Post-fašismus je označení pro politické strany a hnutí přecházející od fašistické politické ideologie k mírnějším formám nacionalismu, opouštějí totalitní rysy fašismu a účastní se ústavní politiky.[1]

V Itálii editovat

Italské sociální hnutí (Movimento Sociale Italiano, MSI) byla neofašistická politická strana založená v Itálii v roce 1946 bývalými členy Národní fašistické strany a Republikánské fašistické strany. Navzdory tomu, že se jedná o výslovně fašistickou stranu, MSI zahrnovala postfašistickou frakci v čele s Arturo Michelinim a Alfredem Covellim, kteří upřednostňovali politickou spolupráci s umírněnými konzervativními stranami, jako je Křesťanská demokracie, Monarchistická národní strana a Italská liberální strana.

V roce 1977 se odštěpila umírněná frakce MSI vedená Covellim a založila Národní demokracii (Demokrazia Nazionale, DN), první skutečnou postfašistickou stranu v Itálii. Covelli se pokusil vytvořit alianci mezi DN a Křesťanskou demokracií, ale volební výsledky byly velmi špatné a DN byla nakonec v roce 1979 rozpuštěna.[2]

MSI nakonec zavrhla fašismus na stranickém kongresu konaném ve Fiuggi v roce 1995, kde strana hlasovala pro rozpuštění a transformaci na Národní alianci (Alleanza Nazionale, AN), stranu, která byla označena několika vědci a novináři, včetně akademika Rogera Griffina jako „postfašistická“ strana.[3] Menšinová frakce v MSI, vedená Pino Rautim, odmítla opustit fašismus a vytvořila novou stranu s názvem Sociální hnutí tříbarevného plamenu.[4]

Krajně pravicová strana Bratři Itálie (Fratelli d'Italia, FdI), kterou v roce 2012 založilo několik bývalých členů AN, byla také označována za postfašistickou stranu.[5] FdI však byla však také popsána jako strana neofašistická.[6]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Post-fascism na anglické Wikipedii.

  1. post-fascist. TheFreeDictionary.com [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  2. I percorsi della destra - Marcello Veneziani [online]. 2003-12-30 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (italsky) 
  3. Griffin, R. (2007) The ‘post‐Fascism’ of the Alleanza Nazionale: A case study in ideological morphology, Journal of Political Ideologies, 1/2: 123-145
  4. Blog. Il Fatto Quotidiano [online]. 2022-11-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (italsky) 
  5. EDITORIAL. The Guardian view on Italian post-fascists: heading for the mainstream?. The Guardian. 2021-05-31. Dostupné online [cit. 2023-03-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. How a right-wing party of neo-fascist roots became poised to lead Italy. PBS NewsHour [online]. 2022-09-26 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)