Ryzost (od „ryzí“ = čistý, nesmíšený) je číselný údaj o poměrném hmotnostním obsahu drahého kovu v předmětu nebo ve slitině. V některých zemích je zákonem stanoveno, že na ozdobných předmětech a špercích z drahých kovů musí být ryzost vyznačena a potvrzena značkou státní zkušebny (puncem). V ČR tuto povinnost ukládá a vymezuje Puncovní zákon č 539/1992 Sb.[1]

Zlatý prsten s popisem ryzosti

Jednotky ryzosti

editovat

Ryzost se tradičně udává v karátech (kt): jeden karát přitom odpovídá 1/24 hmotnosti a ryzí kov má tedy 24 karátů. V ČR se nejčastěji používá 14 kt zlato, to znamená směs kovu v poměru 14/24; nově se označuje v tisícinách jako 585/1000. Na státní značce bývá ryzost vyznačena ryzostním číslem. Běžně používané ryzosti ve zlatnictví a šperkařství jsou v následujících tabulkách:

Zlato (Au)
Karáty 6 8 9 14 18 22 -[2] 24
Tisíciny 250 333 375 585 750 900 986 999
Ryzostní číslo - - 5 4 3 2 1 0
Stříbro (Ag)
Tisíciny 750 800 835 900 925 959 999
Ryzostní číslo 6 5 4 3 2 1 0

Ryzost mincí

editovat

U mincí z drahých kovů je ryzost jmenovitě předepsána. Zlaté mince mívají ryzost 900/1000 nebo 986/1000 (dukátové zlato). Stříbrné mince mívají ryzost 500/1000 (předválečná čs. pětikoruna), 835/1000 (Rakousko-uherská koruna a dvoukoruna), 900/1000 nebo 925/1000 (sterlingové stříbro). Moderní investiční mince se většinou vyrábí ve vysokých ryzostech. U stříbra bývá minimálně 900/1000, u zlata i ryzost 999,9/1000. U mincí je výrobcem mincovna, ale dále je garantem stát. U medailí je garantem povětšinou emitent.

Reference

editovat
  1. http://www.puncovniurad.cz/cz/legislativa.aspx
  2. Tzv. dukátové zlato, téměř ryzí, ale zároveň dostatečně tvrdé a pevné.

Literatura

editovat
  • K. Täubl, Zlatnictví. Praha: SNTL 1982

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat