Otevřít hlavní menu

Pastvinská vrchovina

geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny

Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.

Pastvinská vrchovina
Vrch Studený
Nejvyšší bod 765 m n. m. (Adam)

Nadřazená jednotka Mladkovská vrchovina
Sousední
jednotky
Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Bartošovická vrchovina, Kladská kotlina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Tichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

GeomorfologieEditovat

Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (637 m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje tok Tiché Orlice a mezi obcemi Těchonín a Sobkovice pak silnici II/311. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[1]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu vrchoviny - Adamu (765 m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[2]

Významné vrcholyEditovat

VodstvoEditovat

Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Pastvinské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Tichá odvodňuje východní svahy a část ležící východně od jejího toku. Na Divoké Orlici, která odvodňuje západní stranu, se nachází vodní nádrž Pastviny.

VegetaceEditovat

Rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v okolí vrcholů Adam a Studený a v prostoru přilehlém k Zemské bráně. Jinde se nevelké lesy střídají s polemi a loukami.

KomunikaceEditovat

Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík, kterou v Mladkově křižuje silnice II/311 přicházející z Jablonného nad Orlicí a překračující východní rozsochu směrem na hlavní část Orlických hor. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.

StavbyEditovat

Trvalé osídleníEditovat

Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[3], Vlčkovice, Sobkovice a Studené[4].

Turistické chatyEditovat

Jedinou významnou turistickou chatou je Kašparova chata[5] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.

Československé opevněníEditovat

Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.

Turistické trasyEditovat

Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z části kopíruje Jiráskova cesta. Z ní odbočuje několik tras sestupujících do bočních údolí.

Lyžařská centraEditovat

V prostoru Patvinské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[6].

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
  3. Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  4. Obec Studené
  5. Kašparova chata na Adamu
  6. Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách