Retenční nádrž Asuán

Retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán
	Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021)
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 5
Katastrální území	Jinonice
	RN Asuán Retenční nádrž Asuán na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice	50°2′39″ s. š., 14°21′ v. d.
Rozměry
Rok	80. léta 20. století
Rozloha	16 120 m2
Délka	210 m
Šířka	130 m
Objem	25 750 m3
Parametry – hráz
Hráz	sypaná zemní
Výška	9,6 m
Ostatní
Typ	retenční nádrž (RN)
Nadm. výška	274 m n. m.
Přítok vody	Prokopský potok; Dešťová usazovací nádrž Stodůlky III (DUN Stodůlky III)
Odtok vody	Prokopský potok
Přístupná	ano
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Retenční nádrž Asuán je vodní nádrž (někdy nazývaná jako RN N3 Stodůlky, respektive Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán) o ploše 1,6120 ha nacházející se v Praze 5 – Jinonicích asi 350 metrů vzdušnou čarou přibližně západním směrem od skalního vyvřelinového hřebene bývalé podmořské sopky – Hemrových skal a asi 300 metrů (vzdušnou čarou) východním směrem od nejvyšší kóty (305 m n. m.) diabasového kopce – Albrechtova vrchu.^[2]

Účel s vodní poměry

V souvislosti s výstavbou pražských sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada byla tato retenční nádrž vybudována v osmdesátých letech 20. století s tím, že je jednak napájena vodou z Prokopského potoka a zároveň i dešťovými vodami svedenými z okolních sídlišť (nejprve do dešťové usazovací nádrže (DUN) Stodůlky III a odtud pak zatrubněným vedením do retenční nádrže).^[1] Nádrž je při deštích schopna pojmout až 92 030 m³ vody přičemž se její zatopená plocha zvětší o 1 ha (z původních 1,6120 ha až na 2,66 ha).^[1]

Revitalizace nádrže

Původně holé břehy retenční nádrže Asuán byly v roce 2007 osázeny stromovou a mokřadní vegetací (olše lepkavá, vrba bílá, dub letní, jilm habrolistý, javor mléč, topol osika, třešeň ptačí a různé druhy keřových vrb).^[1] V místě vtoku Prokopského potoka do nádrže byly osazeny kvetoucí mokřadní rostliny (kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice, orobinec úzkolistý, sítiny a ostřice).^[1] V letech následujících po roce 2007 byla asfaltová cesta (vedoucí po hrázi retenční nádrže) olemována vysázenými duby.^[1] Další revitalizace nádrže (a rybníka) proběhla v roce 2020, kdy byl z vypuštěného vodního díla odbagrován nekontaminovaný sediment (v objemu 6 000 m³), jenž byl následně použit k rekultivaci některých okolních pozemků.^[1] V rámci této revitalizace byla provedena i oprava stavidel a česlí.^[1] V místě, kde z východní strany do rybníka Asuán přitéká Prokopský potok jsou postupně vedle meandrujícího koryta potoka budovány mělké tůně^[1] důležité pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů.

Údržba nádrže

Na nádrži Asuán je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění sdruženého objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.^[1] Také je měřena průhlednost vody.^[1]^[3]

Ochrana přírody

Okolí vlastního rybníka Asuán není z přírodního úhlu pohledu významněji pozoruhodné, což poněkud kontrastuje s přítomností nedaleké přírodní rezervace Prokopské údolí – Albertův vrch, kde se vyskytují lokality s chráněnými stepními rostlinnými společenstvy.^[1] Nepřehlédnutelná je i k jižnímu úpatí Albrechtova vrchu přiléhající přirozeně meandrující oblast Prokopského potoka^[1] s revitalizovaným plošně malým arboretem, které zahrnuje tři okruhy dřevin (dubohabřinu, méně známé odrůdy ovoce, „babiččiny“ odrůdy v ovocném sadě).

Porosty na březích Asuánu ještě nejsou plně vyvinuty, ale i tomu navzdory je možno zde najít až 89 druhů rostlin (včetně vzácnějších, jako je například skřípinec jezerní, mahalebka obecná^[1] nebo zevar vzpřímený^[4]). V lokalitě retenční nádrže bylo pozorováno na 56 druhů motýlů.^[1] V porostech vyšších trav (rákos, orobinec) se často i ve větší vzdálenosti od vody vyskytuje v lokalitě nádrže i dravá vážka rudá.^[4] V tůních na západním okraji rybníka žijí z obojživelníků např. ropucha obecná, skokan skřehotavý^[1] nebo skokan zelený.^[4]

Velikost nádrže a její přírodní okolí podporuje i život a hnízdění vodních ptáků (kachna divoká, lyska černá nebo slípka zelenonohá, vzácněji také potápka malá).^[1] Na vtoku Prokopského potoka tam, kde se vyskytuje proudící a dobře prokysličená voda, možno nalézt v Praze vzácně se vyskytujícího sladkovodního měkkýše kamomila říčního s latinským označením Ancylus fluviatilis.^[1]^{[pozn. 1]}

Život kolem retenční nádrže Asuán (ilustrační fotografie)
Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)^[1]
Mahalebka obecná (Prunus mahaleb)^[1]
Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)^[4]
Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)^[4]
Ropucha obecná (Bufo bufo)^[1]
Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)^[1]
Skokan zelený (Pelophylax esculentus)^[4]
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)^[1]
Lyska černá (Fulica atra)^[1]
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)^[1]
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)^[1]
Sladkovodní plž kamomil říční (Ancylus fluviatilis)^[1]

Chov ryb a rybaření

Retenční nádrž Asuán je využívána k extenzivnímu chovu ryb (cejni, štiky a bílé ryby) zaměřenému zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka.^[1] Výlov rybníka se provádí každoročně na podzim.^[1]

Technická data

Katastrální území: Jinonice^[1]
Vodní tok: Prokopský potok^[1]
ČHDP: 1 – 12 – 01 – 011^[1]^[6]^{[pozn. 2]}
Typ nádrže: průtočná^[1]
Účel nádrže: retenční, krajinotvorný, chov ryb^[1]
Plocha hladiny: 16 120 m²^[1]
Objem nádrže: 25 750 m³^[1]
Typ vzdouvací stavby: sypaná zemní hráz (výška cca 9,6 m)^[1]
Vlastník: Hlavní město Praha^[1]
Správa: Lesy hlavního města Prahy^[1]

Galerie

Retenční nádrž Asuán v Praze 5 – Jinonicích
Vtok vody z DUN Stodůlky III
Meandrovité koryto Prokopského potoka vtékající do nádrže
Vyústění Prokopského potoka do nádrže
Betonový trychtýřovitý bezpečnostní přeliv a další technologické zařízení
Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi
Celkový pohled na nádrž z místa nad hrází, v pozadí sídliště Velká Ohrada, za nádrží pak vilová Malá Ohrada (rok 2007)

Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III; (DUN Stodůlky III) – 14. října 2019

Odkazy

Poznámky

↑ Ancylus fluviatilis (česky: kamomil říční) patří do čeledi sladkovodních plžů – Okružákovití.^[5]
↑ Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.^[6]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as RN N3 Stodůlky – Asuán [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Retenční nádrž Asuán; (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online.
↑ Kvalita (průhlednost) vody (údaje z let 2008 až 2017 včetně) [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-17]. Jako 1 stránka ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli umístěné na hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive na hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán), datum přístupu: 17. dubna 2021
↑ BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Web Natura Bohemica cz, 2017-10-09 [cit. 2021-04-17]. Ancylus fluviatilis (Müller, 1774) – kamomil říční ; čeleď: Planorbidae - okružákovití; status: běžný druh. Dostupné online.
↑ ^a ^b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán na Wikimedia Commons
Retenční nádrž Asuán (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online.
Retenční nádrž Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán) na YouTube – Datum: 17. dubna 2021; autor: Mojmír Churavý; stopáž: 0:15

[6] Ancylus fluviatilis (česky: kamomil říční) patří do čeledi sladkovodních plžů – Okružákovití.^[5]

[8] Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.^[6]

[RN.Asuan.PP-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as RN N3 Stodůlky – Asuán [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.

[Mapy.cz.RN.Asuan-2] Retenční nádrž Asuán; (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online.

[asuan.pruhlednost.H2O-3] Kvalita (průhlednost) vody (údaje z let 2008 až 2017 včetně) [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-17]. Jako 1 stránka ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.

[informacni.tabule.Asuan.jinonice-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli umístěné na hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive na hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán), datum přístupu: 17. dubna 2021

[natura.bohemica.cz-5] BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Web Natura Bohemica cz, 2017-10-09 [cit. 2021-04-17]. Ancylus fluviatilis (Müller, 1774) – kamomil říční ; čeleď: Planorbidae - okružákovití; status: běžný druh. Dostupné online.

[hydrologicky.seznam-7] Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.

[2]

[1]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[6]

[pozn. 2]

[5]