Pavel Vasilijevič Bogdanov
Pavel Vasilijevič Bogdanov (rusky Па́вел Васи́льевич Богда́нов, 15. ledna 1900, Orel, Ruské impérium – popraven 24. dubna 1950 v Moskvě, SSSR) byl sovětský vojenský velitel a důstojník SS Družina.
| Pavel Vasilijevič Bogdanov | |
|---|---|
| Narození | 15. ledna 1900 Orel,  Ruské impérium |
| Úmrtí | 24. dubna 1950 (ve věku 50 let) Moskva,  Sovětský svaz |
| Národnost | Ruská |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost |  generálmajor Rudé armády SS Brigadeführer |
| Doba služby | .svg){kind=small} 1918-1941 1942-1943 |
| Sloužil | Sovětský svaz Německá říše |
| Složka | Pěchota |
| Jednotka | SS Družina |
| Velel | 48. střelecká divize Rudé armády |
| Války | Ruská občanská válka, Polsko-sovětská válka,Druhá světová válka |
| Bitvy | Východní fronta, protipartyzánské operace v Bělorusku |
| Vyznamenání |  |
Služba v Rudé armádě
editovatNarodil se v rodině dělníka ve městě Orel. Po absolvování školní docházky pracoval jako dělník v továrně. Do Ruské občanské války vstoupil v roce 1918, když se dobrovolně přihlásil do Rudé armády. Během občanské války sloužil u 8. pěší divize, účastnil se bojových operací proti jednotkám Petljury, Skoropadského, Děnikina a také polsko-sovětské války.
Po skončení občanské války Bogdanov absolvoval moskevské kurzy pro velitelský kádr Rudé armády a do roku 1925 vystřídal nižší velitelské funkce v různých střeleckých divizích.
V roce 1926 absolvoval pokročilý výcvikový kurs taktiky pro velitele Rudé armády Vystrel. V roce 1931 vstoupil do VKS(b) a začal sloužit jako velitel v Karelském pevnostním okruhu. V letech 1935-1938 působil jako velitel 59. a 114. střeleckého pluku ve 20. střelecké divizi Leningradského vojenského okruhu.
V roce 1938 byl vyloučen ze strany na základě obvinění styku s bývalými nepřáteli lidu[pozn. 1], chybám ve stranické práci a rozvracení. Po prošetření byl v roce 1938 opět zařazen do strany a jmenován náčelníkem štábu 67. pěší divize Leningradského vojenského okruhu.
4. listopadu 1939 byla Bogdanovovi udělena hodnost velitele brigády a 4. června 1940 generálmajora. Po provedení anexe pobaltských států v létě 1940 se jeho divize stala součástí Pobaltského zvláštního vojenského okruhu.
30. května 1941 Bogdanov obdržel pokárání od velitele Pobaltského zvláštního vojenského okruhu Kuzněcova za špatné vedení bojového výcviku divize, v důsledku čehož byla nebojeschopná. 48. pěší divize z rozkazu velitele vojenského okruhu vyrazila z Rigy (v noci z 18. na 19. června) s rozkazem, aby se přesunula k hranicím s Německem. K nim měla dorazit 23. června 1941[1]. V průběhu nařízeného přesunu, po zahájení útoku na SSSR, byla napadena německým letectvem a armádou. 22. června 1941 byla divize v oblasti okolo městečka Eržvilkas (Litva) napadena předsunutým oddílem německé 4. tankové skupiny[1]. V bojích Bogdanova divize utrpěla těžké ztráty. Následně během sovětské obrany Pobaltí v prvních třech dnech války byla divize rozdrcena v oblasti města Raseiniai. Od 25. června 1941 přestala jeho divize existovat jako organizovaná bojeschopná síla. 17. července 1941 Bogdanov upadl do německého zajetí.
Služba v SS
editovat22. července 1941 byl umístěn do zajateckého tábora v Suwalki. V zajetí dne 26. července 1941 udal Němcům zřejmě také z osobních důvodů jemu známé politické komisaře ze své divize, což vedlo k jejich popravě[1]. V září 1941 byl převezen do Německa, kde požádal o možnost sestavit oddíl z válečných zajatců k boji proti sovětské moci. Byl převezen do zvláštního zajateckého tábora organizovaného ministerstvem propagandy[1], kde se konaly politické kurzy. Napsal svým jménem výzvy k ruskému lidu a generálům Rudé armády, které byly vysílány rozhlasem.
Od srpna 1942 se stal členem Bojového svazu ruských nacionalistů, do něhož agitoval další zajatce z řad Rudé armády. V prosinci 1942 se Bogdanov připojil k bojové skupině SS pro boj s partyzány v hodnosti SS Sturmann (svobodník).
V lednu 1943 byl povýšen na SS Sturmführer (poručík) a stal se členem 1. ruského oddílu SS Družina pod vedení Vladimíra Gila (alias Rodionova)[2]. V dubnu 1943 se stal velitelem kontrarozvědky pluku a byl povýšen do hodnosti SS Brigadeführer. Podle svědectví se osobně zúčastňoval represí proti civilnímu obyvatelstvu v rámci protipartyzánských operací. Dne 29. dubna 1943 o morálním stavu jednotky SS Družina řídící důstojník SS Obersturmbannführer Appel napsal v hlášení, že nálada v ní se rozkládá, v jednotce vzrůstají protiněmecké nálady a nechce vykonávat svěřené úkoly[3]. Bogdanov jako velitel kontrarozvědky v květnu 1943 osobně zastřelil dva důstojníky za prosovětské nálady a pokus přidat se k partyzánům. Neodhalil však, že spiknutí sahá až do nejvyšších míst. 13. srpna 1943[2] (podle ruské wikipedie 16. srpna 1943) ho osobně zatkl velitel jednotky Gil a jednotka přešla na stranu sovětských partyzánů. 20. srpna 1943 byl předán do rukou představitelů SMERŠ[2].
Soud a poprava
editovat24. dubna 1950 Vojenské kolegium Nejvyššího soudu SSSR odsoudilo Bogdanova k trestu smrti v souladu s §58 článku 1 trestního zákoníku RSFSR, odstavec b vojenská zrada. Trest byl vykonán téhož dne.
Rozsudkem Vojenského kolegia Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 21. srpna 2001 byl P. V. Bogdanov prohlášen za osobu nepodléhající rehabilitaci.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Bývalí nepřátelé lidu, tzv. byvšij, byla v SSSR neoficiální kategorie občanů. Jednalo se o živnostníky, podnikatele apod., kterým sovětská vláda ukradla majetek. Z pohledu sovětské propagandy šlo o vykořisťovatele a bývalé vlastníky zespolečenštěného majetku.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Богданов, Павел Васильевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d Богданов Павел Васильевич - Офлаг 68, бригада СС "Дружина" - Сложные судьбы людские - Карты, изображения - 213 стрелковый полк 56 Московской стрелковой дивизии. 213sp56sd.ucoz.ru [online]. 2017-12-11 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c RICHTER, Karel. Osudový omyl generála Vlasova. 1. vyd. Praha: Epocha, 2010. 470 s. ISBN 978-80-7425-051-4. S. 181, 185.
- ↑ SLÁMA, Pavel. 1. ruská národní brigáda SS Družina. Vojsko.net [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.