Ovamed
Ovamed GmbH je německá biotechnologická společnost zaměřená na produkci a prodej vajíček parazita Trichuris suis, která jsou určena k helmintické terapii lidí s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, případně k léčbě dalších autoimunitních nemocí. Firma byla založena v roce 2003 (původní jméno Biocure) a sídlí ve vesnici Barsbütell nedaleko Hamburku.[1][2]
| Ovamed | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Datum založení | 2003 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie firmy a předmět podnikání editovat
Zakladateli firmy jsou Detlev Goj a Alexander Beese, kterým se podařilo převést výzkumný projekt University of Iowa do komerční podoby. Předmětem výzkumu vědců z Iowy byla terapie pacientů s tzv. Inflamatory bowel diseases (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) pomocí červů tenkohlavce prasečího (Trichuris suis).[3][4] Podstatou efektu červů u lidí je dříve popsaná imunomodulace, při níž je červem inhibována Th-1 odpověď. Právě tato Th-1 imunitní odpověď organismu je hlavní příčinou autoimunitních nemocí.[5] Hlavním produktem firmy jsou životaschopná vajíčka T. suis ve sterilním vodném roztoku určené k perorální aplikaci.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Ovamed GmbH [online]. [cit. 2011-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-30. (anglicky)
- ↑ Bloomberg Businessweek [online]. [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUMMERS, R. W.; ELLIOTT, D. E.; URBAN, J. F., et al. Trichuris suis therapy in Crohn's disease. Gut. 2005, roč. 54, čís. 1, s. 87–90. Dostupné online. PMID 15591509.
- ↑ SUMMERS, R. W.; ELLIOTT, D. E.; URBAN, J. F., et al. Trichuris suis therapy for active ulcerative colitis: a randomized controlled trial. Gastroenterology. 2005, roč. 128, čís. 4, s. 825–32. Dostupné online. PMID 15825065.
- ↑ YAZDANBAKHSH, M.; KREMSNER, P. G.; VAN REE, R. Allergy, parasites, and the hygiene hypothesis. Science. 2002, roč. 296, čís. 5567, s. 490–4. PMID 11964470.
Externí odkazy editovat
Literatura editovat
- Koudela, B. Idiopatické střevní záněty a tenkohlavec prasečí (str.20-22) [online]. Praha: 2010 [cit. 2010-08-08]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]