Ptolemaios VIII. Euergetés II.

(přesměrováno z Ptolemaios VIII.)

Ptolemaios VIII. Euergetés II. („dobrodinec“, řecky Πτολεμαίος Η' Ευεργέτης Β', obyvateli Alexandrie byl pro svou postavu přezdíván FyskónΦύσκων - „břicháč“) (narozen 182 - zemřel 116 př. n. l.) byl egyptský faraon z dynastie Ptolemaiovců. Vláda Ptolemaia VIII. začala v roce 170 př. n. l., když do Egypta vtrhl seleukovský vládce Antiochos IV. Epifanés. Ptolemaios VIII. poté zajal svého bratra Ptolemaia VI., ale nechal jej na trůně jako loutkového vladaře. Později se však v Alexandrii nechal prohlásit králem.

Ptolemaios VIII. Euergetés II.
Portrét
Narození 182 př. n. l.
Úmrtí 116 př. n. l. (ve věku 65–66 let)
Nástupce Ptolemaios IX. Sótér II.
Potomci Ptolemy Memphites, Ptolemy Apion, Ptolemaios IX. Sótér II., Ptolemy X Alexander I, Kleopatra IV., Cleopatra Selene of Egypt and Syria a Tryphaena
Otec Ptolemaios V. Epifanés
Matka Kleopatra I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a vládaEditovat

 
Stříbrná dvoudrachma Ptolemaia VIII. - rub s vyobrazením tradiční ptolemaiovské orlice

Když roku 169 př. n. l. Antiochos IV. z Egypta odešel, Ptolemaios VIII. souhlasil s tím, že se Ptolemaia VI. a Kleopatru II. připustí k vládě. Tito spoluvládci mezi sebou stále vedli intriky až nakonec, když Ptolemaios VI. odjel do Říma, aby u římského Senátu vyjednal podporu, ten mu však mnoho nápomocen nebyl. Vláda Ptolemaia VIII. však populární nebyla a oba bratři se dohodli na sfér vlivu v říši. Ptolemaios Fyskón poté odešel Kyrenaiky.

Avšak jejich vzájemné mocenské zápasy neskončily, až dokud Ptolemaios VI. v roce 145 př. n. l. nezemřel. Ptolemaios VIII. Fyskón vznesl vůči Římanům nárok na navrácení Kypru, ale Ptolemaios VI. Filométor jeho snahu nepodpořil, ani když se jeho bratr ostrov pokusil získat násilím. Výprava na Kypr však ztroskotala a v roce 161 př. n. l. Senát vyslance Ptolemaia VI. vypověděl z Říma. V roce 166 nebo 165 před naším letopočtem se Ptolemaios VI. Filométor pokusil Ptolemaia Fyskóna zavraždit, ale jeho pokus selhal. Ptolemaios VIII. poté odjel do Říma, kde ukázal své jizvy, které při pokusu o atentát utržil a navzdory opozici, kterou získal v Catonu Starším, získal podporu Senátu.

Ptolemaios VIII. se poté znovu pokusil obsadit Kypr, ale byl znovu odražen. Jeho bratr Ptolemaios VI. jej poté zajal, ale nepopravil ho, nýbrž mu nabídl ruku své dcery (a zároveň Fyskónovy neteře) a odeslal ho zpět do Kyrenaiky.

SamovládceEditovat

Když Ptolamios VI. Filométor na výpravě roku 145 př. n. l. zemřel, Kleopatra II. nechala prohlásit králem svého syna Ptolamaia VII. Nea Filopatóra. Ftolemaios VIII. Fyskón se však vrátil z vyhnanství do Alexandrie a Kleopatře II. (své sestře) navrhl sňatek a společnou vládu. Během svatební hostiny však Ptolemaios VIII. nechal svého mladého synovce a novopečeného nevlastního syna Ptolemaia VII. Nea Filopatóra zavraždit, čímž se stal samovládcem. V roce 144 př. n. l. se Ptolemaios Fysón prohlásil faraonem a s vladařským jménem Ptolemaios VIII. Euergetés II., jméno si vědomě převzal od svého předchůdce Ptolemaia III. Euergeta.

Nový faraon se poté rozhodl pomstít všem alexandrijským Židům a intelektuálům, kteří se proti němu postavili. Tento krok rozpoutal masové pogromy a mnoho lidí Alexandrii opustilo, mezi nimi například učenci Aristarchos ze Samotráku a Apollodoros z Athén.

Vyhnanství a občanská válkaEditovat

Následně Ptolemaios VIII. svedl Kleopatru III. a oženil se s ní bez toho, že by se napřed rozvedl s její matkou Kleopatrou II., kterou toto jednání rozzuřilo. Roku 132 či 131 př. n. l. proti nepopulárnímu králi povstal alexandrijský lid a během bouří zapálil královský palác. Ptolemaios VIII. Fyskón s Kleopatrou III. a jejich dětmi uprchl na Kypr, zatímco Kleopatra II. králem prohlásila svého (a Fyskónova) dvacetiletého syna Ptolemaia Memphita. Ptolemaiovi VIII. však v Alexandrii zbylo zůstalo dost oddaných přívrženců na to, aby se mladého krále zmocnil, nechal ho zabít a poté ho v kusech odeslat Kleopatře II.

 
Monumentální stéla připisovaná Ptolemaiu VIII. velebící jeho vládu a vyobrazuje podporu egyptských bohů. Na stéle jsou vyryty jak egyptské hieroglyfy, tak řecká alfabeta

Následná občanská válka ještě více prohlubovala rozpor mezi Alexandrií, která podporovala Kleopatru II. a provinciemi, které zůstaly oddány Ptolemaiovi VIII. Kleopatra II. poté nabídla egyptský trůn seleukovskému vládci Demetriu II. Níkatórovim, ale ten však se svou mocí nedošel dále, než do Pelusia a roku 127 př. n. l. Kleopatra II. opustila Alexandrii a odjela na následující roky do Sýrie.

V roce 124 př. n. l., po třech letech strávených intrikami v Sýrii se Kleopatra II. vrátila do Egypta. V té době Ptolemaios VIII. poslal druhou dceru Kleopatry II. Kleopatru Tryphaenu, aby se vdala za nového seleukovského vládce Antiocha VIII. Filométora. V roce 118 před naším letopočtem se Ptolemaios VIII. dočkal amnestie a mohl se vrátit na trůn do Alexandrie. Ale nebyl však schopný špatnou situaci v Egyptě nesoucí pozůstatky občanské války stabilizovat a po jeho smrti o dva roky později Římané intervenovali do Egypta.

NástupnictvíEditovat

Když Ptolemaios VIII. zemřel, trůn zanechal Kleopatře III. a jednomu z jejich synů, kterého si ona zvolí. Kleopatra III. vybrala za svého spoluvládce svého mladšího syna Alexandra, nicméně alexandrijský lid toto odmítl a požadoval za svého jejího krále staršího syna Ptolemaia Filométora Sótéra, místodržícího na Kypru. Kleopatra III. se neochotně podvolila a Ptolemaios nastoupil jako Ptolemaios IX. Sótér II.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios VII. Filopatór a Kleopatra II.
170 - 163 př. n. l.
Ptolemaios VIII. Euergetés II.
Nástupce:
Kleopatra II.
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Kleopatra II.
144 - 116. př. n. l.
Ptolemaios VIII. Euergetés II.
Nástupce:
Kleopatra III. a Ptolemaios IX. Sótér II.