Porodní tíseň
Porodní tíseň označuje poškození tkání a orgánů nově porozeného dítěte, často v důsledku fyzického tlaku nebo traumatu během porodu. Termín také zahrnuje dlouhodobé následky, často kognitivní povahy, poškození mozku nebo lebky.[1] Lékařské studie porodních tísní se datují až do 16. století a morfologické důsledky nesprávného porodu jsou popsány v lékařské literatuře z období renesance. Poranění při porodu zabírá jedinečnou oblast zájmu a studia v lékařském kánonu. V mezinárodní klasifikaci nemocí má „porodní tíseň“ 49 individuálních kódů (P10-Р15).
| Porodní tíseň | |
|---|---|
 Poloha dítěte je důležitá pro normální porod. Upřednostňuje se porod nejprve hlavičkou. | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | P10 až P15 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Často však existují jasné rozdíly mezi poškozením mozku způsobeným porodní tísní a poškozením způsobeným nitroděložní asfyxií. Je také zásadní rozlišovat mezi „porodní tísní“ a „porodním poraněním“. Poranění při porodu zahrnují jakékoli systémové škody vzniklé během porodu (hypoxické, toxické, biochemické, infekční faktory atd.); „porodní tíseň“ se zaměřuje převážně na mechanické poškození. Caput succedaneum, modřiny, krvácení podél přemístění kraniálních kostí a subkapsulární hematomy jater patří mezi hlášená poranění. Na druhou stranu porodní tíseň zahrnuje trvalé vedlejší účinky fyzických poranění včetně následných kompenzačních a adaptačních mechanismů a rozvoje patologických procesů (patogeneze) po poškození.
Příznaky a symptomy editovat
Po porodní tísni se mohou vyskytnout následky u matky i u dítěte.
Porodní tíseň je v západním světě neobvyklá ve vztahu k mírám ve třetím světě. Na Západě se zranění vyskytuje u 1,1 % císařských řezů.[2]
Příčiny editovat
K příčinám patří
- cephalo-pánevní disproporce,
- krátký a rychlý porod,
- zpožděný a prodloužený porod,
- neobvyklá pozice při porodu,
- asinclitismus,
- abnormální postoj plodu (extensorová vkládací hlava),
- otočení u porodu,
- zrychlení a stimulace narození,
- porod koncem pánevním,
- kleště a vakuové odsávání.[3]
I když během porodního procesu může nastat řada možných typů poranění, je dobře popsána řada specifických stavů. Obrna brachiálního plexu se vyskytuje u 0,4 až 5,1 kojenců na 1 000 živě narozených.[4] Poranění hlavy a poškození mozku při porodu může vést k určitému počtu onemocnění zahrnující caput succedaneum, kefalhematom a krvácení subgaleální, subdurální, subarachnoidální, epidurální a intraventrikulární.
Nejčastější zlomeninou během porodu je zlomenina klíční kosti (0,5 %).[5]
Epidemiologie editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ V.V.Vlasyuk Birth trauma and perinatal disorders of cerebral circulation. St. Petersburg, „Nestor History, 2009 - 252 p.
- ↑ Alexander JM, Leveno KJ, Hauth J. Fetal injury associated with cesarean delivery. Obstet Gynecol. October 2006, s. 885–90. DOI 10.1097/01.AOG.0000237116.72011.f3. PMID 17012450.
- ↑ Demissie K, Rhoads GG, Smulian JC. Operative vaginal delivery and neonatal and infant adverse outcomes: population based retrospective analysis. BMJ. July 2004, s. 24–9. DOI 10.1136/bmj.329.7456.24. PMID 15231617.
- ↑ Andersen J, Watt J, Olson J, Van Aerde J. Perinatal brachial plexus palsy. Paediatr Child Health. February 2006, s. 93–100. PMID 19030261.
- ↑ Beall MH, Ross MG. Clavicle fracture in labor: risk factors and associated morbidities. J Perinatol. December 2001, s. 513–5. DOI 10.1038/sj.jp.7210594. PMID 11774010.
- ↑ Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2002 [online]. 2002. Dostupné online.
