Pět spirituálních aspektů v čínské medicíně
Pojem pět spirituálních aspektů v čínské medicíně označuje tzv. pět duší (五神) náležících jinovým orgánům neboli orgánům cang (脏) v rámci systému orgánů Cang-fu.
Tento komplex pěti spirituálních aspektů formuje naší duši (čínsky Šen, 神) a charakterizuje pohled tradiční čínské medicíny na lidské tělo, mysl a ducha. Jinové orgány jsou zároveň fyziologickým základem výše zmiňovaných duší. Proto stav čchi a krve v našem těle může přímo ovlivnit naši mysl či ducha a naopak.[1]
„Srdce je kořenem života a počátkem mysli, plíce jsou kořenem čchi a příbytkem pro tělesnou duši, ledviny jsou kořenem esence a sídlem vůle, játra jsou kořenem harmonizace a schraňují éterickou duši.“ [2]
Éterická duše (Chun) editovat
Duše Chun (魂) náleží orgánu jater a dle západního konceptu vnímání přímo odpovídá tomu, co známe pod pojmem „duše“. Podle filozofie Čínské medicíny, Chun vstupuje do těla těsně po narození. Současně jako „éterická“ duše existuje v protikladu s duší tělesnou (Pcho), která je naopak více fyzického charakteru. Éterická duše je mimo to zodpovědná za náš spánek, plány, projekty či životní cíle.[1]
Tělesná duše (Pcho) editovat
Duše Pcho (魄) je velmi úzce svázaná s fyzickým tělem. Lze ji charakterizovat jako somatické vyjádření naší duše. Má na starost veškerou fyziologickou aktivitu, čití, zrak, sluch, čich a chuť.[1] „Tělesná duše se pohybuje a dosahuje věcí a (když je aktivní) můžeme cítit bolest a svědění.“ [3]
Provázanost duší Chun a Pcho pramení z filozofie dualistických principů jin a jang. V tomto vztahu reprezentuje jangový aspekt duše Chun, která je éterického, kosmického charakteru, a naopak jinový princip reprezentuje Tělesná duše čili Pcho. Dualistické schéma rovněž kategorizuje ducha Chun jako čistou, božskou a duši Pcho jako tzv. Kuej (鬼), což je čínské označení pro temné entity a duchy.[4]
Tento vzájemný vztah mezi duší Chun a Pcho (a jejich rozdílnou povahu) můžeme pozorovat rovněž ve znakovém zápise. Čínský znak pro Éterickou duši 魂 se skládá ze dvou částí: 云 (jün, mraky) a 鬼. Můžeme proto usuzovat, že je povaha této duše éterická a jangová. Zatímco znak Pcho 魄 je složeninou částí 白 (paj, bílá) a 鬼. Bílá zde reprezentuje světlo přibývajícího měsíce, jakožto symbol jinové polarity, a zároveň se jedná o fonetikum napovídající výslovnost znaku.[5]
Síla vůle (I) editovat
Duše I (意) je spojována se slezinou a naší kapacitou pro aktivity spojené s myšlením, studiem, koncentrací a memorováním. Kromě sleziny se na procesu uvažování a pamatování podílí orgán srdce.[1]
Intelekt (Č') editovat
Duše Č' (志) náleží ledvinám a je důležitým činitelem, který nám dodává psychickou/mentální sílu a odhodlanost dosáhnout svých cílů.[1]
Mysl (Šen) editovat
Šen (神) sídlí v srdci a přímo koresponduje s myslí. Kromě toho může však pojem Šen označovat celý komplex pěti duší, jakožto naší psychické a spirituální stránky, jelikož: „Chun, Šen, Pcho, I a Č' respektují Šen jako svého vládce, a proto jsou nazýváni Šen.“ Šen je tedy reprezentací jakéhosi císaře všech ostatních orgánů. Zároveň však důležitost součinnosti všech orgánů utváří přirozený stav vzájemné rovnosti.[6] Některé klasické texty Čínské medicíny používají termín Šen taktéž pro popis našeho zevnějšku. Příkladem může být Šen ve tváři, čímž se rozumí přirozený lesk, pružnost pokožky a zdravá barva což souhrnně indikuje zdraví a vitalitu. Kromě toho je srdce s duchem Šen zodpovědné za naše city, vědomí, uvažování, paměť a spánek.[1]
- Mysl (Šen) je spojována se srdcem.
- Éterická duše (Chun) je spojována s játry.
- Tělesná duše (Pcho) je spojována s plícemi.
- Síla vůle (Č') je spojována s ledvinami.
- Intelekt (I) je spojován se slezinou.[1]
(Tradiční) čínská medicína editovat
Článek zde pracuje s názvem „čínská medicína“ namísto „Tradiční čínská medicína“, jelikož současná Tradiční čínská medicína je paradoxně post-Maoistickou, méně než stoletou verzí původní tisícileté tradice. Čínská medicína během Kulturní revoluce přišla o velké množství klasických textů a cenných zdrojů, byla těžce standardizována a okleštěna o některé tradiční praktiky, včetně vykořenění duchovna a spirituality.[7] A proto je v rámci tohoto tématu vhodnější z názvu přívlastek „tradiční“ vypustit.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g MACIOCIA, Giovanni. The Foundations of Chinese Medicine E-Book: a Comprehensive Text. 3. vyd. [s.l.]: Churchill Livingstone, 2015. 1320 s. ISBN 978-0-7020-6631-3. S. 110–112.
- ↑ Huangdi Neijing : Suwen : 六节藏象论 - Chinese Text Project. ctext.org [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 类经 : 三卷 藏象类 - Chinese Text Project. ctext.org [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARRELL, Stevan. The concept of soul in Chinese folk religion. The Journal of Asian Studies. Roč. 38, čís. 3, s. 519–528. Dostupné online.
- ↑ MACIOCIA, Giovanni; MCINTYRE, Michael. The practice of Chinese medicine: the treatment of diseases with acupuncture and Chinese herbs. 3. vyd. St. Louis, Missouri: Elsevier, 2022. 1290 s. ISBN 978-0-7020-7920-7. S. 249.
- ↑ ROSSI, Elisa; CARETTO, Laura. Shen: psycho-emotional aspects of Chinese medicine. Edinburgh: Churchill Livingstone/Elsevier, 2007. 452 s. ISBN 978-0-7020-3685-9. S. 52.
- ↑ HERBS, Jing. CCM Vs. TCM: What's the difference? [online]. 2020-02-06 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky)