Otevřít hlavní menu

Rafík Harírí

libanonský politik a podnikatel
(přesměrováno z Rafik Hariri)

Rafik Bahaa El Din Hariri (1. listopadu 1944 Sidon, Libanon14. února 2005 Bejrút) byl libanonský politik, obchodník a milionář. Vírou se hlásil k sunnitským muslimům.

Rafík Harírí
Rafiq Hariri 2001.jpeg

Předseda vlády Libanonu
Ve funkci:
23. října 2000 – 21. října 2004
Prezident Émile Lahoud
Předchůdce Selim Hoss
Nástupce Omar Karámí
Ve funkci:
31. ledna 1992 – 2. prosinec 1998
Prezident Elias Hrawi
Émile Lahoud
Předchůdce _Rašíd Sohl
Nástupce Selim Hoss
Stranická příslušnost
Členství Hnutí budoucnosti

Narození 1. listopadu 1944
Sidón
Úmrtí 14. února 2005 (ve věku 60 let)
Bejrút, LibanonLibanon Libanon
Místo pohřbení Bejrút
Národnost Libanonci
Choť Nazik Hariri
Děti Saad Hariri
Bahaa Hariri
Fahd Hariri
Hind Hariri
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12207792
Ayman Hariri
Alma mater Beirut Arab University
Profese politik a podnikatel
Ocenění velkostuha Národního cedrového řádu
velkokříž Řádu čestné legie
Řád trůnu
důstojník Řádu čestné legie
rytíř Čestné legie
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Rafic Hariri
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Politická kariéraEditovat

Rafik Hariri dvakrát působil jako premiér Libanonu (v letech 19921998 a podruhé 20002004). Během jeho vlády, která následovala po libanonské občanské válce, se mu podařilo obnovit ekonomiku státu. Poprvé z premiérského postu odešel již v roce 1998, protože odmítal zastávat tento post po zvolení nového prezidenta Emila Lahúda. Poté se však do vlády vrátil a odešel až v říjnu 2004. Haríri pomáhal zlepšovat situaci v Libanonu, založil nadaci, která přispěla několika desítkami milionů na obnovu libanonských nemocnic a škol. Dále finančně podporoval mírovou konferenci v Taifu (Saúdská Arábie), která napomohla k ukončení libanonské občanské války.

Byl zavražděn neznámými útočníky při explozi nálože u projíždějící kolony. Podezření padlo na Sýrii, která měla na území Libanonu rozmístěno několik tisíc svých vojáků a Harírí byl významným představitelem opozice, která žádala jejich stažení.

AtentátEditovat

 
Vzpomínkový památník Rafíka Harírího

Bombový atentát na Rafíka Haríriho se odehrál 14. února 2005 v libanonské metropoli Bejrútu. Bomba byla nastražena v automobilu poblíž hotelu Saint George, který se nachází v komerční zóně Bejrútu. Výbuch zasáhl kolonu devíti vozů, ve které byl také expremiér Haríri, a poškodil mnoho okolních budov a aut. Při explozi bylo spolu s Harírim zabito dalších 22 lidí, včetně dvou bývalých ministrů Harírího vlády Sámira ad-Džisra a Básila Flajhána a dalších 100 lidí bylo zraněno.

1. března 2009 v holandském Haagu zahájil činnost Zvláštní tribunál pro Libanon, jež má objasnit vraždu Rafíka Harírího. Soud má 60 dní na to, aby požádal Libanon o vydání podezřelých osob a důkazního materiálu. Prokurátor tribunálu Daniel Bellemare u této příležitosti uvedl, že během několika týdnů bude vznesena žádost o vydání hlavních podezřelých, kteří jsou ve vazbě v Libanonu. Těmi jsou bývalý velitel prezidentské gardy Mustafa Hamdán, někdejší šéf policie Alí Hadždž, bývalý velitel vojenské zpravodajské služby Raymond Azar a ředitel všeobecného bezpečnostního výboru Džamil Sajjid.[1]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Argentina  Argentina   velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína
Francie  Francie   rytíř Řádu čestné legie
  důstojník Řádu čestné legie
  velkokříž Řádu čestné legie
  rytíř Řádu umění a literatury
Itálie  Itálie   velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[2] 1997, 5. listopadu
Jižní Korea  Jižní Korea   Řád za zásluhy v diplomatických službách speciální I. třídy
Libanon  Libanon   velkostuha Národního řádu cedru
  komtur Národního řádu cedru
Maroko  Maroko   velkokříž Řádu trůnu 1995
Rumunsko  Rumunsko   velkokříž Řádu rumunské hvězdy
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie   velkostuha Řádu krále Fajsala 2002

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Byl ustaven soud, jenž má objasnit vraždu libanonského premiéra
  2. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat