Otevřít hlavní menu

Pterodactylus ("křídelní prst") byl rod pterodaktyloidního ptakoještěra, žijícího na území dnešního Německa a zřejmě i jinde v Evropě a snad i Africe v období svrchní jury (asi před 151 až 148 miliony let).

Jak číst taxoboxPterodactylus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 151 až 148 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosílie druhu Pterodactylus antiquus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád archosauři (Archosauria)
Řád ptakoještěři (Pterosauria)
Čeleď Pterodactylidae
Rod Pterodactylus
Cuvier, 1809
Binomické jméno
Pterodactylus antiquus
Sömmering, 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Tento létající plaz je jedním z prvních objevených a vědecky popsaných ptakoještěrů vůbec (dříve byl objeven nejspíš jen "Pester Exemplar" - dnes Aurorazhdarcho micronyx)[1]. První zkameněliny pterodaktylů byly identifikovány již kolem roku 1784 italským učencem Cosimou A. Collinim. Řádně vědecky popsán pak byl počátkem 19. století. Vzhledem k anatomické podobnosti kostry pterodaktyla a krokodýlů se vžilo již v této době nepřesné označení "létající plazi" (ptakoještěři však nebyli plazy v klasickém slova smyslu).[2]

PopisEditovat

 
Rekonstrukce vzezření pterodaktyla.

Pterodaktylové byli drobní dravci, kteří se živili zejména rybami a jinými malými obratlovci, případně i bezobratlými. K lovu jim sloužily také drobné kuželovité zuby na okrajích čelistí (v počtu až 90). Rozpětí křídel pterodaktylů dosahovalo jen kolem 1 až 1,5 metru u dospělých exemplářů, patřil tedy mezi menší ptakoještěry. V současnosti je známo přinejmenším 30 fosilních exemplářů, mnoho z nich přitom představuje mláďata a nedospělé jedince.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Cuvier, G. (1801). "[Reptile volant]. In: Extrait d'un ouvrage sur les espèces de quadrupèdes dont on a trouvé les ossemens dans l'intérieur de la terre". Journal de Physique, de Chimie et d'Histoire Naturelle 52: 253–267.
  • von Sömmerring, S. T. (1812). "Über einen Ornithocephalus oder über das unbekannten Thier der Vorwelt, dessen Fossiles Gerippe Collini im 5. Bande der Actorum Academiae Theodoro-Palatinae nebst einer Abbildung in natürlicher Grösse im Jahre 1784 beschrieb, und welches Gerippe sich gegenwärtig in der Naturalien-Sammlung der königlichen Akademie der Wissenschaften zu München befindet", Denkschriften der königlichen bayerischen Akademie der Wissenschaften, München: mathematisch-physikalische Classe 3: 89–158.

Externí odkazyEditovat

  • SOCHA, Vladimír. Křídelní prst barona Cuviera. OSEL.cz [online]. 22. srpna 2019. Dostupné online.  (česky)