Pátý lateránský koncil
Pátý lateránský koncil se sešel na popud papeže Julia II. v roce 1512. Po jeho smrti vedl koncil v letech 1513-1517 Lev X. Koncilu se zúčastnilo téměř 100 kleriků. Během koncilu se konalo 12 zasedání. Koncem prvního roku zasedání se koncilu zúčastnil i císař Maxmilián I. a v roce 1513 jej uznala i znepřátelená Francie. Byl to poslední koncil před protestantskou reformací.
Pátý lateránský koncil | |
---|---|
Kdy | 1512-1517 |
Uznávají jej | katolická církev |
Předchozí koncil | Čtvrtý lateránský koncil |
Následující koncil | Tridentský koncil |
Svolal jej | papež Julius II. |
Předsedal mu | papež Julius II., papež Lev X. |
Účastníků | 100 biskupů především z Itálie |
Diskutované otázky | církevní kázání |
Dokumenty a prohlášení | 5 dekretů |
Přehled ekumenických koncilů |
Koncilní otcové rokovali o dogmatických i disciplinárních otázkách. Zavrhli učení některých filosofů o smrtelnosti duše. Sněm uznal úplnou jurisdikci papeže v celé církvi. Pátý lateránský koncil vyhlásil, že jedině papež může svolat koncil, přeložit ho, odročit nebo rozpustit.
K samotné disciplinární reformě, která se v církvi tak očekávala, vydal papež několik dekretů, které se však týkaly pouze udělování beneficií, řeholního života, povinností církevních hodnostářů nebo cenzury knih. I od nových povinností, jež samy o sobě nebyly nijak přísné, bylo nadto možné získat dispens; rozhodnutí koncilu proto měla jen malý efekt.
Pátý lateránský koncil ukončil papež Lev X. dne 16. března 1517,[1][2] několik měsíců předtím, než Martin Luther vyvěsil na protest své Wittenberské téze.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ La Chiesa e il Rinascimento (1449 – 1517). Příprava vydání R. Aubenas, R. Ricard; redakce Paolo Prodi. Dotisk druhého vydání. vyd. Svazek XV. Torino: Editrice S.A.I.E., 1977. (La storia della Chiesa). S. 253. (italština)
- ↑ PELLEGRINI, Marco. LEONE X, papa [online]. Treccani [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (italština)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pátý lateránský koncil na Wikimedia Commons