Rinaldo di Capua

italský hudební skladatel

Rinaldo di (da) Capua (1710? Capua1780? Řím) byl italský hudební skladatel.

Rinaldo di Capua
Rinaldo da Capua, caricature de Pier Leone Ghezzi, 1739.jpg
Základní informace
Narození 1705
Capua
Úmrtí 1780 (ve věku 74–75 let)
Neapol
Žánry opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

O jeho původu, životě a kariéře je existuje hodně spekulací. Udává se, že byl nemanželským dítětem významné rodiny. Označení "di Capua" odkazuje pravděpodobně na místo narození. Zpočátku se zabýval hudbou pouze pro zábavu. Z existenčních důvodů byl později nucen vykonávat povolání skladatele vážně, ukázalo se však, že se značným úspěchem. Svou první operu, Ciro risconosciuto, na text Pietra Metastasia uvedl v roce 1737 v Římě v divadle Teatro Tordinona. Největšího úspěchu dosáhl hned o dva roky později v divadle Teatro Argentina operou Vologeso, re de' Parti. V roce 1740 odcestoval do Lisabonu, kde zkomponoval tři opery. V roce 1742 se vrátil do Itálie. Jeho opery byly uváděny nejen v Římě, ale i v dalších italských městech. V letech 1752–1753 navštívil Paříž, kde slavil velký úspěch s operou La Zingarela (Cikánka). Po roce 1753 již zřejmě neopouštěl Řím. Jeho poslední vážnou operou byla opera Adriano in Siria z roku 1758. Napsal ještě několik komických oper, ale dostal se do tíživé zdravotní i ekonomické situace. Zemřel v Římě po roce 1780. Přesné datum není známo.

Byl patrně otcem skladatele Marcella Bernardiniho zvaného také Marcello di Capua.

DíloEditovat

 
Titulní strana libreta opery Vologeso.

OperyEditovat

  • Ciro risconosciuto, dramma per musica (Pietro Metastasio, 1737 Řím, Teatro Tordinona)
  • La commedia in commedia, dramma giocoso (Francesco Vanneschi, 1738 Řím, Teatro Valle)
  • L'ambizione delusa, dramma giocoso (Giovanni Guadalberto Barlocci), 1744 Benátky, Teatro San Cassiano; zkrácená verze pod názvem La donna superba jako intermezzo, 1752 Paříž, Opéra)
  • Vologeso, re de' Parti, dramma per musica (Guido Eustachio Luccarelli, 1739 Řím, Teatro Argentina)
  • Farnace, dramma per musica (Antonio Maria Lucchini, 1739 Benátky, Teatro S. Giovanni Grisostomo)
  • La libertà nociva, dramma giocoso (Giovanni Guadalberto Barlocci, 1740 Řím, Teatro Valle)
  • Il Catone in Utica, dramma per musica (Pietro Metastasio, 1740 Lisabon, Teatro Rua dos Condes)
  • Didone abbandonata, dramma per musica (Pietro Metastasio, 1741 Lisabon, Teatro Rua dos Condes)
  • Ipermestra, dramma per musica (Pietro Metastasio, 1741 Lisabon, Teatro Rua dos Condes)
  • Le nozze di Don Trifone, intermezzo (N. G. Neri, 1743 Řím, Teatro Argentina)
  • Turno Heredonio Aricino, dramma per musica (Silvio Stampiglia, 1743 Řím, Teatro Capranica)
  • Il bravo burlato, intermezzo (Antonio Pavoni, 1745 Řím, Teatro Pallacorda)
  • Il bravo e il bello, intermezzo (1748 Řím, Teatro dei Granai)
  • La finza zingarella, intermezzo (1748 Perugia, Teatro del Pavone)
  • Il vecchio amante, dramma giocoso ( 1748 Turín, Teatro Carignano)
  • Mario in Numidia, dramma per musica (Giampietro Tagliazucchi, 1749 Řím, Teatro delle Dame)
  • Il ripiego in amore, farsetta (Angelo Luingi, 1751 Řím, Teatro Valle)
  • Gli impostori, dramma giocoso (1751 Modena, Teatro ducale)
  • Il baron Zuffre, dramma giocoso (1752 Perugia, Teatro del pavone)
  • Il cavalier Mignatta, intermezzo (1752 Řím, Teatro Capranica)
  • La forza della pace, intermezzo (G. Puccinelli a G. Aureli, 1752 Řím, Teatro Pace)
  • La donna superba (1752 Paříž)
  • La zingara, intermezzo (Eustachio Bambini, 1753 Paříž, Académie royale de musique)
  • L'amante deluso, farsetta (Antonio Pavoni, 1753 Řím, Teatro Tordinona)
  • La chiavarina, intermezzo (G. Peruzzini a Angelo Luigi, 1754 Řím, Teatro Valle)
  • Attalo, dramma per musica (Antonio Papi, 1754 Řím, Teatro Capranica)
  • La serva sposa, intermezzo (1755 Řím, Teatro Valle)
  • La smorfiosa, intermezzo (1756 Řím, Teatro Valle)
  • Adriano in Siria, dramma per musica (Pietro Metastasio, 1758 Řím, Teatro Argentina)
  • Le donne ridicole, intermezzo (Carlo Goldoni, 1759 Řím, Teatro Capranica)
  • Il giocatore e il cavatesori, intermezzo (1762 Cagli, Teatro delle Muse)
  • Il caffè di campagna, farsetta (Pietro Chiari, 1764 Řím, Teatro Pace)
  • Labirinto degli amanti, intermezzo (1765 Benátky)
  • Il contadino schernito, intermezzo (1768 Řím, Teatro Pace)
  • I finti pazzi per amore, farsetta (Tommaso Mariani, 1770 Řím, Teatro Pace)
  • La donna vendicativa e l'erudito spropositato, intermezzo (Alessandro Pioli, 1771 Řím, Teatro Pace)
  • La Giocondina, farsetta (1778 Řím, Teatro Pace)

Kantáty a oratoriaEditovat

  • Cantata per la Natività della Beata Vergine a tre voci (1753)
  • Cantata per la Natività a tre voci (1754)
  • Cantata per la Natività a tre voci (1755)
  • Cantata per la Natività a tre voci (1756)
  • Cantata per la Natività a tre voci (1757)
  • Il pontefice Jaddo, cantata a quattro voci (1758)
  • Cantata per la Natività a tre voci (1760)
  • Elia al Carmelo, cantata a tre voci (1761)
  • L'Arca del Testamento, cantata a tre voci (1763)
  • Eva riparata, cantata a tre voci (1765)
  • L'angelo di Tobia, cantata a tre voci per il triduo di s. Giuseppe Calasanzio (1768)
  • La Visione di Ezechiello (oratorium)
  • Scoglio, ch'in mezzo all'onde (kantáta pro soprán a basso continuo)

Jiné skladbyEditovat

Komponoval rovněž instrumentální hudbu. Složil několik symfonií a ouvertur. Známé jsou Bassetti per violoncello e Cimbalo op. 22. Rovněž je autorem řady jednotlivých árií.

Externí odkazyEditovat