. Tou se měl stát licenčně vyráběný motor Pratt & Whitney JT8D-22, který měla po úpravě vyrábět firma Svenska Flygmotor AB (později Volvo Flygmotor a Volvo Aero) pod označením RM8.

Na podzim 1963 SAAB švédským státním orgánům přednesl detailní rozpočet na vývoj Viggenu a v září 1964 byla zahájena výroba sedmi prototypů.

První ze sedmi jednomístných prototypů Saab 37-1 Viggen zalétal pilot Erik Dahlström 8. února 1967. Osmý prototyp byl dvoumístný. Požadovaná schopnost vzletu a přistání na krátkých úsecích dálnic byla vyřešena kombinací trojúhelníkových příďových kachních ploch s ofukovanými vztlakovými klapkami a trojúhelníkovým křídlem. Tato konfigurace společně s motorem o tahu 125,04 kN s přídavným spalováním, účinným obracečem tahu a antiblokačním brzdovým systémem umožnila splnění požadavku.

V dubnu 1967 švédský parlament schválil rozpočet na výrobu 83 Viggenů v bitevní verzi AJ 37 a sedmnácti dvoumístných cvičných Sk 37 (sériová čísla 37801-37817) bez radiolokátoru. Sériová výroba byla zahájena verzí AJ 37 (první vzlet 23. ledna 1971), kterou následovaly cvičné Sk 37, v roce 1973 osmadvacet fotoprůzkumných SF 37 (37950-37977) a 28 námořních hlídkových a průzkumných SH 37.

Fotoprůzkumná modifikace SF 37 byla navržena jako náhrada S-35E Draken. Místo radiolokátoru měla ve speciálně tvarované přídi šest kamer, zatímco SH 37 byla vybavena výkonným radiolokátorem PS-371/A. Prototyp SF 37 vzlétl 21. května 1973. V letech 1979 až 1990 obdrželo švédské letectvo 149 stíhacích letounů druhé generace JA 37. Od roku 1993 do roku 1997 Saab přestavěl 48 exemplářů AJ 37, 25 kusů SF 37 a 25 letounů SH 37 na variantu AJS 37, schopnou zajišťovat současně bitevní, stíhací a průzkumné úkoly.

Další modernizací se stala varianta JA 37 označená Mod D. Nesla modernizovaný radar Ericsson PS-46/A, nový systém zbraňových závěsníků a počítač pro systém ovládání podvěsů, což umožňovalo použití řízených střel AIM-120 AMRAAM. První z těchto modifikovaných strojů se vrátil do provozu v roce 1998.

Poslední verzí byl Saab Sk 37E Stör-Viggen určený pro elektronický boj a výcvik budoucích pilotů Viggenu, který vznikl přestavbou deseti letounů Sk 37 v období 1998 až 2000. Výbava zahrnovala mj. aktivní rušící kontejnery U95, U22/A a kontejner KB s výmetnicemi protiradiolokačních infračervených klamných cílů.

V listopadu 2005 byly Viggeny operačních jednotek švédského letectva, jeho jediného uživatele, plně nahrazeny novými stroji Saab JAS-39 Gripen.

Specifikace (Saab JA 37 Viggen Mod D) editovat

 
Nákres

Hlavní technické údaje editovat

  • Osádka: 1
  • Délka: 16,4 m
  • Rozpětí: 10,6 m
  • Výška: 5,9 m
  • Nosná plocha:46,0 m²
  • Hmotnost (prázdný):9 500 kg
  • Hmotnost (naložen): 15 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost:17 000 kg
  • Pohonná jednotka : dvouproudový motor Volvo Flygmotor RM8B o tahu 125,04 kN s přídavným spalováním

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 2126 km/hod ve výšce 10 975 m
  • Akční rádius (hi-lo-hi): více než 1000 km
  • Dolet: 2 000 km
  • Dostup: 18 000 m
  • Počáteční stoupavost: 203 m/s

Výzbroj editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. PALBA.CZ [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné online (čeština): http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=190&t=7379
    1. ↑ PALBA.CZ [online]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (čeština) 

    Literatura editovat

    • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ s. r. o., 2002. 193 s. ISBN 80-7181-701-5. S. 140. 
    • JACKSON, Robert. Moderní vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-190-7. S. 78–81. 
    • NICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Knižní klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-X. Kapitola Saab 37 Viggen, s. 187. 
    • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže/Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 193. 
    • DONALD, David. Vojenské proudové letouny. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co., 1998. ISBN 80-7237-135-5. 
    • NĚMEČEK, Václav. SAAB 37 Viggen. Letectví a kosmonautika. 1968, roč. XLIV., čís. 5, s. 35 a 36. 
    • KHOL, Miroslav. Saab SF/AJSF 37 Viggen. Letectví a kosmonautika. Červen 2005, roč. 2005, čís. 6, s. 30 až 33. 

    Externí odkazy editovat

    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Saab_37_Viggen&oldid=23392210“