Pátála je v hinduistické mytologii sedmým z podsvětních lóků „světů“ a zároveň pro všech sedm podsvětních světů: Atála, Vitála, Nitála, Gabhastimat, Mahátala, Sutála and Pátála, které jsou obývány Daitji, Dánavy, jakši a nágy. Každý z těchto světů má hloubku deset tisíc jódžan, tedy přibližně 145 tisíc kilometrů. Nad pátály se nachází svět lidí a zvířat, zatímco pod ním leží svět zvaný Naraka, jemuž vládne bůh smrti Jama a kde přechodně pobývají hříšníci.[1]

Sedm světů Pátalu vyobrazených na nohou Višnua, pod nimi Ananta Šéša, detail radžastánské malby, cca 1800-1820

Vájupurána popisuje Pátálu jako krásný svět, který vynikají krásou žen, chutí jídel, opojností vína a příjemným podnebím. Dévíbhágavatapurána tvrdí dokonce že skýtá větší štěstí než nebesa a že tento svět nezná žádné nemoci a všichni jeho obyvatelé jsou dobří.[1] Vlastní, tedy sedmý, Pátál obývá had Ananta Šéša, na jehož těle spočívá Višnu mezi stvořením zničením světa. Ananta Šéša je také vládcem tohoto nejnižšího podsvětního světa a hadího lidu nágů.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. S. 66. 
  2. FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-348-0. S. 20.