Otto Sverdrup

Otto Neumann Knoph Sverdrup (31. října 1854, Bindal26. listopadu 1930, Sandvika) byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky.

Otto Sverdrup
Otto Sverdrup
Otto Sverdrup
Narození31. října 1854
Bindal
NorskoNorsko Norsko
Úmrtí26. listopadu 1930 (ve věku 76 let)
Sandvika
NorskoNorsko Norsko
Místo pohřbeníZápadní hřbitov
Povolánínámořník, polárník, objevitel
Oceněnímedaile Vega (1897)
Medaile patrona (1903)
velkokříž Řádu svatého Olafa
čestný doktorát Univerzity v St Andrews
Řád sv. Anny 2. třídy
… více na Wikidatech
DětiOtto Sverdrup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přejezd GrónskaEditovat

V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii.

Nansenova expedice FramEditovat

V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla.

Expedice do Kanadského arktického souostrovíEditovat

V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“[1], a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“.[2]

Expedice v Karském mořiEditovat

Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Barr (1984), s. 73
  2. Peter R. Dawes: Per Schei (1875–1905) (PDF; 468 kB). In: Arctic. sv. 39, 1986, s. 106 f. (anglicky)

LiteraturEditovat

Externí odkazyEditovat