Ranakpur je malé místo v distriktu Pali v indickém státu Rádžasthán. Je známý především díky asi největší a nejbohatěji zdobené skupině džainistických chrámů v Indii, které pochází z 15. století.

Ranakpur
Impozantní džainistický chrám Adinatha
Impozantní džainistický chrám Adinatha
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška486 m n. m.
StátIndieIndie Indie
svazový státRádžasthán
distriktPali
Ranakpur
Ranakpur
Správa
Telefonní předvolba+02934
PSČ306702
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Ranakpur leží ve výšce 486 metrů v lesnatém údolí na západ od pohoří Aravalii, 10 km jižně od malého města Sadri na trase mezi Džódpurem a Udajpurem. Nejbližší železniční stanicí je Falna, přibližně 30 kilometrů na západ. Díky turistické atraktivitě se v místě nachází několik hotelů a také odpovídající ubytování pro džainistické poutníky. Turisticky známější je asi spíše skupina chrámů Dilwara, která stojí už od 11. století na vrcholu 1300 metrů vysoké Horynu v pohoří Aravalli.

HistorieEditovat

 
Mramorový slon uvnitř chrámu Adinatha

Zejména pro Džainy ze severu Indie, kteří žijí převážně v Gudžaratu a Rádžasthánu, jsou některé hory posvátné – jsou vyhrazovány jednomu z Tirthankarů, což jsou bájní předci zakladatele džainského náboženství Mahavira. Přibližně ve 2. století před naším letopočtem bylo město Mathura severoindickým centrem džainismu. Od 12. století se tato víra stala v Gudžaratu hlavním náboženstvím a omezený dopad měla i na sousední Rádžasthán. Bylo to období rozkvětu džainistických chrámů. Během dalších století došlo k mnoha muslimským výbojům, velké množství džainistických chrámů bylo zničeno a jejich znovuobnovení znemožněno. Na počátku 15. století začalo v odlehlých oblastech, jakou je Ranakpur, znovuoživování těchto chrámů, přičemž byly kopírovány stávající architekturní prvky. Chrámy v Ranakpuru byly založeny díky finanční podpoře tehdejšího ministra financí Rana Kumbha (1433 – 1468), jednomu z mocných rájputských velmožů z klanu Sisodia z Mewaru. Za doby Rana Kumbhyse Mewar mohl, po pádu sultána z Dillí na konci 14. století, rozvinout v mocný a bohatý. Vzniklo tedy mnoho hradů a chrámů, mezi nimi byla roku 1438 započata stavba chrámu ve stylu chaumukha (se čtyřmi tvářemi) v Ranakpuru, jehož stavba trvala 60 let.

Zajímavá místaEditovat

Džinismus nevyvinul žádný specifický architekturní styl. Stavba džainistických chrámů odpovídají tehdejším stavbám hinduistickým, byly ale speciálně upravovány pro potřeby džainistických rituálů.

Chrám AdinathaEditovat

 
Chrám Parshvanatha s vytesanými erotickými motivy

Uprostřed čtverhranného dvora leží hlavní chrám nazývaný Adinatha, zasvěcený prvnímu z 24 Tirthankarů. Má podobný tvar jako chrám Chaumukha a v jeho středu stojí Tirthankarova socha nesoucí 4 obličeje, každý hledící k obloze. Třípatrová centrální místnost je obklopena otevřenými sloupovými síněmi (Rangamandapa). Hlavní místnost a předsály jsou také obklopeny sloupovím se 78 výklenky pro Tirthankarovy sochy. Základní vnější rozloha chrámu činí 66 x 68 metrů. K tomu patří vstupy na každé straně a celá budova stojí na trochu nakloněném podstavci (terase – Jagati), která u vstupu na jižní straně tvoří vysoký podstavec. Všechny vnitřní portály jsou třípatrové a vypadají jako otevřené balkóny, přístupné po schodech. Celý chrám je postaven z krémového mramoru a v celém chrámu se nachází 1444 pilířů.

Chrám ParshvanathaEditovat

Pochází z poloviny 15. století je pojmenován po 23. Tirthankarovi. Parshvanatha je považován za historickou osobnost se narodil roku 872 př. n. l. a dosáhl věku rovných 100 let. Chrám má pro severní Indii typickou střešní nástavbu (Shikhara). Uvnitř chrámu se nachází socha z černého kamene, po jejíž hlavě se jako charakteristický znak Parshvanathy plazí vícehlavá kobra. Na všech stěnách jsou velmi pestře vyvedené postavy s erotickými motivy. Vchod do chrámu je obrácen k severu.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat