SM U 1 (1906)

německá ponorka

SM U 1 byla pobřežní ponorka německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Ve službě byla v letech 1906–1919. Byla to první ponorka provozovaná německým císařským námořnictvem.[2] Sloužila především pro vyzkoušení nového typu válečného plavidla a výcvik posádek. Po vyřazení ze služby byla odkoupena výrobcem a věnována Německému muzeu v Mnichově.[1]

SM U 1
SM U 1
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
UživateléKaiserliche Marine
Zahájení stavby1904
Spuštěna na vodu4. srpna 1906
Uvedena do služby14. prosince 1906
Osudvyřazena 1919, muzejní loď
NásledovníkSM U 2
Takticko-technická data
Výtlak238 t (na hladině)
283 t (pod hladinou)[1]
Délka42,4 m
Šířka3,75 m
Ponor3,17 m
Pohon2 motory, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
400 hp + 400 hp
Palivopetrolej
Rychlost10,8 uzlu (na hladině)
8,7 uzlu (pod hladinou)
Dosah1500 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
50 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka12
Výzbroj1× 450mm torpédomet
3 torpéda
Ostatníhloubka ponoru 30 m

Stavba editovat

 
Můstek ponorky s řízením a periskopy

Předchůdcem moderních německých ponorek byl roku 1850 vynálezcem Wilhelmem Bauerem postavený Brandtaucher. S odstupem několika dekád začaly vlastní ponorky vyvíjet některé německé loděnice, ať už s vidinou jejich prodeji císařskému námořnictvu či pro export. Další dva ponorné čluny postavila v letech 1891 a 1897 loděnice Howaldtswerke. Roku 1902 začal pro loděnici GermaniawerftKielu pracovat španělský inženýr Raimundo Lorenzo de Equevilley Montjustín. Nejprve roku 1904 dokončil miniponorku Forel, která byla kvůli nezájmu císařského námořnictva prodána Rusku. Součástí kontraktu pro ruské carské námořnictvo byla i trojice pokročilejších ponorek třídy Karp (dokončeny 1907). Velkoadmirála Tirpitze přesto Forel zaujal natolik, že úřadu Torpedoinspektion zadal vývoj nové ponorky, pozdější U 2. Zároveň byla u loděnice Germaniawerft pro získání zkušeností a srovnání objednána ponorka U 1, představující zdokonalenou verzi třídy Karp.[3] Kýl byl založen v roce 1904, na vodu byla spuštěna 4. srpna 1906 a do služby byla přijata 14. prosince 1906. Následovalo osmnáct měsíců intenzivního testování, které mimo jiné ukázalo, že ponorka není vhodná pro oceánskou službu.[2]

Konstrukce editovat

 
Řezem odhalený pohonný systém

Výzbroj tvořil jeden 450mm torpédomet se zásobou tří torpéd. Pohonný systém tvořily dva petrolejové motory Körting o výkonu 400 hp a dva elektromotory o výkonu 400 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 10,8 uzlu na hladině a 8,7 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 50 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[3] Operační hloubka ponoru 30 metrů.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c U1 coastal submarine (1906) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. ISBN 1-84176-362-4. S. 5. (anglicky) 
  3. a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 173. (anglicky) 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat