Peter von Muth
Peter von Muth (7. března 1784 Vídeň – 9. září 1855 Vorderbrühl) byl rakouský policejní úředník.
| Peter von Muth | |
|---|---|
 Peter von Muth, 1838 (autor grafiky Johann Heinrich Schramm) | |
| Narození | 7. března 1784 Vídeň |
| Úmrtí | 9. září 1855 (ve věku 71 let) Vorderbrühl (Rakousko) |
| Vzdělání | právník |
| Povolání | policejní úředník |
| Titul | šlechtický (1834) |
| Děti | syn a dvě dcery[1] vnuk – Richard von Muth (pseud. Hermann Nordermann), germanista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Peter Muth byl synem prýmkařského mistra, výrobce spon. Po dokončení studií práv nastoupil v roce 1806 k policejní službě. V roce 1817 získal v Brně místo policejního ředitele a jako takový se zúčastnil opavského sjezdu knížat. V roce 1834 byl povýšen do šlechtického stavu. V roce 1836 byl jmenován tajným radou. O rok později pak pražským hejtmanem, ale na popud Kolowratské regentské rady byl znovu sesazen. V roce 1845 se stal vrchním policejním důstojníkem ve Vídni. Jeho údajné selhání 13. března 1848 podnítilo jeho okamžitou rezignaci.
Germanista Richard von Muth (pseud. Hermann Nordermann) byl jeho vnukem.
Zajímavost editovat
Vyhlídkový altán v Karlových Varech editovat
Od roku 1839 sloužil Peter von Muth také v Karlových Varech. Přijel s manželkou, synem a dvěma dcerami. Bydleli v domě Drei rote Rosen (U Tří růží) na Staré louce (čp. 371; na místě současného domu Mozart). Společně s lázeňským inspektorem a karlovarským policejním komisařem Antonem Vinzenzem Watzkem se zasloužil o výstavbu oblíbeného lázeňského vyhlídkového místa, altánu Wiener Sitz, česky Vídeňské sedátko. Původní altán z roku 1840 však již nestojí. Během času byl nahrazen betonovou stavbou, na současných mapách označovanou jako „altán Imperiál“.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter von Muth na německé Wikipedii.
- ↑ a b AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Vídeňský gloriet, s. 220–227.
