Pásifaé
Pasifaé, starořecky Πασιφαη „Vše ozařující“, latinsky Pasiphae, je v řecké mytologii dcerou Hélia a manželkou krétského krále Mínoa. Se svým mužem zplodila několik dětí z nichž nejznámější jsou Ariadné a Faidra, s posvátným bílým býkem pak zplodila nestvůrného Mínótaura. Za svůj čin byl Mínoem zašita do kravské kůže a rozsápána býkem.[1]
| Pasifaé | |
|---|---|
 | |
| Úmrtí | Kréta |
| Příčina úmrtí | roztrhání býkem |
| Titul | krétská královna |
| Choť | Mínós |
| Děti | Katreus, Deukalión Krétský, Glaukos, Androgeos, Akallé, Ariadné, Faidra a Mínótauros |
| Rodiče | Hélios a Perseis |
| Příbuzní | Kirké a Aietés (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle Pausániovy Cesty po Řecku je Pasifaé také jménem bohyně která byla ctěna v lákónském městě Thalamai společně s Héliem, přičemž ji ztotožňuje se Seléné.[2] O tom že Pasifaé je bohyní spekuloval také Cicero a jako bohyně je uvedena v Sudově slovníku.[3]
MýtusEditovat
Dochované zmínky Pasifaé až na jednu výjimku pochází až z pozdních zdrojů doby římské říše. Pseudo-Apollodórova Bibliothéka uvádí že byla dcerou Hélia a Perseidy, sestrou Kirké a Aiéta a manželkou Mínoa. Ten s ní, případně s Krétou, zplodil čtyři syny: Katrea, Deukalióna, Glauka, Androgea; a čtyři dcery: Akallé, Xenodiké, Ariadné a Faidru. Vypráví pak o tom jak Pasifaé svého manžela očarovala tak že když při sexu vyvrcholil vycházely z něj místo semene místo semene „divoká stvoření“, která zabila ženu s kterou ulehl. Athénská princezna Prokris tak Minóovi musel podat lektvar z „kirkovského kořene“ aby se ochránila. Podle Proměn Antonina Liberalise byly těmito divokými stvořeními hadi, štíři a stonožky a Prokris Minóovi poradila že byl měl nejdříve vyvrcholit do kozího měchýře. Toto dílo také uvádí že Pasifaé byla nesmrtelná.[3]
Nejstarší podání o Minotaurovi je známo z fragmentu díla řeckého básníka Bakchylida, podle kterého Afrodité naplnila Pasifaé touhou k bílému býkovi. Královna tak nařídila Daidalovi aby jí postavil dutý model krávy v kterém se mohla spojit s býkem, skryta před zrakem Mínoa. Pseudo-Apollodórova Bibliothéka uvádí že touha k býkovi byla vzbuzena Poseidónem, kterého Mínos urazil. Poté co se díky Daidalově pomoci Pasifaé s býkem spojila zplodila syna Asteria, zvaného Mínótauros. Podobně příběh vypráví Diodóros Sicilský ve své Historické knihovně.[3]
Apollónios Rhodský ve své Argonautice uvádí že byla dcerou Héliovou a sestrou Aiétovou, podle Historické knihovny Diodora Sicilského byla dcerou Hélia a Kréty, a matkou Katrea, Androgea, Ariadné a dalších nejmenovanovaných dětí.[3]
ReferenceEditovat
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. S. 255.
- ↑ Pausaniás. Cesta po Řecku I.. Praha: Svoboda, 1973. S. 273. Kniha III, kapitola 26.
- ↑ a b c d Pasiphae [online]. Theoi [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pásifaé na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pasifaé v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
