Problém divergence
Jako problém divergence je v dendroklimatologii označována anomálie, která je pozorována při studiu klimatu pomocí starých stromu a jejich letokruhů. Je to neshoda mezi teplotami získanými z přístrojových měření teploty (teploměry) a teploty rekonstruované z hustoty dřeva nebo šířky letokruhů v severských oblastech.
Zatímco záznamy z teploměrů ukazují podstatný trend oteplování, hustota dřeva vykazuje hodnoty, které by měly svědčit o ochlazování. V některých studiích byl tento problém identifikován i u šířky letokruhů.[2] Začátek této pozorované odchylky se datuje do roku 1950.
Odhalení problému
editovatProblém divergence byl poprvé odhalen při studiích letokruhů stromů na Aljašce a publikován byl v roce 1995.[3] [4] Specialista na letokruhy Keith Briffa ukázal ve své studii z roku 1998, že tento problém je daleko více rozšířený ve vysokých severních zeměpisných šířkách a varoval, že je ho třeba vzít v úvahu, aby nedošlo k nesprávné interpretaci teplot v minulosti.[1]
Důležitost
editovatOdchylky mezi přístrojovým měřením teploty a výsledky rekonstrukcí z letokruhů, které se objevují od roku 1950 vyvolaly otázky, jak spolehlivé jsou rekonstrukce teplot z letokruhů před přístrojovými měřeními. Široké geografické a časové rozložení dobře zachovaných stromů, spolehlivé fyzikální, chemické a biologické podklady pro jejich použití, a jejich věkový výběr hrají v dendrochronologii zvláště důležitou roli v pre-instrumentálních klimatických rekonstrukcích. Data z letokruhů jsou pro období 1600-1950 v souladu s dalšími výsledky rekonstrukcí z proxy dat. Pro období před rokem 1600 stoupá nejistota teplotních rekonstrukcí vzhledem k relativnímu nedostatku dat a jejich omezenému geografickému rozložení. Do roku 2006 byly tyto nejistoty považovány za příliš velké, než aby šlo udělat závěr o tom, zda se rekonstrukce z letokruhů liší od ostatních rekonstrukcí za toto období.[5] Více studií, které byly publikovány po roce 2006, naznačuje, že divergence je způsobena antropogenními aktivitami, a divergence se týká jen nedávné minulosti.[2]
Možná vysvětlení
editovatVysvětlení problému divergence není zatím stále jasné, předpokládá se, že je způsobena dalším projevem klimatické změny, která je důležitá pro lesy na severní polokouli a nebyla důležitá před rokem 1950. Jedna z publikovaných teorií je, že "od nějaké hranice nárůstu teploty mohou být stromy fyziologicky stresovány, zvláště, když nedojde k souběžnému nárůstu vlhkosti".[6]
Další možné vysvětlení je, že odpověď stromů na současné globální oteplování může být zpožděné, nebo nelineární. Divergence může být způsobena také změnami v době tání sněhu, nebo posuny začátků jednotlivých ročních období. Přírůstky mohou více záviset na ročních maximálních, nebo minimálních teplotách, zvláště v oblastech s omezeným vegetačním obdobím (zvláště ve vysokých klimatických a nadmořských výškách). Další možností je globální stmívání díky atmosférickým aerosolům.[2]
V roce 2012 publikoval Brienen studii myšlenku, že problém je způsoben převážně tím, že vzorky byly brány z velkých živých stromů.[7] Problém je nadále předmětem čilé vědecké diskuse. [8] [9][10][11][8][12]
Politizace vědeckého problému
editovatZávěry rekonstrukcí teplot z letokruhů byly napadeny mnoha odpůrci teorie antropogenních příčin globálního oteplování. Právě problém v grafické interpretaci problému divergence byl jedním z hlavních bodů aféry se zcizenými daty z CRU, známou pod názvem Climategate a při sporech o tzv. hokejkový graf.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Divergence problem na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BRIFFA, K. R., Schweingruber, F. H.; Jones, P. D.; Osborn, T. J.; Harris, I. C.; Shiyatov, S. G.; Vaganov, E. A.; Grudd, H. Trees tell of past climates: but are they speaking less clearly today?. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 1998-01-29, roč. 353, čís. 1365, s. 65–73. DOI doi=10.1098/rstb.1998.0191.
- ↑ a b c D'ARRIGO, Rosanne, Wilson, Rob; Liepert, Beate; Cherubini, Paolo. On the ‘Divergence Problem’ in Northern Forests: A review of the tree-ring evidence and possible causes. Global and Planetary Change. 2008-02-01, roč. 60, čís. 3–4, s. 289–305. DOI 10.1016/j.gloplacha.2007.03.004.
- ↑ TAUBES, G. Is a Warmer Climate Wilting The Forests of the North?. Science. 1995-03-17, roč. 267, čís. 5204, s. 1595–1595. DOI 10.1126/science.267.5204.1595.
- ↑ JACOBY, Gordon C., D'Arrigo, Rosanne D. Tree ring width and density evidence of climatic and potential forest change in Alaska. Global Biogeochemical Cycles. 1995-06-01, roč. 9, čís. 2, s. 227–234. DOI 10.1029/95GB00321.
- ↑ Surface temperature reconstructions for the last 2,000 years. Washington, D.C: National Academies Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-309-10225-1.
- ↑ VELASQUEZ-MANOFF, Moises. Climategate, global warming, and the tree rings divergence problem. Christian Science Monitor. December 14, 2009. Dostupné online.
- ↑ BRIENEN, Roel J. W., Gloor, Emanuel; Zuidema, Pieter A. Detecting evidence for CO fertilization from tree ring studies: The potential role of sampling biases. Global Biogeochemical Cycles. 2012-03-01, roč. 26, čís. 1. DOI doi=10.1029/2011GB004143.
- ↑ a b D'ARRIGO, Rosanne, Wilson, Rob; Liepert, Beate; Cherubini, Paolo. On the ‘Divergence Problem’ in Northern Forests: A review of the tree-ring evidence and possible causes. Global and Planetary Change. 2008-02-01, roč. 60, čís. 3–4, s. 289–305. DOI 10.1016/j.gloplacha.2007.03.004.
- ↑ TAUBES, G. Is a Warmer Climate Wilting The Forests of the North?. Science. 1995-03-17, roč. 267, čís. 5204, s. 1595–1595. DOI 10.1126/science.267.5204.1595.
- ↑ JACOBY, Gordon C., D'Arrigo, Rosanne D. Tree ring width and density evidence of climatic and potential forest change in Alaska. Global Biogeochemical Cycles. 1995-06-01, roč. 9, čís. 2, s. 227–234. DOI 10.1029/95GB00321.
- ↑ BRIFFA, K. R., Schweingruber, F. H.; Jones, P. D.; Osborn, T. J.; Shiyatov, S. G.; Vaganov, E. A. Nature. 1998-02-12, roč. 391, čís. 6668, s. 678–682. DOI 10.1038/35596.
- ↑ POLACH, Roman. Mýty a fakta o globálním oteplování - díl III. - "ClimateGate" [online]. 2010-01-15. Dostupné online.