Podvádění ve škole

Podvádění ve škole je jakákoliv činnost, která porušuje stanovená pravidla zkoušky nebo dokončení úkolu, jakékoliv chování, které nespravedlivě zvýhodňuje jednoho studenta před ostatními při zkoušce nebo při plnění úkolu, nebo jakékoliv chování, které snižuje spolehlivost a přesnost závěrů, které vyplývají z výkonů žáka při zkoušce nebo plnění úkolu.

V českém školním prostředí je podvádění ztotožňované hlavně s opisováním a napovídáním žáků.

Klasifikace podvádění ve škole

Rozlišuje podvádění na tradiční a elektronické podvádění a v každé oblasti uvádí konkrétní postupy.

Podoby tradičního a elektronického podvádění ve škole

Typ podvádění	Forma	Postup
Získávání, poskytování nebo vyžadování informací	tradiční	opisování domácích úkolů od spolužáků, dát opsat svůj domácí úkol spolužákovi, opisování od souseda při písemném zkoušení, krádež testu (student si vezme dva exempláře a jeden nevyplněný schová), podvádění pomocí neverbální komunikace se spolužáky během písemného zkoušení, psaní velkými písmeny, aby test ti kolem vás přečetli, fungovat jako prostředník při opisování dvou studentů, napovídání při ústním zkoušení, získávání informací o testu či ústním zkoušení od studentů, kteří ho již absolvovali, apod.
	elektronické	komunikace se spolužáky pomocí mobilního telefonu (posílání sms zpráv s odpověďmi), používání handsfree nebo miniaturní vysílačky, používání fotoaparátu a kopírování obrazovky v počítači pro poskytnutí odpovědí ostatním, apod.
Práce s nepovolenými materiály nebo nepovolený způsob práce s prameny	tradiční	opisování z nepovolených zdrojů (učebnice, sešitu apod.) při písemné zkoušce, opisování z taháku, plagiátorství, opakované použití vlastní seminární práce, nabízení vlastní seminární práce studentům jiných tříd, opisování jakékoli školní práce od jiného studenta, upravování naměřených dat, vymýšlení si údajů, uvádění odkazů na neexistující prameny, apod.
	elektronické	opisování z elektronického taháku (diáře, laptopu, flashdisku, zvukových zařízení – mp3 přehrávač apod.), plagiátorství elektronických textů apod
Podvádění ovlivňující průběh zkoušení a hodnocení	tradiční	neodevzdání testu a tvrzení, že byl odevzdán, vykonání zkoušky za jiného studenta nebo vykonání vlastní zkoušky jiným studentem, lhaní o polehčujících okolnostech s cílem získat mimořádné ohledy, získání mimořádných výhod úplatkem, protislužbou, podvodem získání informací o tom, co přesně se bude zkoušet, po vyhodnocení testu si opravit některé odpovědi a žádat změnu klasifikace, vyhrožování zkoušejícímu nebo jeho vydírání, apod.
	elektronické	přihlášení se do počítačového systému za někoho jiného a napsání testu za něj, podvádění přes režim sdílení více počítačů, využívání rad druhé osoby při distančním, podvádění pomocí elektronické diskusní skupiny, prolomení hesla a získání klíče k testu, získání učitelova hesla podvodem, využívání programu umožňujícího monitorování činností, které na počítačích provádí spolužáci, apod.

Motivy podvádění ve škole

Výzkumný tým Jensena shrnul různé motivy pro podvádění ve škole a nabídli jejich klasifikaci.

Typ motivu	Konkrétní motiv
vlastní zisk	hrozící vyloučení, pokud by student neudělal zkoušku
	potřeba dobrých známek k udržení sportovního stipendia
	chtít si zachovat své místo na žebříčku třídního hodnocení
přizpůsobení se	vědomí, že každý podvádí, nebo radit ostatním ve snaze si je oblíbit
napravení vnímané nespravedlnosti	domnívat se, že se učitel ke studentovi zachoval nespravedlivě
	cítit, že učitel udělal test úmyslně příliš těžký
psychologický/osobnostní	velká soutěživost studenta
	student byl deprimovaný a neměl energii se připravovat na zkoušku
	„mít okno“ a nemoci si vzpomenout na odpovědi
autonomie	nemyslet si, že podvádění je velký problém
prosociální	v pořádku dokončit školu, kvůli získání zaměstnání a moci
	podporovat rodinu
nehrozí žádné důsledky pro studenta	vědět, že učitel by nic neudělal, i kdyby studenta přistihl
nehrozí žádné důsledky pro ostatní	vědět, že nikdo jiný nebude poškozen, protože zkouška nebyla hodnocena v závislosti na výsledcích ostatních
vyhnutí se odhalení	jistota, že student nebude chycen
výzva	chtít jenom vyzkoušet, zda podvádění projde
dřívější zkušenosti s podváděním	podvádět v minulosti v jiných třídách a mít s tím úspěch
udržení vztahů	nechtít zklamat rodiče špatnou známkou
ostatní	nemít dost času na učení kvůli jiné práci
	vědět, že třída je velmi soutěživá a je velmi obtížné získat dobré známky

Důsledky podvádění

• Žák, který si zvykl, že mu někdo napovídá, se nenaučí přebírat zodpovědnost za svoje jednání a spoléhá se na činnost druhých.
• Učí se předstírat výsledky, které neodráží jeho vlastní vědomosti.
• Zvykne si řešit složitější situace tak, aby mu přinesly okamžitý zisk a vyžadovaly co nejmenší úsilí.
• Podvádění je návykové.
• Nesprávně interpretované studijní výsledky, které nevypovídají o tom, co student skutečně ovládá.
• Podvádění ovlivňuje celý vzdělávací systém školy.

Vnímaní podvádění studenty a učiteli

Příklad ilustrující rozdílnost názorů, na to, co je a není podvádění ve škole a jak závažné toto chování je podle stupnice 1 (nic vážného) až 5 (velmi vážné).

Mnoho studentů a žáků podvádí, někteří pro vlastní prospěch a někteří pro prospěch toho druhého (třeba, že mu radí při testech). Většina studentů/žáků, kteří nepodvádějí podvody ostatních tolerují, ale občas se najdou i zrádci, kteří to vyzradí. Tito žáci nebývají v kolektivu oblíbení.

Chování	Klasifikace chování jako podvádění (v %)	Hodnocení závažnosti chování
	Studenti / Učitelé	Studenti / Učitelé
Opisovat během zkoušky	99 / 100	3,6 / 4,8
Nalézt kopii zadání zkoušky a použít ji k učení	79 / 100	2,9 / 3,6
Dojednat přijímání nebo vysílání signálů během testu	95 / 100	3,1 / 4,3
Dívat se do poznámek během testu	92 / 100	3,3 / 4,5
Získat odpovědi od někoho, kdo už test psal	74 / 90	2,4 / 3,5
Žádat od někoho odpovědi z testu	95 / 100	2,8 / 3,4
Dovolit jinému studentovi opisovat	87 / 100	3,2 / 4,4
Opisovat odpovědi omylem zapomenuté na tabuli	30 / 50	1,6 / 1,8
Napovídat někomu během testu	87 / 100	2,8 / 4,5

Žákovské role

Ne každému v kolektivu je přisuzované stejné právo na opisování. Očekávání, že se žák bude řídit zákazem podvádění se liší podle sociálně přisuzované žákovské role. Tento názor zastává Fonseca a dané výsledky vyšly z jeho výzkumu.

1. Trosečníci – očekávají se u nich problémy při plnění minimálních požadavků. Podle spolužáků tito žáci opisovat musí, aby uspěli. Norma pro podvodné jednání trosečníků je zjevně taková, že by při vědomostních testech opisovat měli, pokud je to skutečně nezbytné ke splnění minimálních požadavků na dostatečné hodnocení, a s touto potřebou jsou někteří spolužáci ochotni i pomoct.
2. Talentovaní žáci – nejsou společensky tolerováni hlavně kvůli tomu, že opisování není považováno za nutnost a kvůli nebezpečí, že nebudou mít relevantní znalosti (pokud získají ve společnosti vedoucí úlohu, např. lékař). Často dělají taháky jiným spolužákům, či jim radí při testech.
3. Lenoši – opisují jen proto, aby se nemuseli pilně učit. Jejich chování spolužáci netolerují a považuji je za nespravedlivé.
4. Příležitostné opisování – jinak pilní studenti, kteří jenom jednou za čas opisují. Musí být konstruováno jako potřebné, pokud má být spolužáky tolerováno coby férové jednání. Mezi žáky panuje obecná shoda že život ve škole je tak náročný (nefér) a život mimo školu tak nepředvídatelný, že se každý může někdy dostat do situace, kdy lze opisování chápat jako dočasně nutné (a tedy fér) jednání

Související články

Tahák

Literatura

• CIZEK, Gregory. Detecting and Preventing Classroom Cheating. Thousand Oaks: Corwin Press, 2003. 167 s. Dostupné online. ISBN 0-7619-4655-1. 
• VBROVÁ, J. „Co mi ve škole vadí víc, podvádění, či klamání?“ Postoje žáků k nečestnému chování ve škole v kontextu školního podvádění. Studia paedagogica. Roč. 2-3, čís. 18, s. 93–107. 
• MAREŠ, J. Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika. 2005, roč. LV, s. 310–335. ISSN 0031-3815. 
• JENSEN, et al. It’s Wrong, But Everybody Does It: Academic Dishonesty Among High School and College Students. Contemporary Educational Psychology. 2002, čís. 27, s. 209–228. ISSN 0361-476X. 
• MAREŠ,J, Křivohlavý,J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 210 s. ISBN 80-210-1070-3. 
• FONSECA, L. „Všichni vědí, že opisovat se nemá, ale stejně to každý dělá.“ Pedagogický pohled na paradoxy „férového“ opisování. Studia paedagogica. 2013, roč. 18, čís. 2–3, s. 73–92. 
• PANÁKOVÁ, M. Fenomén podvádění ve školách. Faktory ovlivňující podvádění studentů na středních školách v Pardubickém kraji. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 

Autoritní data	NKC: ph1111622