Plechovka lidově nazývaná též piksla, je nádoba vyrobená z plechu. Výhodou některých plechovek je možnost jejich dalšího využití jako zásobníku na naprosto odlišný materiál.

Prázdná plechovka

Plechovka slouží v potravinářství jako obal na konzervované potraviny. Na potraviny a nápoje se používá obvykle pocínovaný ocelový plech nebo nověji plech z hliníkových slitin.

Historie

editovat

Proces ukládání potravin do plechovek vynalezl údajně francouzský inženýr a vynálezce Philippe de Girard. Svůj nápad předal britskému obchodníkovi Peteru Durandovi, aby ho nechal patentovat. Stalo se tak v roce 1810.[1] Proces byl založen na pokusném konzervování do skleněných obalů, jež předchozího roku provedl francouzský vynálezce Nicolas Appert. V roce 1812 prodal Durand svůj patent dvěma Angličanům, Bryanu Donkinovi a Johnu Hallovi, kteří jeho postup i plechovku vylepšili a založili na Southwark Park Road v Londýně první továrnu na konzervování potravin na světě. V roce 1813 již dodávali první zboží v plechovkách Britskému královskému námořnictvu.

Původně se plechovky uzavíraly letováním slitinou cínu a olova, což mohlo způsobovat otravu olovem. Neblaze proslulá je v tomto smyslu ztracená expedice sira Johna Franklina. Její členové trpěli těžkou otravou olovem, údajně z konzervovaných potravin.[2] Mnohem pravděpodobnější je však podle posledního bádání domněnka, že otravu způsobily olověné vodovodní trubky instalované na obou lodích.

V roce 1901 byla ve Spojených státech založena American Can Company, která posléze vyráběla 90 % amerických plechovek.[3]

Počátkem 21. století obsahovali potraviny v konzervách nejvíce bisfenolu A.[4]

Plechovkové zásobníky

editovat
  • nápojový (z hliníku)
  • nápojové (čajové a kávové plechovky)
     
    Kávové plechovky
    na nátěrové hmoty
  • na paliva (kanystr)
  • na tenisové míče
  • na tabák
  • na krémy a kluzné materiály (pomády, vazelíny)
  • na pochutiny
  • atd.

Nápojový

editovat

Plechovky jsou vyráběny mechanickým procesem, a protože jsou vyrobeny z hliníku, jsou velmi vhodné k recyklaci. Nápojové plechovky jsou opatřeny jednoduchým způsobem otevírání (jedná se o jakési očko, do kterého lze vložit prst a tahem plechovku otevřít). Nejčastější objemy plechovek na českém trhu jsou: 0,25 l, 0,33 l a 0,5 l.

Třídění

editovat

Nápojové plechovky patří do šedých kontejnerů s nálepkou Kovové obaly.

V některých městech, obcích, kde je zaveden multikomoditní sběr odpadu, patří do kontejneru na plast.

Na nátěrové hmoty patří do sběrného dvora.

Proto je potřeba sledovat polepy na kontejnerech.

Recyklace

editovat

Nápojové plechovky jsou recyklovatelné donekonečna bez ztráty kvality.

Po vytřídění je svozová společnost odváží na dotřiďovací linku. Tam se oddělí od nečistot a ostatních komodit.

Poté jsou lisovány do balíků. Tímto se z nich již stává druhotná surovina připravená k recyklaci pro odběratele.

Míří do pece, kde se při teplotě 660° taví. Dalším zpracováním vzniká ingot (mezičlánek při výrobě recyklovaných produktů z hliníku), který je lisován do hliníkových plátů. Poté se na plechovky natiskne logo. Z vnitřní strany se nanese tenká vrstva laku na vodní bázi, která zajišťuje aby nápoj nepřišel do kontaktu se surovým hliníkem.

Formování nové plechovky probíhá zastudena.

Plechovky obsahují až 75% recyklátu.

Díky recyklaci 1 kg hliníku lze ušetřit 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny, 75% úspory energie.

Při výrobě nových plechovek vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku.

Reference

editovat
  1. GEOGHEGAN, Tom. BBC News - The story of how the tin can nearly wasn't [online]. Bbc.co.uk, 2013-04-21 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  2. Petr Sobotka: Záhada Franklinovy výpravy vyřešena: Za kanibalismem a šíleným chováním stála otrava olovem. Meteor. Český rozhlas Dvojka.
  3. American Can Company: Revolution in Containers, Excerpts of William C. Stolk; Address of The Newcomen Society of North America, April 21, 1960 - Printed July 1960, from oilcans.net, retrieved 16 July 2010
  4. Trends of bisphenol A occurrence in canned food products from 2008-2020. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat