Projekt 1208

třída říčních hlídkových lodí sovětského pohraniční vojska KGB

Projekt 1208 (v kódovém označení NATO třída Jaz) je třída říčních hlídkových lodí sovětského pohraničního vojska KGB. Celkem bylo do roku 1985 postaveno deset plavidel této třídy,[1] plus jediné plavidlo varianty označené jako Projekt 12081.[2] Lodě jsou ve službě od roku 1975. Po zániku SSSR byla plavidla převzata ruskou pobřežní stráží.

Projekt 1208
Vjuga
Vjuga
Obecné informace
UživateléSovětská pohraniční vojska
Ruská pobřežní stráž
Typhlídková loď
Lodě11
Osudaktivní (2021)
Technické údaje
Výtlak423 t (standardní)
427 t (plný)
Délka55,1 m
Šířka9,14 m
Ponor1,44 m
Pohon3 diesely
Rychlost43 km/h
Dosah540 nám. mil při rychlosti 20 km/h
Posádka32
Výzbroj2× 100mm kanón
2× 30mm kanón AK-630
4× 12,7mm kulomet (2×2)
2× 7,62mm kulomet (2×1)
2× 30mm granátomet (2×1)
2× 140mm raketomet Sneg (1×2)
Strela-2M (2×1)
Radar1× navigační radar Mius

Stavba editovat

Plavidla této třídy navrhla petrohradská Centrální námořní konstrukční kancelář Almaz a postavily je chabarovské loděnice na ruském Dálném východě.[2]

Jednotky této třídy:

Jméno Verze Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Groza 1208 31. srpna 1973 14. září 1974 10. září 1975 Vyřazena 2002, zpočátku předána pod označením MAK-2 sovětskému námořnictvu (pozdější ruské námořnictvo) a roce 1994 vrácena; od roku 1995 Groza.
Smerč 1208 30. října 1974 5. listopadu 1975 30. září 1976 Vyřazena 2002, zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-6, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Smerč.
Tajfun 1208 27. října 1975 28. října 1976 30. července 1977 Vyřazena 2001, zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-4, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Tajfun.
Chabarovsk 1208 26. listopadu 1975 28. dubna 1977 28. října 1977 Vyřazena 2002, původní název Imeni 60-letija Okťabrja; od roku 1993 Chabarovsk.
Blahověščensk 1208 14. října 1976 15. října 1977 28. června 1979 Vyřazena 2002, původní název Imeni 60-letija VChK; od roku 1993 Blagověščensk.
Štorm 1208 31. března 1977 6. května 1978 30. září 1978 Vyřazena 2002, zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-7, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Štorm.
Jmeni 60-letijá pohranvojsk 1208 21. září 1977 28. října 1978 8. července 1979 Vyřazena 2002.
Vichr 1208 26. listopadu 1975 28. dubna 1977 28. října 1977 Zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením Chabarovskij komsomolec, od roku 1992 MAK-8, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Vichr, aktivní.
Škval 1208 27. února 1979 28. října 1980 30. května 1981 Vyřazena 2002, zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-10, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Škval.
Uragan 1208 30. října 1980 24. dubna 1982 24. srpna 1982 Vyřazena 2002, zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-3, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Uragan.
Vjuga 12081 26. dubna 1982 20. srpna 1983 17. srpna 1984 Zpočátku předána sovětskému námořnictvu pod označením MAK-11, v roce 1994 vrácena; od roku 1995 Vjuga, aktivní.

Konstrukce editovat

 
MAK-2
 
Vjuga

Hlídkové lodě jsou vyzbrojeny dvěma tankovými kanóny D-10 a dvěma šestihlavňovými rotačními 30mm kanóny systému blízké obrany AK-630 umístěnými v jedné dělové věži na přídi a na zádi. Další výzbroj tvořily dva automatické 30mm granátomety AG-17M Plamja, dva zdvojené 12,7mm kulomety Utes-M, dvouhlavňové odpalovací zařízení pro 140mm neřízené střely Sneg a dva přenosné protiletadlové komplety Strela-2M. Pohonný systém tvoří tři dieselové motory Zvezda M504B, každý o výkonu 3800 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 43 km/h (23 uzlů). Autonomie je 10 dnů. Dosah je 540 námořních mil při rychlosti 10 km/h (11 uzlů).[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Малые артиллерийские корабли проекта 1208 na ruské Wikipedii.

  1. Таблица 10 Основные ТТЭ артиллерийских катеров и кораблей. А. В. Платонов Советские мониторы, канонерские лодки и бронекатера. Часть II [online]. wunderwaffe.ru. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  2. a b c Project 1208 [online]. Russianships.info [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat