Přestupná sekunda

jednosekundová oprava zaváděná do systému občanského času
Rok 30.6. 31.12.
1972 +11 +12
1973 0 +13
1974 0 +14
1975 0 +15
1976 0 +16
1977 0 +17
1978 0 +18
1979 0 +19
1980 0 0
1981 +110 0
1982 +111 0
1983 +112 0
1984 0 0
1985 +113 0
1986 0 0
1987 0 +114
1988 0 0
1989 0 +115
1990 0 +116
1991 0 0
1992 +117 0
1993 +118 0
1994 +119 0
1995 0 +120
1996 0 0
1997 +121 0
1998 0 +122
1999 0 0
2000 0 0
2001 0 0
2002 0 0
2003 0 0
2004 0 0
2005 0 +123
2006 0 0
2007 0 0
2008 0 +124
2009 0 0
2010 0 0
2011 0 0
2012 +125 0
2013 0 0
2014 0 0
2015 +126 0
2016 0 +127
2017 0 0
2018 0 0
2019 0 0
2020 0 0
Rok 30.6. 31.12.
Celk: 27
11 16

Přestupná sekunda je jednosekundová oprava nepravidelně aplikovaná v koordinovaném světovém času (UTC), který je základem běžně používaného občanského času. Jejím cílem je vyrovnat nepatrný rozdíl mezi délkou dne 86 400 sekund atomového času a průměrnou délkou dne slunečního času danou nepravidelnou rotací Země. Podobným způsobem přestupný rok vyrovnává podstatně výraznější rozdíl mezi délkou kalendářního roku (365 dní) a délkou tropického roku (cca 365,24 dne).

Systém UTC kombinuje extrémně přesný mezinárodní atomový čas (TAI) se slunečním světovým časem (UT), který je založen na nepravidelném pohybu nebeského tělesa (Země). Aby byl běžně užívaný čas přesný a přitom se nelišil od pohybu slunce po obloze, zavádí se oprava pomocí přestupné sekundy, pokud rozdíl mezi oběma časy překročí rozmezí ±0,9 sekundy.

Zavádění přestupných sekundEditovat

 
Odchylka UTC od UT1, svislé úseky jsou přestupné sekundy

V případě potřeby se přestupná sekunda zavádí obvykle 31. prosince nebo 30. června o půlnoci UTC. Při přidání jedné sekundy tak, že po 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. Tato úprava je provedena na celém světě ve stejný okamžik. V Česku tedy v 1:00 SEČ 1. ledna nebo ve 2:00 SELČ 1. července.

V případě potřeby by bylo možné i sekundu ubrat, a tak by po 23:59:58 následovalo hned 00:00:00. Dosud k tomu ale nikdy nedošlo, protože rotace Země se stále mírně zpomaluje.

Minutě s 61 (ev. 59) sekundami se říká přestupná minuta.

O tom, zda se v daném termínu přestupná sekunda zavede (v případě, že se UTC od UT1 odchyluje již o cca 0,6 sekundy, aby tak rozdíl nikdy nepřekročil 0,9 s), rozhoduje na základě svých měření Mezinárodní služba rotace Země (IERS) a tuto informaci zveřejňuje ve svém pravidelném Bulletinu C. Dosud byla přestupná sekunda zavedena 27×. Nejčastější interval mezi dvěma zavedeními přestupné sekundy je 18 měsíců, interval 1998–2005 však byl výrazně delší.

V roce 2005 se objevil návrh, aby se přestupné sekundy zrušily, a počkalo se, až se rozdíl nashromáždí a přidala se rovnou celá hodina (zhruba jednou za 5000–6000 let).[1][2][3] Zrušení vkládání přestupných sekund je nadále mezinárodně diskutováno s ohledem na praktické problémy těchto skoků.[4]

Důvody kolísání středního slunečního časuEditovat

Ke kolísání středního slunečního času dochází především v důsledku zpomalování zemské rotace slapovými silami Měsíce (tzv. slapové zpomalování). Patrné však jsou i nepravidelné odchylky, způsobené zatím ještě málo zdokumentovaným vztahem zemského jádra a jeho pláště. Je však pozorováno, že zemětřesení mají vliv na směr osy a periodu rotace Země.[5] Protože největší část změn připadá na vrub zpomalování zemské rotace, v praxi se zatím přestupná sekunda nikdy neubírala, ale vždy jen přidávala.

Problémy s přestupnou sekundouEditovat

Zavedení přestupné sekundy přináší problémy u mnoha systémů, závislých na přesném měření času. Typickým příkladem je časová základna GPS, která běží kontinuálně bez vkládání přestupných sekund. Za dobu existence GPS se do současnosti (2015) nashromáždil rozdíl 17 sekund mezi časem GPS a UTC. Rozdíl je ale samozřejmě v přijímačích při zobrazení kompenzován.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat