Propadlina Žebračka
Propadlina Žebračka byl rudný důl na ložisku Žebračka na katastrálním území Heřmanovice v okrese Bruntál. Důlní dílo je dokladem středověké těžby, které je doloženo zbytky hald, komínů a ústí štol, a propadem komory v roce 1985 po novodobé těžbě v letech 1965–1968.[1] Propadlina na ložisku Žebračka byla 15. srpna 1994 Ministerstvem kultury České republiky prohlášená kulturní památkou Česka.[2]
| Propadlina Žebračka | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 50°12′29,92″ s. š., 17°24′11,41″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 12893/8-3837 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatLokalita se nachází na pravé straně od silnice II/445 Zlaté Hory – Heřmanovice na východním svahu Příčného vrchu. V ložisku Žebračka byly těženy vtroušené rudy metodou komorováním na ploše asi 300×200 metrů. V novodobé historii byla součástí rudného revíru Zlaté Hory – jih, kde se těžily v období 1961 až 1968 monometalcké rudy. Po opuštění ložiska došlo 3. dubna 1985 k propadu stropu jedné z komor. Oválná propadlina měla rozměr 60×30×50 metrů a hloubku 65 metrů a odhalila zbytky štol a zbytek průzkumného komínu, který propojoval různé podzemní horizonty. Také byla odkryta západní stěna s převisem nad propadlinou. Převis má šířku od 4 do 7 metrů, mocnost asi 12 metrů a délku asi 80 metrů. Po vyhodnocení situace byla východní stěna propadu sestřelena a zahájeno ukládání inertního odpadu (do roku 1994), tím byla snížená hloubka propadliny na asi 40 metrů. V roce 1994 byla propadlina prohlášená kulturní památkou. V roce 2011 Český báňský úřad vydal nařízení k zasypání propadliny a společnost DIAMO s.p. požádalo o zrušení prohlášení. Po intervenci orgánů památkové péče bylo od tohoto nařízení upuštěno.[3][4][5][6]
Kulturní památka Propadlina na ložisku Žebračka je estetickým prvkem v krajině, významným dokladem možných následků po těžbě a stala se útočištěm mnoha druhů netopýrů. Propadlina je zabezpečená oplocením a kamerovým systémem.[1][5][6][7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b VEČEŘOVÁ, Viera; VEČEŘA, Josef. Z dějin hornictví 42. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 2016. 156 s. ISBN 9788070372685. Kapitola Zlatohorské hornické kulturní památky, s. 94–101.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-14]. Identifikátor záznamu 121562 : Propadlina na ložisku Žebračka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ADMIN. Důl Žebračka ve Zlatých Horách | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Propadlina na Žebračce. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0115344. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0115348. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Důlní propadlina Žebračka na Jesenicku je unikátním dílem přírody a havířů. Ostrava [online]. 2014-08-05 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatLiteratura
editovat- VEČEŘA, Josef. VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. Jeseník: Pinka, 2010. 98 s., il. ISBN 978-80-903141-2-2